Díra u Hanušovic

Zase jsem o něco "pyšnější" na to, že jsem čech a jsem součástí národa, který tvoří i lidé podobný postávám v tomto filmu. Já jsem film rozhodně nevnímal jako komedii u který bych se měl hihňat, nevnímal jsem ho ani jako nějakou tragedii, bral jsem ho jako ukázku života určitého typu lidí, kterému posloužila k filmovému vyprávění nějaká prdel u Hanušovic, ale globálně podobný lidi žijou i v Praze a všude jinde. Je to docela smutnej pohled na prázdnost životů, žádná radost, žádný emoce, prostě jen existence. Herecky je ďuzna zahraná skvěle. Největší prostor dostává ve filmu Tatiana, která mě přesvědčila, že s přirozenosti hereckýho projevu nemá nejmenší problém. Mirek Krobot si pro svůj debut nevybral úplně jednoduchej náměť, protože natočit nadžánrovou lidskou existenci českých človíčků je jak jít hlavou proti zdi. Vadil mně až příliš velký důraz na ospalou atmosféru, např záběr na krajinu trval až přílši dlouho a několikrát se ten samej záběr opakoval, ale to je asi jediná zásadnější vyčítka kterou k filmu mám. (10.08.2014)

Obdivuhodný výkon v disciplíně „zobrazení vesnického stereotypu“, který prostě nelze otitulovat jinak, než dalším stereotypem: „pro Pražáky dobrý“, což zamrzí o to víc, že Krobot je rodák z regionu a vlastně tak zásadním způsobem popírá to, čemu by měl rozumět nejlépe. Pražští herci cedí přes zuby nářečí a vulgarismy nefunkčním způsobem a fungují vlastně jen jako nositelé skvělých kostýmů. Přitom je to nepopsatelně smutný příběh, u nějž jakoby dramaturg a producenti na poslední chvíli seznali, že se film lépe prodá jako buranská komedie. Fail. (17.08.2014)

Přestože má film v sobě z člověka a vesnice víc, než všichni ti lidoví režiséři dohromady, i když Krobot ví, co a jak točit a i pokud přežijete tu bezdějovost, schází snímku nějaké to pozitivno, nebo aspoň neutrálno. Tohle ho nejvíc odkloňuje od skutečného života. Tyhle dvě věci nejsou nutné, ale hodně často je sakra potřebujeme. 50%. (13.08.2014)

Sám se sobě divím, když si vzpomenu, co jsem si o tomhle filmu myslel, dokud jsem ho neviděl. Čekal jsem totiž klasický Dejvický divadlo a přitom jsem dostal drsno humor pana Krobota, kterej si do puntíku přesně jede svůj styl v téhle nekomedii. Ona je to totiž spíš tragédie, kterou vystihuje spíš anglický název, než Díra u Hanušovic. Ono totiž ta díra je přesně Nowhere in Moravia. Příběh o (ne)lidech, co (ne)mají emoce a vysloveně (ne)žijí je totiž opravdu spíš k pláči, než k smíchu. Pár dobrých scén tam ale i tak bylo, včetně těch nekonečných záběrů na krásnou krajinu nebo na točenej Šerák od Holby. Každej si v tomhle filmu podle mě něco najde. Jak pozitivního, tak negativního. Nikoho na plno neuspokojí. Každopádně natočené je to skvěle. Škoda jen, že se mi tam ty postavy tak strašně hnusily, což byl účel filmu, přes kterej se mi těžce přecházelo. (31.12.2014)

(49th KVIFF) Plusem je poměrně bizarní vykreslení českého buranova někdy až twinpeaksovských rozměrů a sem tam nějaký úsměvný vtip. Jenže jako spoustě jiných českých filmů Díře u Hanušovic chybí nějaké jasné téma / děj, což se projevuje třeba tím, že skoro jakákoli scéna z posledních dvaceti minut by mohla být klidně tou poslední, aniž by cokoli zbývalo dopovědět (protože se vlastně ani nic povídat nezačalo). Humory se nejčastěji, jak je v českých filmech nepříjemným zvykem, zase tvoří podle vzorce známý herec mluví sprostě / chová se jako idiot = legranda. Vlastně pardon, v tomto případě je vzorec obohacen o moravské nářečí. To je mi ale inovace. (09.07.2014)