Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podivná série podezřelých nehod nedá spát inspektoru Scotland Yardu Holtovi (Joachim Fuchsberger): postarší pánové ze zahraničí jsou nacházeni utopení v Temži. Spojuje je také to, že byli všichni pojištěni u jedné, ne nejdůvěryhodnější pojišťovny... Podle románu Edgara Wallace. (Pohrobek)

Recenze (27)

giallo 

všechny recenze uživatele

Jak to tak vypadá, půjdu asi proti proudu...Mrtvé oči Londýna jsou hodně průměrnou Wallacovkou, která je bez problému zaměnitelná s jakoukoliv jinou. Důvod je jasný, v 60. letech sekali němci tyhle detektivky jako Baťa cvičky. A to že se kdysi hrála u nás za totáče z ní nědělá v mých očí nic výjimečného. Prostě klasický německý mustr, který se tentokrát točí okolo vražd u Temže....2,5* ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Koukat na zfilmované wallaceovky je opravdu radost. Navíc si myslím, že němečtí režiséři Alfred Vohrer a Harald Reinl opravdu uměli literární pojetí slušně převést do svých filmů. Ztvárněný londýnský vzduch obalen bílými mračny mlhy a noční děs záhadných vražd v černobílém provedení je příjemně napínavý. A tak, když o tom teď přemýšlím, tak na kvalitě filmu se podepsal i herecký ansábl. Nutno přiznat, že po akční stránce několik málo záběrů může působit poněkud archaicky, přesto vše tento starožitný thriller umí vtáhnout do děje. Doporučuji vřele všem příznivcům starších kriminálních filmů, rozhodně nebudete zklamáni. Ne nadarmo se říká, že Edgar Wallace byl skutečný mistr detektivního románu. Vlastně si nevzpomínám, že bych četl vyloženě nějak slabou wallaceovku. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrá adaptace románu Edgara Wallace, jasný nadprůměr i mezi Vohrerovými wallaceovkami. Hodně nápaditý příběh se spoustou zajímavých elementů - vraždící blindes Ungeheur, obrýlený Klaus Kinski, upovídaný vtipálek Eddieho Arenta a velmi svižná režie. Karin Baal jako Fuchsbergerovo děvče " k ochraně" působí také příjemně. Temné postranní uličky Londýna, stále zahalené mlžným oparem, jsou tím právým místem pro sympatickou kriminálku z dlouhé řady snímků natočených podle proslavených románu Edgara Wallace. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Musím uznat, že jsem se u tohoto filmu skvěle bavil; mnohokrát jsem si mocně zahýbal s bránicí, to ale, bohužel, nebylo záměrem německých tvůrců. Nemám problém pochválit film, který vznikl v době, kdy se mí rodiče ještě ani neznali, tento snímek ale chválit nebudu. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji jakousi alternativní realitu, v níž Hitler vyhrál válku, za to si ale můžu sám, prostě mi ta němčina v "Londýně" přišla vtipná, to ale nebyl hlavní problém. Horší bylo, že na mě film nezafungoval jako thriller (tím méně jako horor), protože mu chybělo napětí; příběh byl až zoufale předvídatelný a většina scén mě dokázala jen rozesmát (kromě těch, které tvůrci s tímto záměrem točili). Veškerá akce (no, akce...) byla zvládnuta velmi chabě a celá tahle záležitost na mě působila hodně laciným dojmem. Ale za nechtěný humor a velmi sympatickou dámu v nesnázích ty dva kousky přiklepnu. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Tahle wallaceovka je až po okraj plná husté londýnské mlhy a s výjimkou krátké scénky vylovení utonulého se celá odehrává za tmy. Mrtvé oči Londýna je název skupiny slepých zločinců, kteří páchají vraždy za té nejhustší mlhy. Londýn, šantánový klub pro členy, ponuré uličky a temné domy, k nimž světlo lamp stěží dosáhne, podzemní kobky, vraždy, únosy... Nepříliš strašidelné, a přeci místy atmosférické s gradujícím napětím v závěru. Drobné vtípky - lebka sloužící jako zásobník na cigarety, vřeštící kočka ohlašující nového příchozího či policejní moula, který náhodně objeví tajný sejf - dávají snímku patřičné odlehčení. Podobně jako v dalších wallaceovkách najdeme i zde fešného mladého inspektora, jenž se počne sbližovat s nejhezčí ženou... Tajemnosti přidává i černobílý obraz společně s hudbou přelomu 50.a 60. let. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • První film podle předlohy Edgara Wallace, který režíroval Alfréd Vohrer, který poté do roku 1968 natočil dalších 13 filmů a stal se nejplodnějším režisérem série. (hladass)

Reklama

Reklama