Varljivo leto '68
Klamné leto '68
The Elusive Summer of '68
Režie:
Goran PaskaljevičScénář:
Gordan MihičKamera:
Aleksandar PetkovičHudba:
Zoran HrističHrají:
Slavko Štimac, Danilo 'Bata' Stojkovič, Mija Aleksič, Mira Banjac, Sanja Vejnović, Ivana Mihič, Andrija Mrkaic, Neda Arnerič, Miodrag Radovanovič (více)Obsahy(1)
Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.
Režisér Goran Paskaljevič se svými slavnými českými kolegy sdílí vhled do bolestivosti první, nesnadné lásky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Nostalgií a letním sluncem prostoupené vzpomínání na první lásky mladíka Petara. Když se v gymnazistovi začnou projevovat geny zděděné po sukničkářském dědečkovi, ani přísný tatínek nic nezmůže. Pravou se nestane profesorka sociologie, nová sousedka knihovnice ani pekařka a snoubenka strýce, nýbrž česká činelistka Růženka. Pro českého diváka je zajímavá nejen přítomnost dechové skupiny Panenky a dědečkovy vzpomínky na Československo, ale i jugoslávská reflexe Pražského jara a invaze vojsk varšavské smlouvy (respektive, že to někoho – jakkoliv okrajově - zajímá). ()
Pekná letná komédia o láske a rodine s príchuťou politických udalostí v Juhoslávii. A nielen v Juhoslávii. Režisér nezaprel českú školu a udalosti u nás dostali väčší priestor. ()
Z tohoto filmu dýchá velká láska k lidem a pochopení pro jejich strasti a slasti. Otec tří dětí, Veselin, ctihodný soudce na malém městě, to nemá vůbec jednoduché. Jeho nejstarší syn Petar místo toho, aby vzorně studoval, se snaží vzdělávat spíše v oblasti ženské krásy a Veselinův tatínek ho v tom ještě podporuje. Celý příběh se odehrává během letních měsíců roku 68 a režisér Paskaljevič ho orámoval vzpomínkami na tehdejší významé politické události. On sám prožil léta československé normalizace na studiích v Praze, která se stala jeho velkou láskou a proto nechává prožít Petara jeho první velkou lásku s dívkou z Prahy, která přijela do přímořského městečka koncertovat s dechovou kapelou. Pro mě je Klamné léto´68 prvním setkáním s tvorbou Gorana Paskaljeviče, ale určitě nezústane posledním.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()
Na Pelíšky, s ktorými vás napadne tento film porovnávať už po úvodných minútach, kedy chlapec začne vykresľovať svoje trampoty s láskou, to samozrejme nemá, no tento príbeh jednej rodinky v lete 68 je takmer rovnako krásny a zábavný. Jednoznačne najlepší Paskaljevičov film, a nielen preto, že sa výrazne týka práve Československa. Veľkú zásluhu na tom má aj jeho dvorný herec Bata Stojkovic, ktorého mám chuť si dať medzi obľúbených hercov. Už v predošlých filmoch som si ho obľúbil a tu je priam dokonalý, podobne ako Donutil v Pelíškach. ()
Veselin Cvetkovič to neměl zrovna lehké. Svědomitě se snažil šířit principy Marxismu, tolik přínosné pro další spokojený život své rodiny, ale ti nevděčníci mu jeho úsilí neustále sabotovali. Hlavně tedy jeho vlastní otec, který si užíval sestřiček v nemocnici a své životní heslo "žij každý den tak, jako by byl ten poslední", s úspěchem praktikoval už 20 let. Ale ještě větší problémy našemu uvědomělému soudci přivolával starší syn Petar, který místo studia komunistického velikána pokukoval po lepých dívčinách. Ale kdo by se mu divil, když jich to léto v městečku bylo tolik a jedna krásnější než druhá - lékárnice, učitelka, knihovnice, pekařka, u které Petar hnětl i něco víc než těsto a dokonce i česká hudebnice Růženka. Laskavý, úsměvný i lehce erotický pohled na rok 1968, který mi tentokrát více než co jiného přivodil příjemnou, prosluněnou pohodu. ()
