poster

Whiplash

  • anglický

    Whiplash

  • slovenský

    Whiplash

Hudební / Drama

USA, 2014, 107 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • emma53
    *****

    Přiznávám, že než jsem chytla ten správný takt a srdce se mně rozbubnovalo v tom správném tempu, tak mně to chvíli trvalo. Pak to ovšem nabralo takové grády a jiskření mezi Fletcherem a Andrewem, kdy jsem jen nevěřícně zírala na to nadšení, zápal, zlobu, vztek, krev a dokonalou konfrontaci mezi oběma, kterou jsem už dlouho ve filmu neviděla. Kdo by to do toho klučiny Milese řekl, já tedy rozhodně ne, ale dal do toho maximum a já mu tleskám. Závěrečné finále nemělo chybu !! Simmonse nemám taky moc v povědomí, ale zahrál kontroverzního dirigenta maximálně přesvědčivě, takže jsem ho brala se vším všudy. A jen tak mimochodem mě v jednu chvilku při sledování Milese za těmi bubny bleskla hlavou myšlenka, že by se bicí výborně uplatnily v posilovnách, v nějakých uzavřených boxech a strčily by hravě do kapsy kdejaký posilovací přístroj:-)(15.1.2015)

  • pan Hnědý
    ***

    Film, který ve mně probouzí emocionální pocity při kterých jsem si zamiloval kinematografii. A to jsem jazz nikdy neposlouchal. ___ To procítění do melodie, rytmu, citu klepnutím do bubnů, lehkým dotykem na nástroj, vše musí pasovat (nejen ve vážné hudbě) do nejmenších detailů. Každý hudebník má v duši zápal do melodie, je to ten kdo ovládá svůj nástroj a když začne rezonovat, jeho umění proniká do naší duše. Podobný postup má i filmová režie - práci s herci a divákem, tvůrcovi myšlenky přenesení na stříbrné plátno. _______ Démonický J.K. Simmons. Skvělý Miles Teller. Perfektní režie. Whiplash má v mém srdci stejnou váhu jako Billy Elliot.(8.3.2015)

  • kleopatra
    ****

    Whiplash je špicózní hudební film o drilu a o touze po uznání. 0tázka je, proč talentovanej bubeník tolik potřebuje, aby mu jeho schopnosti potvrdilo takový sadistický hovado, který mělo ještě pro svoje metody sofistikovaný vysvětlení, a jestli je pak schopen si hru pod příkrovem odsudku a teroru vůbec užít. Dovedete si představit s tímhle vedením třeba Kobejna? Díky bohu, největší umělecké osobnosti se jimi staly právě proto, že takového "Fletchera" nepotkaly. Momenty lidství jsem mu nežrala a s chutí bych mu do toho na závěr rozjasněného ksichtu plivla. A takhle o tom můžu uvažovat dík přesvědčivému výkonu vyrýsovaného J.K.Simmonse. ... Jo a totální husina z jazzových fláků.(7.2.2015)

  • Marigold
    ****

    Je to jako Duel Frost / Nixon, kde proti sobě stojí Nixon a Nixon. Nejen strhující cvičení v rytmickém střihu, ale v pravých chvílích překvapivě nevypočitatelné - ani jedna z postav (učitel x žák) tu totiž nepředstavuje pozitivní, nebo negativní model, místo osvícení tu nastupuje kreativní šílenství. Chazelle proti sobě postavil dva posedlé a bezskrupolózní zmrdy, k jejichž lidským stránkám se chová podobně jako oni sami. Neomaleně je odhazuje jako zátěž a vrací se k nim jen okrajově. Whiplash mohl být kravina na mnoho způsobů, melodrama o klukovi, který docení sílu lásky, oslava génia, který povstane v těžkém zápasu se svým nedostižným vzorem, ale ve skutečnosti je to spíš strhující sólo o posedlosti a destruktivitě těch, kteří touží po dokonalosti za každou cenu. Vážím si toho, že Chazelle se v klíčových momentech vyhne otravným žánrovým schématům prostě proto, že si nevšímá jakýchkoli jiných témat a troufá si nekompromisně vypouštět scény, které bychom v jiných snímcích sledovali mnohem déle a které by postavy "více polidštily" a umožnily nám se s nimi identifikovat (např. příprava na finální koncert). Whiplash podobně jako Andrew a Terence jde tvrdě za svým - za euforií smíšenou s lehkým odporem a nikdy nenaplněným mírem mezi ústředním duem. Řečeno terminologií Star Wars: temná strana zas jednou zvítězila. Triumf sociopatů. Tak to má být. Určitě ne nejvrstevnatější film, ale rozhodně cosi jako Černá labuť udělaná bez snobské snahy působit démonicky. Od prvního taktu to tam je. V každém tónu a v každém záběru na fotogenicky setmělý New York. [85%] P. S. Karegoricky žádám Oscara pro jazzového Darthe Vadera.(23.1.2015)

  • H34D
    *****

    Talent rozhodně není vše, ba naopak, talent je jen začátek, neboť k tomu, aby člověk v něčem dosáhl vrcholu, je zapotřebí mnohem víc... Před rokem tady byli Rivalové, kteří říkali, že k dosažení maximálního výkonu je třeba kvalitní soupeř, nyní zde máme Whiplash, který nade vše vyzdvihuje úlohu trenéra. Jako člověk, který se také snažil být v něčem nejlepší, mohu potvrdit, že oba filmy mají pravdu. J.K. Simmons je prostě číslo a roli ve Whiplash mu zkrátka nezapomenu - je to voják s taktovkou, je brutální, vtipný a ač se to nezdá, dělá to správně. Whiplash určitě není velkolepý (hudební) film, naopak nemá kdovíjak rozvinutý scénář a působí spíš komorně, ovšem píle hlavního hrdiny, přístup jeho trenéra a všudypřítomná soutěživost z něj dělá nefalšovaně zábavný, energický film. Pátá hvězda je pak za to, že mám rád úderný jazz... 9/10(19.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace