Když vane vítr

Dalsi genialny dospelacky animak. Tentoraz na temu nuklearnej vojny. A uplne ma to zmietlo. Pribehovo, myslienkovo aj formalne. Ta kombinacia stareckej naivity s neuprosnou realitou je spociatku mila, po vybuchu kruta a vo finale emocne zdrvujuca. Velka pecka a ako bonus hudba od Rogera Watersa. 10/10 (08.06.2019)

Objeveno náhodně díky jednomu z miliónu "top" listů. Nepřekvapila mne spolupráce Rogera Waterse na tomto snímku, který opravdu zpočátku vypadá jak oficiální vládní výukové video. Možná i díky tomu bylo pro mne těžké si najít k postavám cestu. Všechny pochyby a nedorozumění však odvál vítr, stejně tak jako odvál svět Jima, Hildy a vlastně i můj. Vysoká laťka Vláken zůstala nepokořena, nicméně husí kůže posledních 30 minut spolehlivě ukázala, že Murakami si pět hvězd zaslouží. (29.11.2014)

Príbeh o dvoch dedinských vidlákoch, ktorí si doma stavajú bunker z matracov proti výbuchu atómovej bomby. Je až neuveriteľné že sa film dokázal natiahnuť do 80 minút len pri dvoch postavách v jednom rodinnom dome. Samozrejme, všetko je to tu smerované proti Rusku, dokonca je prirovnávané často k nacistickému Nemecku, ktoré si staroch často pri svojej senilite zmýli. Film bez vysvetlenia, čo sa vlastne stalo, čo nasledovalo a čo sa stalo s dvojicou v závere filmu. Nápad veľmi dobrý, ale potenciál nevyužitý. Pochválim prechody medzi kreslenou animáciou a reálnymi zábermi zničeného interiéru domu. (11.10.2022)

Asi před pěti lety mne má velká obliba skupiny Pink Floyd přivedla k tomuto filmu. Řekl bych, že jsem byl určitě jedním z prvních lidí u nás, kdo ho viděl. Po pravdě jsem až do té doby žil v mylné představě, že animované filmy jsou pouze pro děti a že jsou vždy veselé a končí dobře. U tohoto filmu je opak pravdou. Začíná jako pohodový, nikým a ničím nerušený vztah dvou stárnoucích lidí, který se pomalu začne proměňovat v peklo za zvuku hudby jedněch z nejrespektovanějších hudebníků všech dob. (02.02.2011)

Postarší manželský pár Jim a Hilda se ve svém domku někde na venkově za Londýnem připravují na jadernou válku podle příručky, které si Jim vypujčil z knihovny. Neberou to nijak zvlášť dramaticky, takže jejich hovory působí docela vtipně, protože naivní manželé si to představují asi jak Hurvínek jadernou válku a nebo třeba vzpomínají na "staré dobré časy" za druhé světové kdy měli pěkně na zeleno natřený bunkr a pěstovali tam zeleninu :). Tahleta naivita trvá celou dobu, což jenom prohlubuje emoce takového smutného příběhu, co asi dětem nepromítali, i když jsou postavičky namalované roztomile dětsky k prohloubení jejich vlastního naivního chování. Upoutá pozornost taky ta zvláštní věc, že v některých záběrech jsou animované postavičky kombinované s reálným prostředím a modely předmětů. A že se na hudbě podíleli David Bowie a Roger Waters je tak asi to poslední kvůli čemu by tenhle animovaný film měl být zajímavý, mě to nepřišlo jako něco příliš podstatného a ani to tam žádný velký prostor nemá. Každopádně ale i přes určitou vleklost v druhé polovině, kdy manželé jakože žijí normálně i v radiací zamořeném rozpadlém domku bez elektřiny a vody, je to působivý film o dopadu jaderné bomby na člověka umocněný tou svou dětskou naivitou a výtvarným zpracováním. (28.09.2010)