Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (více)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(více)Videa (4)
Recenze (777)
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
I o tom, že chcíp pes, lze natočit dobrej film. Krobot je dobrým pozorovatelem malovesnického dění, postavy ale všechny do jedné hovoří jeho jazykem a to je špatně. Souhlasím s těmi, již tvrdí, že nářečí se tu fakt nepovedlo aklimatizovat. Některé herce beru, jiné obcházím obloukem. Škoda, že tam není víc letní atmosféra, ty dlouhé nehybné záběry si o to přímo říkají. ()
Říkám si, jestli si filmově režisérský debutant Miroslav Krobot neukousl velké sousto. Ono je jednodušší natočit slušný dějový film, než poskládat střípky ze všedního života lidiček v díře, kde chcípl pes (zato kočka musí mít víc než devět životů). Herecky film táhne Tatiana Vilhelmová a ve vděčných vedlejších rolích jsou nezapomenutelní Simona Babčáková a Martin Myšička. Slušná hořká komedie, ale žádnou díru do světa neudělá (70%). ()
Dobře natočený film, dobře zrežírovaný, ale nebýt těch pár opravdu dobrých a vtipných hlášek, bylo by to profesionální "vesnické" video z obyčejného dne. Dějová linka nejspíš nebyla ani narýsována a snaha herců o napodobování nářečí jde bohužel až moc vidět. Jako celek to prostě nefunguje, pan režisér Krobot, by se měl trošku zamyslet. Avšak věřím, že si to své fanoušky někde najde. /35%/ (Kino - Prom.) ()
Toto dílo bude jednou kult. Zajímalo by mě, kolik těch znalců života na vesnici a znalců duše pražských umělců si všimlo, že se ve Vikanticích především jí. U vás na vsi se snad nejí? A v Praze se taky jí, víme? Ještě jsem neviděl film, v němž by tak silnou vypovídací hodnotu o lidském životě měly prosté záběry jezení. Dívat se na to, jak sedíme a mlčky cosi jíme, je otřes. Jíme a mlčíme. Všechno ostatní je jen zábavná výplň, aby se jako něco dělo. Něco ze života. Kromě jezení se samozřejmě také souloží, ale to nejde tak beze všeho, to se musí trochu ošéfovat. Každý, jak umí a jak může. S tím pokusem o nářečí to Krobot, ač z Šumperka, opravdu posral; sám jsem vyrostl na Slovácku a vadí mi, když ve filmech z tohoto kraje mluví "místní" pražsky, ale toto je úlet, navíc říznutý jedním evidentním Slovákem. Jinak ale veškeré "autentizační" prvky (farář, autobusák, obecní úřad, domácnost, Holba product placement...) kvituju. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (18)
- Postava faráře i řidiče autobusu byla ztvárněna skutečným farářem a řidičem autobusu. (ewi)
- Všichni herci se museli naučit moravský dialekt. (M.B)
- Díky přenosnému letnímu kinu Biograf Láska se na snímek mohli podívat lidé měsíc po premiéře i v místech, kde klasické kino neexistuje. (Zdroj: sumpersky.denik.cz) (VášaVF)
Reklama