Zlodějka knih

Až pohádkový vizuál, uhlazený, jen se zlověstnou předtuchou, jakoby opsanou od bratří Grimmů, v podstatě až na Franze Germana bez záporných postav, které částečně nahrazoval přízrak války ve své nevyzpytatelnosti a s ním spojené všudypřítomné pnutí... K nezvyklému vypravěči, kterým je spojlerující Smrťák se smyslem pro humor, ostatním sympatickým postavám a okamžiku povznesení náletovým Modrým Dunajem musím rozhodně připočítat prospěšnost neustálé připomínky lidskosti v nelidském období lidstva, i když jí přes všechny ty "ukradené - neukradené" knihy chyběla filozofická hloubka a přebývala pachuť umělých dochucovadel... (11.02.2014)

Krásný příběh od dokonalosti dělí jen trochu podivná jazyková motanice. Postavy mluví anglicky s německým přízvukem (s výjimkou starostova plamenného projevu, který je celý německy), do anglických vět se jim občas vloudí německá slůvka "ja", "nein", "und", "Saumensch" a podobně, na všech domech jsou německé nápisy, ovšem knihy jsou už psané anglicky a stejně tak píší i lidé... To je prostě věc, kterou při čtení předlohy řešit nemusíte, ale ve filmu už ano. Jinak však nemám Zlodějce co vytknout. Úžasné herecké výkony v čele se Sophií Nélisse, Geoffreym Rushem a Emily Watson, řada nezapomenutelných scén podpořených vy-ni-ka-jí-cí Williamsovou hudbou (sněhová bitva vede), perfektní vypravěč... Jsem moc rád, že jsem Zlodějku stihl na velkém plátně. (21.01.2014)

Nečítal som, a ani nehodlám čítať, knižnú predlohu a tak nemôžem posúdiť, či bola verne alebo neverne sfilmovaná. Môžem iba skonštatovať, že film bol nakrútený zle. To, že bol pridlhý, falošný, občas nudný a často nevyužívajúci vedľajšie dejové motívy, nebolo tým najhorším. To sa stáva aj lepším filmom. Najhoršie bolo opätovné potvrdenie toho, že Američanov by nemali púšťať k historickým filmom z európskeho prostredia. Tým, že v tomto filme bol originálny nanajvýš snehuliak v pivnici, vynikli všetky zvrátenosti, ktorými sú hollywoodskí majstri schopní zaplniť film. Vôbec nemám chuť ich vymenúvať a postačí mi označiť film za sentimentálny, moralizujúci gýč s minimom invencie, skvelým hereckým výkonom Geoffreyho Rusha a zaujímavým zjavom Sophie Nélisse. (15.07.2017)

Čo pritiahne diváka je príbeh Liesel(Sophie Nélisse),alebo skôr hl.predstaviteľka,ktorá ju stelesňuje,chýry,ktoré sa šírili široko ďaleko sú pravdivé:je sympatická,pôvabná,môže mať kľudne pred sebou sľubnú hereckú kariéru. Manželia Geoffrey a Emily sú obetaví,keď sa schyluje ku konfliktu,tak pomôžu jednému židovskému mladíkovi,kde si s ním Liesel začína rozumieť pomocou slov a začína písať svoj príbeh v „nehostinných časoch...” Čo by som vytkol je nemecká angličtina,ktorá pôsobí občas komicky.Pôsobí to rozprávkovo,ale uveriteľne. Hudba Johna Williamsa vťahuje do príbehu. Tvorcovia sa snažili,čo im sily stačili,a tak vzniká zaujímavé dianie,ktoré neurazí,ale ani nenadchne. (23.01.2014)

Nějak se nemůžu dobrat k tomu, kdo měl být cílovkou tohoto filmu. Pokud je to dospělý divák, pak jde o hodně slabý a umělý pokus na tísíckrát ohrané téma (ne že bych ho neměl rád), pokud jsou to děcka kolem těch 12 let, se kterýma se potkáváme ve filmu, pak je to, mám obavu, pro ně úplně zbytečný a nezajímavý snímek. Sophie Nélisse hraje hlavně v závěru jako na houpačce, Geoffrey Rush předvádí svůj vyšší standard, Emily Watson mně pila krev svým utrápeným xichtem. Závěrečné rádoby přitlačení na pilu se mnou ani nehlo, takže já nemůžu dát víc jak dvě hvězdy za dočkání se konce a standardně zvládnutou filmařinu. O ničem....mnohem vřeleji doporučuju tohle. 45% (02.03.2014)