DARYL

Tady to není tak super. Přestože D.A.R.Y.L. vzniká na podobném základu jako E.T., Starman, Číslo 5, je z něj hodně cítit kalkul, nepříliš dobrý režisér a nic moc herci. Barret Oliver v titulní roli je skvělý a herec co hraje jeho kamaráda Turtla ještě lepší, ale jinak film tvoří dvě poloviny - nudná a hodně kýčovitá první půlka a druhá půlka, která se snaží být akční jízdou, ale moc se ji to nedaří (dítě ve stíhačce nezkousnu ani já). Ale přesto to určité nějaké kouzlo má, takže za tři. (22.09.2008)

Velmi mile mě to překvapilo. Své chyby to má, třeba vleklé scény, vleklou gradaci děje a celkově úplně zbytečně přepálenou stopáž, ale jinak se jedná o solidní rodinnou sci-fi. Není infantilní, má i trochu milého humoru (a naštěstí žádný fekální), je to i relativně chytře napsané a po dějové stránce i chytře vedené, až teda na to až moc deus ex machina na konci, ale jinak to není žádná demence, žádná přehnaná fantasmagorie, jen pohodový a v rámci žánru uvěřitelný příběh. A i když ta vleklost v tom prostě je, i tak to, aspoň v mém případě, mělo většinu času podmanivou a příjemnou atmosféru. Takže proč ne, možná bych dal i menší hodnocení, ale když to v rámci svého žánru funguje tak slušně, tak ty slabé čtyři dám rád. A to na ten film nemám žádné nostalgické vzpomínky, jako většina uživatelů tady. Slabé 4* (14.03.2021)

D.A.R.Y.L. - film z dávnověku mého dětství, který byl (podobně jako "Pyramida hrůzy") zakután velmi hluboko v pavučinách mojí paměti a zakopla jsem o něj až tady a teď. Padla na mě nostalgie jak sfiňa. Soudružky učitelky nás kupodivu na tento kapitalistický snímek vzaly do kina a já jsem z něj byla naprosto odvařená. Týden jsem nemluvila o ničem jiném:-). D.A.R.Y.L. se okamžitě stal mým nejoblíbenějším filmem a chlapec/robot Daryl mým nejmilejším hrdinou. Co byste taky čekali od dítěte, které si od svých šesti let čmáralo vlastní sci-fi komiksy? Po takové době si vybavuju už jen to nadšení, děj prakticky žádný, hodnocení tedy berte s rezervou jako sentimentální úlet. (19.04.2010)

Tohle je srdeční záležitost. Od roku 1989 do roku 1995 můj nejoblíbenější film vůbec, ve videotéce číslo 4, získán nákupem přímo v ÚPF, když byl roku 1994 vyřazován z videotéky firmy.---- Zajímavý a originální příběh, který si mneihned získal svým silným poselstvím, humorem i velice zdařilým hereckým výkonem Barreta Oliverav titulní roli (Nekonečný příběh, Označené místo). Pamatuji se dobře, že od té doby jsem začal nenávidět americký militarismus, který se vejménu svých plánů neštítí ničeho, ani vraždy dítěte, když se mu nehodí do vojenských plánů. Na fimlmu mne alwe v první řadě zaujalo přátelství, jež je i mým hlavním smyslem života a proto jsem film tak intenzívně prožíval. Z filmařského hlediska žádne veledílo, ale dobře uděláno a dokáže udržet pozornost do posledních chvil. Vzhledem navýše uvedené nemůžu jinak než 5 hvvězdiček... (25.02.2014)

Další z filmů, které jsem viděl jako raný teenager a které mě uchvátily. Přál jsem si mít také za kamaráda robota, nebo být androidem sám a všechny porážet v počítačových hrách. Dokonce jsem si chvíli téměř myslel, že robot jsem a že svoji nedokonalost jen hraju. Prostě vskutku inspirativní snímek pro děti:-) (16.04.2003)