Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Hédonismus a žravost z obrazů nizozemských mistrů se mísí s tragickou love-story v intencích oblíbených témat malířství italského. Tento pastiš evropské umělecké tradice propojuje Greenaway s tradicí divadelní a do několika málo kulis umisťuje gurmánský danse macabre osudově se točící kolem čtyř titulních postav z názvu filmu. Opět těžko analyzovatelný filmový zážitek postavený na obrazové poezii a absurdní atmosféře, který v mnoha ohledech připomíná tvorbu dalšího britského filmového manýristy Dereka Jarmana. A jako nášup jedna z nejpůsobivějších metafor bolestí lásky: milenci unikají v dodávce naplněné až po okraj zoufale zkažený masem... (09.10.2008)

Kus, který mě nemilosrdně přibil v kině do křesla, a donutil mě zírat bez dechu až do konce. Fascinující mistrovská orgie. Velká filmařina po všech stránkách. Šokující, ale pravdivé. Bizarní, kruté, ale ze života. Tenhle film je povinnost. [Jen tak na okraj: Díky "Kuchařovi" se seznámili mí dva oblíbenci, Helen Mirren a Charles Bukowski. Buk si totiž na nějaké hollywoodské party všimnul Helen, a hned na ni pokřikoval: "Tak co, jak bylo v tom mrazícím boxu?" Helen byla posledním člověkem, se kterým Bukowski zachlastal.] (23.07.2006)

Dosti neobvyklé a dlouhou dobu fakt zábavné. Geniální Michael Gambon tam furt cedí neuvěřitelný hlášky a je to prostě prdel. I to tajné pošukávání mě bavilo. Bohužel po odhalení tomu, až neuvěřitelně, dojde dech. Najednou jsou tam nudné dialogy, Michael Gambon nikde a já už čekal, kdy to skončí. Je to ale jeden z těch filmů, co člověku utkví. Richard Bohringer je s tim klidnym ksichtem k sežrání a ta barevná stylizace, kdy se všem mění hadry je velice cool. Neuvěřitelně mě tam ale srala jedna věc a to ten hermafroditní mutant, co tam tak furt zpíval. Věřím, že se to někomu líbí, ale já měl chuť si podřezat žíly. (28.01.2012)

Gambonov Albert Spica sa s prehľadom radí medzi najodpornejšie zrúdy filmovej histórie a každý ho musí zákonite nenávideť. Mal byť oscar preňho a za Nymanovu nadpozemskú hudbu. Výtvarná stránka tiež super, že ani nevnímate tie prvoplánové nechutnosti a jak je väčšina postáv plocho napísaná. Môj prvý Greenway a vo výsledku som spokojný. Nerozmýšlať, vnímať hudbu a obrazy. (15.03.2012)

Kuře a'la reine Marie, ústřice v omáčce Mornay, pařížská žabí stehýnka. Je-li jídlo rozkoší, obžerství je hříchem. Vznešená jména, cinkání falešných příborů, vrásky a drahé látky. Obrazy rituálů a kulis přípravy pokrmů, kladení na stůl a jezení. Zřetelné popisy povrchů čitelně odkazující na vnitřní zkaženost (už jen ten název zavání). Doslovnost začíná požírat dvojakost. Zrovna, když se mě někdo snaží opít rohlíkem, dochází mi pivo. Uražena odcházím. (22.10.2010)