Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Zazie 

všechny recenze uživatele

Nejlepší mayovky točil Harald Reinl. U filmů natočených jinými režiséry se nemůžu zbavit pocitu neumělého napodobování. Všechno vypadá stejně, ale něco tomu chybí. Bavila jsem se, je tu napětí i humor tak jak má být, ale marně hledám to "něco". Pro příznivce Hadžiho Halefa Omara přidávám jeden bonbónek: http://www.youtube.com/watch?v=V-aVr92R-dQ ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

O chloupek slabší než druhý díl Divoký Kurdistán. Jen tak mimochodem Žut je v sérii knižní Ve stínu padišáha dějově mnohem dále než Divoký Kurdistán, ale koho to nakonec zajímá. Film je film a kniha je kniha. Prostředí Albánie působí mnohem věrohodněji než později pouštní scenérie následujících dílů. Mimořádný výkon zde předvádí opět duo Angličanů, kteří zkrátka neřeší zda jsou v zajetí či na svobodě. ()

Reklama

mortak 

všechny recenze uživatele

Dvě hodiny jsou možná na tento typ filmu až moc, takže se občas dost vleče. Ale vcelku dobře odráží předlohu Karla Maye, která se dá donekonečna hltat tak mezi desátým až patnáctým rokem, než s vámi začne pořádně třást puberta. A do dob dětství už se nikdy nedá vrátit, ani pomocí sledování těchto filmů. i když se o to stále pokoušíme... ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Mayovky jsou mojí připomínkou dětství, kdy jsem dychtivě hltal jednu knihu za druhou. S odstupem mnoha let už u mě tento druh zábavy nevzbuzuje tolika nadšení, ale stále je to příjemné odreagování. Romantika dobrodružství dávných časů, kdy se jedinec musel spoléhat na své dovednosti a odvaha a čest byly odznakem správných mužů. Dobro musí bojovat se zlem, trestat zločince a napravovat nespravedlnosti. Všechno je víceméně černobílé a jasné, příjemná je krajina bývalé Jugoslávie a další zlotřilý padouch je hnán před boží spravedlnost. Dobří jsou všeobecně známí. Je zde slavný Old Shatterhand pod jménem Kara Ben Nemsí (Lex Barker), který se odhodlaně pouští do každého dobrodružství za správnou věc. Doprovází ho věrný druh, mluvka a nemotora Hadži Halef Omar (Ralf Wolter). Třetím do party spravedlivých je místní Omar Ben Sadek (Dušan Janičijević) s osobním a pádným důvodem. Vtip přináší anglický aristokrat Sir David Lindsay (Dieter Borsche), nadšený z každého nevšedního zážitku. A jeho na vše připravený sluha Archibald (Chris Howland). Ženský půvab dodává unesená Čita (Marie Versini), žena uneseného kupce Annette Galingré (Marianne Hold), či žárlivá Žutova žena (Maria Grazia Francia). Hlavní padouch je úžasný ve své krutosti, ve své chamtivé lačnosti a chtivosti i ve své drzé troufalosti, se kterou se vysmívá všem možným hrdinům. Kupec Nirwan, zvaný Žut (dobrý Rik Battaglia), schromáždil kolem sebe tlupu bezcitných padouchů, jako je Barud (Renato Baldini), Manach (Jovan Janićijević), či svérázní bratři Aladžiové (Živojin Denić a Dušan Perković). Vynikající zápornou postavou je také Mübarek (Friedrich von Ledebur), těžící z důvěřivosti a strachu prostých lidí. A tak se člověk příjemně baví, nemusí příliš přemýšlet, vůně romantiky dobrodružství je nadosah, zlo je ztrestáno a je znovunastolen pořádek a spravedlnost. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Cyklus mayovek Ve stínu padišáha jsem četl v deseti letech a tehdy jsem z toho byl celkem nadšený, byla to prostě doba, kdy jsem ulítal na brakové četbě a usínal s Tarzanem nebo s romány od pana Trosky v rukou. Film celkem věrně přenáší obsah a atmosféru z románu na filmové plátno. Protože mi už není deset, tak musím bohužel vnímat tu naivitu a roztomilou pokleslost Mayových děl. Pamatuju si nicméně, že v kině tehdy kluci mého věku nadšením vstávali ze židlí a drželi pěsti při pronásledování padoucha, při jeho dopadení pak celé kino spokojeně vyřvávalo. Jo jo, něco na tom věku a našich tehdejších filmových hrdinech bylo.... Celkový dojem: 45 %. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Kdo by si chtěl potrápit paměť, tak může zkusit plynně říci plné jméno Halefa (Ralf Wolter): Hadži Halef Omar ben Hadži Abdul Abbas ing Hadži Dáwúd al Gosara. Kdo ještě nemá dost, nechť vysloví bez zadrhnutí jméno Archieho (Chris Howland), sluhy sira Davida Lindsaye (Dieter Borsche):  Archibald Douglas Jonathan Timothy George Kenneth Clarence Caldwell of Gowey Filbert Percival Brian Winston Oliver Howard Christopher Marmaduke of Phip. (Robbi)
  • Snímek získal ocenění Zlaté plátno za více než 3.000.000 diváků v průběhu 12 měsíců (uděleno 28.9. 1965 v hannoverském Rivoli). (hippyman)
  • Natáčení filmu začalo 31. března 1964 v Bělehradu, poslední klapka padla 22. června. (hippyman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno