poster

Ida

  • polský

    Ida

  • slovenský

    Ida

Drama

Polsko / Dánsko / Francie / Velká Británie, 2013, 82 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • snaked
    ****

    3-4 / Možná spíš 3. Fim se mě nedotkl tolik, jak jsem čekala. Možná jsem jen přesycená filmy, které u mě naplno "zazněly" (Frank, Chlapectví). Nádherné černobílé fotografie, statičnost, to mě baví. Vnitřní svět hrdinek je ale dost neproniknutelný. Jejich reakce občas dost možná nepochopitelné. Závěrečných cca 20 minut ale hodně vydařených. Trailer je vynikající.(15.7.2014)

  • ibeh
    ****

    Předešlé kladné komentáře naprosto vystihly mé pocity. Audiovizuální bonbónek v dokonalém černobílém vydání, s nenásilnými dramatickými situacemi, které tak přirozeně plynou bez zbytečných scén. Všechno má své místo a smysl, nutí k zamyšlení. Film se nikomu a ničemu nepodbízí, neodsuzuje, pouze stylově vypráví. Máte pocit, že jste v Polsku 60. let, ale s moderním černobílým obrazem. Výrazné postavy, nádherná hudba. Jedinečné. 85%(5.8.2014)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Tu už nejde o to, komu Ida pasne, komu nie, kto je nadšený z kompozície obrazu, kto by privítal umeleckú nápaditosť za hranou akejsi rozprávačskej nemohúcnosti. Samozrejme, doba zasadenia a prvotný look symbolizuje akúsi zlatú baňu moderného artu zušľachtenia prúdovými smermi čiernobielej estetiky, ale obsah musí skrátka o niečom viac vypovedať. Rád by som ozaj niekedy videl do očí akademikov, do vnútra ich dispozičného zmýšľania. Ida je ťažkou vizuálnou pózou a nezachráni ju ani ani kvalitná formálna práca. Zvyšok je mdlý a bez nápadu.(24.3.2015)

  • gudaulin
    ****

    Pokud jde o formu, Ida představuje těžkotonážní art, který od počátku nenechává nikoho na pochybách, že vznikl s úmyslem získat cenu na nějakém prestižním festivalu. K takovým projektům přistupuji s předběžnou opatrností, podobné snímky příliš často sráží manýra a tvůrčí sebestřednost. Nechápu například, proč bylo nutné obsadit do hlavní role neherečku. Skutečně nebylo možné najít na četných polských uměleckých školách a oblastních divadlech neokoukanou elévku s výraznýma hlubokýma očima, která by ale zároveň byla herecky tvárná? Vlastně ono to smysl dává. U tohoto druhu snímku je neodpustitelným hříchem hrát. Můžete pouze "být" a "vrhat dlouhé pohledy". Obraz je statický, scénář jednoduchý, příběh povětšině předvídatelný. Podstatou zážitku je ale sugestivní černobílá kamera, která zaznamenává nehostinné prostředí Polska 50. let, zmrzačené lidské osudy a tragické postavy procházející hlubokou vnitřní krizí. Finální rozhodnutí Idy není projevem její hluboké náboženské víry, jako spíš známkou nízké sebedůvěry, zda by obstála v nevlídném světě, kde nenalézá potřebnou citovou a hmotnou oporu. Zůstat v cizím prostředí sám se sebou je prostě k neunesení. Daleko zajímavější postavou je vyžilá teta Wanda, v níž se koncentrují démoni nedávné historie, ideologický fanatismus a následná deziluze, stejně jako vzpomínky na krutost při upevňování nového režimu. Bohužel Pawlikowski témata jen přináší, nerozvíjí je a divák si musí vystačit se svou představivostí. Ida má vzhledem ke svému obsahu ideální stopáž, pokud by byla o 20 minut delší, zůstal bych na 3 hvězdičkách, a pokud by se Pawlikowski nechal strhnout tvůrčím zápalem (což se těmto pánům často stává) a natáhl by stopáž na 120 minut, šel bych nemilosrdně ještě níž. V této podobě si ale dokonce myslím, že Ida je ideální kandidát ke zkoumání nového filmového teritoria. Pokud chcete vyzkoušet nový žánr, v tomto případě minimalistické psychologické drama, Ida je dobrý zkušební terén, který napoví, zda se odvážit dál. Zisk Oscara nepovažuju za adekvátní, narozdíl od takového Saulova syna snímek formální a obsahové kvality přece jen nedosahuje, 4 hvězdičky ale svědčí o tom, že drápkem nebo dvěma ve mě Ida přece jen uvízla. Celkový dojem: 75 %.(11.9.2018)

  • TomPrusik1
    *

    Tak tu máme Polskou ARTOVOU záležitost, která vyhrála Oskara za nejlepší film. A zaslouží si to? Ani náhodou. Je vidět, že v porotě sedí banda fousatých intelektuálů z Katovny https://www.youtube.com/watch?v=fhjGJUOxF9s kteří rozumí těmto filmům a tvrdí jak jsou jedinečné a dokonalé. Co je na tom dokonalého? Vždyť hodinu a půl (naštěstí) koukáte na to, jak začínající mladá jeptiška Anna (chcete-li Ida), co silně věří v Boha, hledá spolu s tetou soudkyní (je to bývalá komunistická svině a má ráda alkohol) hrob (jestli vůbec nějaký je) svých rodičů. Ve filmu nehraje skoro vůbec žádná hudba (jen když jsou na nějakém koncertu) a všichni jsou "strašně ukecaní. Dialogy mezi Annou a soudkyní probíhají nějak takhle: ,,Musím ti říct pravdu." ,,Jakou?" ,,Jsi židovka, jako byli tvoji rodiče." ,,A kde jsou teď?" ,,Jsou mrví" ,,Aha." ,,A teď mě neruš musím jít do práce." Pak se dlouho nic neděje (záběr jak jde Anna po ulici a pak sedí na lavičce) a pak zase někdo něco chytrého řekne. Celé to vypadá, jako kdyby herci nahrazovali kamerama, protože většinou položí kameru na skříň a natáčí se jak třeba jí polívku. Jediné co můžu na tomhle filmu pochválit, tak to, že má JEN 86 minut a že rozumíte příběhu (což u ARTU nebývá zvykem). Jinak hodně zlé. 30%(10.4.2015)

  • - Postava Wandy (Agata Kulesza) je inspirována skutečnou osobou, jedná se o "krvavou" Helenu Wolińskou. Ta poslala na smrt řadu hrdinů protinacistického a později protikomunistického odboje, včetně duchovních. Údajně to byla žena, která kouřila, pila a vyprávěla vtipy, byla známá tím, že nemohla vystát hlupáky, ale zároveň působila jako srdečná a velkorysá žena. V 90. letech polská vláda žádala o vydání Heleny Velkou Británii. (melipa)

  • - Auto, které se objeví ve filmu, je Wartburg 311. Údajně auto bylo naprosto nepředvídatelné a štáb si užil mnoho zábavy i adrenalinu, zejména si užil produkční štábu. Zároveň ale Wartburg nabízel v kruté polské zimě jediné místo, kde byla snesitelná teplota. (melipa)

  • - Představitelka Idy Agata Trzebuchowska byla podle režiséra Pawla Pawlikowskiho doslova "výrazná hipsterka s barokním účesem, ošuntělým oblečením a módním chováním". Ještě se ukázalo, že "byla militantní feministkou, která pochybovala o existenci Boha a rozhodně ve svém životě neměla čas věnovat se polské církvi". (melipa)