Postel

Autorský film Oskara Reifa. Holčička na začátku: „ Tu televizi sem vypla. Ale tatínek asi nespinká, protože má otevřený očíčka. On bude asi mrtvej ... Ale hodinky mu tikaj.“ A pak je to černobíle-umělecké vcelku nudné vzpomínání nebožtíka na jeho život a vztah k ženám a třem chloupkům z klína paní Těreškovové. (04.12.2008)

Snažil jsem se dívat na tento film tak, jako kdybych žádný jiný dosud neviděl. Po shlédnutí bych byl raději, kdybych dosud neviděl žádný. Michal Ambrož zpíva: "Po tobě mi zůstaly čtyři vlasy v hřebenu / nesmím ztratit jediný těžko další seženu. / Po tobě mi zůstaly čtyři dlouhý vlasy. / Jaktěživ jsem neviděl naráz tolik krásy." A je to vtipné a má to říz. Tři chlupy děda Vševěda vytržené zuby z oblasti kolem pohlaví jsou daleko méně poetické. Pokud existuje pseudointelektuálská latina typu "sud kulatý, rys tu pije, tu je kára, ten to ryje", pak jsme tu na správném místě. A jak z toho ven? "Radil mi, abychme mu z výšky a znenadání studené vody na hlavu vlili, že ho ten fantas hnedle přejde." (05.10.2017)

Budu se opakovat, a znovu napíšu to samé co jsem už napsal k filmu Bellflower. To že ženy chtějí po mužích dva vzájemně se vylučující vzory chování, je sice smutné, ale ve výsledku tím trpí především ony. Tolik k filosofické složce snímku. Z formálního hlediska mě zaujal mnohem více. Skvělá kamera, zvuk, a zvláštní pocit neodbytného realismu, a to navzdory (nebo možná díky) černobílému obrazu. To jsou hlavní trumfy, jimž se může Postel pochlubit. A aby toho nebylo málo, tak scénář sem tam sympaticky pomrkává velice inteligentním a vytříbeným humorem. Oskar Reif natočil svébytné dílo, z něhož už při letmém seznámení čiší hloubka a obrovská invence. Když už nic, tak si pusťte nezapomenutelnou scénku z fotbalového kotle. http://www.youtube.com/watch?v=EOx9Zj8mE80 (14.04.2014)

Geniální film! Jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) počinů porevoluční kinematografie, u kterého nechápu, že propadl v zapomění, když bezpochyby nemá chyby a zároveň se konečně jedná o film, který v zahraničí skutečně může reprezentovat naší kinematografii, jež má od dob šedesátek zavedené jméno a která v dnešní době poměrně stagnuje na tvorbě často zbytečných filmů pánů Hřebejka, Ondříčka, Slámy... , kteří se drží zavedených převážně nenáročných témat. Film byl pro mě sám o sobě skvělým zážitkem a můžu Oskaru Reifovi pogratulovat, jelikož i kdyby natočil jenom tento jediný film, tak jeho tvorba stojí za to. Ps.:Jinak tématiku filmu má dobře rozebranou Merva ve svém komentáři :) ... 100% (24.08.2009)

Jeden z nejlepších debutů, co jsem kdy viděl. Nevím, jak moc byl Oskar Reif teoreticky vybaven, než se pustil do psaní scénáře a samotného natáčení, ale řemeslně a stylisticky předvedl něco, k čemu se v průběhu života kolikrát nepropracuje ani ostřílený filmař. Práce s málo známými herci a přednes dialogů připomíná snímky československé nové vlny, práce s kamerou, hudbou atd. je naopak velmi osobitá a moderní. Málokterý porevoluční český film je natočen tak „mezinárodně" jako tento. Opravdu si umím představit, že tento film může oslovit široké mezinárodní publikum, protože z něj naprosto nejde poznat, v jaké zemi ani době se odehrává a protože hlavní zápletka je přenosná pro všechny. Krásná karikatura genderového šílenství. (26.12.2018)