Nezlomný

Film, který ve mně probudil jen bytostnou lenost a pocit, že pokud bych někdy chtěl vidět americkou verzi Příběhu obyčejného člověka (s jiným žebříčkem hodnot a důrazem na individuální fyzickou odolnost), musel bych si pustit právě Unbroken. V jádru snesitelný řetěz snaživě odkoukaných a celkem zručně zrealizovaných scén, v nichž de facto nezáleží na pořadí, kauzalitě (člověka třeba vůbec nezajímá, proč se Hedlund ve vložené scéně náhle rozpláče) a už vůbec ne na psychologii. Neobratně vložené flashbacky jsou postaveny na proklamacích, které by mohly zaznít i v libovolné pixarovce, následné dialogy tak trochu vypadají, jako by padaly z random generátoru hlášek z válečných filmů. Coeni to malinko píšou jako materiál pro začátečníky, lekce Točíme o hrdinech. 90 minut utrpení čím dál tím víc připomíná soft exploataci (můžeme soucítit s postavou, která je jen nosičem na hadry a makeup?), na konci ambiciózně korunovanou snahou o jakýsi kristovský mýtus, nebo co ta epizoda s trámem vlastně znamená. Who bloody cares? Angelina je poučená, jako protekční dítko má k ruce elitní crew, takže Nezlomný se hýbe a vypadá hezky (místy díky Deakinsově kameře až nemístně hezky a estétsky). Je to trochu dinosauří pocta staré škole válečného filmu bez schopnosti cokoli zásadního pochopit a přinést. Válečný screensaver. Mattyho srovnání s McQueenem je zcela na místě. Ostatně, vlastně bych mohl jenom symbolicky podepsat celé jeho hodnocení. [50%] (04.02.2015)

Silný příběh, který by ale v rukou zkušenějšího režiséra dopadl mnohem lépe. Ze začátku mi vadilo nechronologické vyprávění, část na moři byla značně (i přes všechny ty žraloky) nezáživná, teprve v japonském zajetí to začalo být zajímavé. Chyběly mi emocionálně vypjaté scény (dostalo mě snad jen zobrazení vyhublého těla Zamperiniho kamaráda v džungli a samotný konec s fotkami) a naprosto mi neseděl herecký představitel krutého japonského dozorce - vypadal spíše jako vystrašená ženská než jako sadistické zvíře. Trošku mě to tedy zklamalo, ale už se těším na knižní předlohu, kterou mi naložil Ježíšek. (01.01.2015)

Na počátku přišla Angelina do studia Universal, kde bylo pusto a prázdno. I řekla Angelina: "Buďte scenáristé!" A přišli bratři Coenové, režiséři a scenáristé Big Lebowskiho, Týhle země, co není pro starý a Bartona Finka. Bylo to dobré. I řekla Angelina: "Buď kameraman!" Zjevil se Roger Deakins, kameraman Farga, Zabití Jesseho Jamese a Skyfallu. A bylo to dokonce moc, moc dobré. I řekla Angelina: "Učiňme člověka, který to pak sestříhá!" Ihned dorazil William Goldenberg, co stříhal Nelítostný souboj, Gone Baby Gone i Argo. I řekla Angelina: "Nechť k tomu všemu hraje hudba!" A skládat začal Alexandre Desplat, co skládal pro Královu řeč, Královnu i Strom života. Znělo to krásně! Angelina se na všechny podívala a viděla, že je to krásné. Tak se zvedla k odchodu. "Ale Angie, teď přece začínáme. Chceme slyšet vizi. Seš režisérka!" odvážil se pípnout Deakins. Angie už ale byla v tahu. Zvenku zamčeného ateliéru 7 se jen ozvalo: "Běda, jestli to nebude hotový do devíti měsíců!" Bylo. Po devíti měsících se na premiéře Unbroken samozřejmě všichni objímali. (23.01.2015)

Na povrchu možná film ze staré školy (díky Deakinsově velkofilmové, lehce kýčovité kameře), vypravěčsky ale úmorně monotónní drama bez fantazie a vlastního výrazu. Ten chybí také O'Connelovi, který z tváře nesundává stoickou masku a nedovoluje nám docenit jeho vnitřní boj, pro dramaturgickou funkčnost filmu kruciální. Navenek totiž Zamperini vinou vnějších okolností moc bojovat nemůže. Podobně jako hrdina 12 let v řetězech. McQueenův nekompromisní opus ale přes srovnatelné zpasivnění hlavní postavy netrpěl takovou repetitivností (do té míry, že přestává záležet na tom, v jakém pořadí jsou scény řazeny) a nevybízel ke kacířské otázce, proč máme sledovat utrpení zrovna tohoto muže. Protagonista Nezlomného je v úvodu definován všehovšudy jen svými italskými kořeny a skvělou fyzičkou (v běžeckých záběrech nápadně připomínajících Forresta Gumpa). O člověku, s kterým mám strávit hodinu v záchranném člunu uprostřed oceánu a další více než hodinu v japonském zajetí, bych toho rád věděl víc. Do slepé uličky vede i zlomyslná snaha o čtení proti srsti - torture porno s PG-13 ratingem, a tedy bez jediné gore scény, neberu. Zamperini není o moc plastičtější postavou než jeho sok, sadistický japonský dozorce, jehož vykreslení by bylo obviněno ze stereotypizace již někdy před 50 lety, kdy měl premiéru mnohem komplexnější Most přes řeku Kwai. Na věrohodnosti filmu ubírá a jeho schopnost vtáhnout diváka oslabuje vedle (nezáměrného?) oddramatizování také panický strach z humoru, který by dle tvůrců snad mohl narušit otupující (pro hrdinu i diváka) řetězec bolesti a utrpení. Doufal jsem, že alespoň přiměřenou komediální nadsázkou film prozradí autorský otisk bratrů Coenů. Ten se nakonec omezuje na jobovský charakter Zamperiniho příběhu, pro jistotu vypíchnutý pro-křesťanskými závěrečnými titulky (film samotný přitom náboženskou rovinu nijak nerozvíjí - ostatně jako kterýkoli jiný motiv). Kromě toho, že autentický epilog prozrazuje, o kolik větší dramatický a psychologický potenciál dřímá v Zamperiniho poválečném osudu, je zdaleka nejpůsobivější částí filmu. Za nezlomného se může označit ten, kdo pro tyto cca dvě minuty vydrží v kině sedět celé úmorné dvě hodiny. Možná to byl záměr. 45% (17.01.2015)

Skvělý námět na film, který by však v rukou zkušenějšího režiséra vypadal o něco lépe. Tím však nechci říct, že Angelina Jolie natočila vyloženě špatný film, jen je poněkud chaoticky poskládán dohromady a na můj vkus až příliš natažený. Hluchá místa se začínají projevovat zejména při scénách na moři, kde film vůbec nemá spád a vše ubíhá v ubíjející monotónnosti. Nicméně zhruba v polovině filmu se Jolie probere z letargie a začne nám servírovat jeden vypjatý okamžik za druhým a právě v tu chvíli Vás Unbroken chytne a až do samotného finále nepustí. Škoda jen, že tento moment nepřišel dříve, nejlépe hned na začátku. (14.01.2015)