Sangeo

Och, och, och... už na začiatku mi Orfeov obraz prezradil, že tento príbeh nebude mať šťastný koniec. Kto si to uvedomil v prvých dieloch, nemohol byť nakoniec sklamaný a čakať niečo iné. U mňa zabralo takmer všetko. Scenár, réžia, kamera, strih, soundrack a jedinečné herecké obsadenie. Príbeh nemal jediné nudné miesto, pravda sa skrývala a odhaľovala, aby sa nasledne znova prekrútila a vyčkávala. Keby to skončilo happy endom, asi by som ubrala na hodnotení. Jediná vec, ktorá mi kazila celkový dojem je postava prokurátorky, ktorá celý čas chodí v minisukni alebo v šortkách. Really? (Inak, Son Ye-jin v tejto dráme akoby nebola sama sebou. Ten jej neprítomný výraz, po-ma-lá artikulácia a pohyby, akoby bola námesačná, ma celkom štvali.) (15.05.2020)

Chvíli mi trvalo než jsem si na Nam-gil Kima zvykl, ale poté co se tak stalo mě nepřestal fascinovat. Hodně se mi líbila jeho kontrola hlasu a způsob intonace. Hltal jsem každé slovo, které vyřkl. Navíc ty jeho pronikavé pomstychtivé pohledy na mě působily velice silně. Shark oplývá spoustou poetických dialogů, zajímavými charaktery, dobrým a napínavým dějem, ale i přesto mu něco chybí. (20.01.2016)

Váhám jestli jít na maximum nebo ne. Ale asi spíš jo. Mám slabost pro příběhy, které píše Kim Jee-woo a ani tentokrát mě její ponurý příběh lásky, zrady a temné minulosti nezklamal. Yi-soo hledá pravdu i za cenu vlastní bolesti a nevzdá se hledání ani když ví, že tím ubližuje lidem, které má rád. Obsazení seriálu bylo skvostné - od představitelů hlavních rolí až po ty úplně nejmenší. Mělo tradičně dobrý soundtrack, který nebyl přeplácaný písničkami, ale těch pár co tam bylo, přesně zapadalo do nálady. A pak měl tenhle seriál ještě jednu výjimečnou věc. A tou byla kamera. Ta byla naprosto famózní. Takové využívání hry světla a stínů, záběrů přes zlom skleněných tabulí, odrazů v lesklých plochách, nebo souběžného sledování dvou postav, jsem už dlouho neviděla. Vizuální pojetí díla mě naprosto uchvátilo a právě pro něj musím hodnotit tak, jak hodnotím. (07.08.2013)

Korejci jsou rození tragédi. Slibnou zápletku, vynikající obsazení zabijí svými tradičními neduhy, tedy přepálená minutáž dílů, i celého seriálu, scénáristická neschopnost. Být to na 10-12 epizod je tu hit sezóny. Místo toto několik dílů sledujete na počátku mizerné dětské (vlastně mladistvé) herce, hrající dospělá alterega. Jenže zatímco mladá verze Han-I-soo disponuje zhruba tak dvěma girmasami, mám zácpu a nenávist, tak mladá verze Jo Hae-woo se tváří neustále nasupeně, tragicky, jakoby procházela permanentně filosofickou existencionální krizí a někdo jí oznámil, že Heidegger i Jaspers jsou nacisti... Potom se seriál vyloženě bez tempa plazí nezajímavě až do dílu 10 a nejlepší postava i herec seriálu je jednoznačně ďábelsky intrikující dědeček. Protože policie, Jo Hae-woo mají IQ zmrzlá makrela, nejsou schopni nic odhadnout a řešit. Jenže v díle 10 náhle začíná dramatický přelom, scénárista s mozkou mrtvicí a IQ automatická pračka vypnutá byl odsunut někam do zákulisí. Detektivní zápletka začíná fungovat, stejně jako napětí, postavy náhle získají životnost, inteligenci a jede se nadoraz v každém dílu. K tomu si připočtěte vynálezavou kameru, mizanscénu, luxusní hudební podkres, který se vyplatí koupit na CD. I přes absolutní neschopnost prvních dílů, někdy trapné moralizování a odhadnutelnost to mohl být vážně skvělý seriál, a proto mě tolik mrzí, že byl zprasen hned na počátku. Ye-jin Son i Kim Nam-gil by si zasloužili dokonalejší sérii. A já stále čekám letos na korejskou sérii, co mi vyrazí dech (mimo That Winter Blows). Bude to Golden Empire, Hwatu, Mr. Sun, Fantastic Tower nebo Goddes of Marriage? Je také možné, že nejlepší seriál se ke mně tradičně dostane za rok 2013, až bude tato sezóna dávno pryč... (19.08.2013)

Žraloka bych přirovnala k polévce, která je sice uvařená z těch nejkvalitnějších ingrediencí, ale chybí jí sůl. Herecké obsazení je vynikající, scénář promyšlený a kamera jedna z nejlepších, co jsem kdy viděla. Líbily se mi také detailně propracované interiéry, na kterých si někdo vyloženě vyhrál. Kombinace nádherné hudby a smyslných dialogů mi občas přivodila až mráz na zádech. Přesto jsem od toho čekala tak nějak víc... (09.09.2013)