Moc pěkný a milý film, který tak nějak pohladí po duši, ač se odehrává na pozadí dosti tragických událostí. ()
Kvalitny juhoslovansky snimok o tom, ako chlapec objavil lasku /ju, aby bolo jasne, ja uznavam len hetero lasku, z ostatnych mimoheterackych aktivit si permanentne delam prdel/, ale otec chce, aby sa sustredil na studium marxizmu - leninizmu a aby mal dobru nadej na buducnost /snimok sa odohraval v Juhoslavii, kde vladol Josip Broz Tito 1945 - 1980/. Avsak velku lasku napokon stretne, a romantika moze zacat. Do toho sa z radia zacina ozyvat hlas informujuci o 20./21. auguste 1968 a invazii Vojsk Varsavskej Zmluvy do Ceskoslovenska. Juhoslovanske realie su krasne a film ma schopneho rezisera. Prijemna juhoslovanska oddychovka : 86 % ()
Poeticky ladeny, ale hlavne neskutecne vtipne podany pribeh o dospivajicim chlapci, kteremu se poradne zapaluji lytka. Temer s kazdou holkou to ze zacatku vypadalo hodne nadejne, ale vzdy to nejakym zpusobem Petar prokaucoval:-). Nakonec se vsak dockal, ale... film je hodne provazany denim v Ceskoslovensku, toho roku z nazvu filmu, coz urcite prida na jeho atraktivite i dnes. Jen s tou cestinou si mohli dat tvurci vice prace. Opet me vsak Jugoslavci (predevsim Srbove) ujistili, ze maji stejny humor jako my... minimalne tedy jako ja:-). Dlouho jsem nevidel tak povedenou komedii. ()
8/10 ()
SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: "Jen kvůli ní jsem se rozhodl pro maturitní práci z marxismu." // "V osmnácti jdeš na zteč s úžasnou ideou socialismu." // "Zbabělci umírají tisíckrát. Stateční jenom jednou." // "Nevím, možná je rok 1968 dobrý pro lidstvo. Ale pro mě je zdrcující." // "Podívej, děda je s Češkama." // "Žijeme jen jednou. Pamatujte si to, jen jednou." // "Na nešťastnou lásku a osvobozující smrt!" (?) // "Ukážu vám, jak jsem vyřešil problém s prvorozeným. ... Petre, zabiju tě!" // "Tolik masa a já jsem vegetarián." // "Odteďak se můžete dívat. Soudruh Tito řekl, že studenti jsou v právu." // "Toho rána jsem našel konečně ženu svého života. Růženku Hrabalovou." // "Tak skončila moje první velká láska." ()
Polstoročia je preč, ale problémy mládeže v puberte sú stále také isté.. Hrozne ľahký film, ako je u Paskaljevića zvykom a súčasne jeho najčeskejší, ale pritom aj strašne povrchný. Mne prišiel hrozne doslovný a explicitný, bwz decentnosti a jemnosti najlepších českých filmov tohoto typu. Nuž, Balkánci na rozdiel od našich BÁSNIKOV a pod. idú rovno na vec. Rodinný príbeh nemá takmer žiadnu previazanosť s rokom 1968 a dejinnými udalosťami, ktoré sú na pozadí ukazované, je to iba umelá kombinácia, hlavný hrdina by to isté mohol prežiť o 10 rokov skôr či neskôr v tej istej podobe - len v televízore by bežalo niečo iné.. ()
Je to výborná maloměstská komedie - reminiscence na rok 1968. Film je o prvních láskách a sexu. Vystupuje v něm mnoho pěkných dívek. Ve filmu jsou promítnuty i události, které hýbaly Evropou v r. 1968 - studentské demonstrace ve Francii, nepokoje v Bělehradě či okupace Československa. ()
I v tomto filmu je nahromaděno mnoha motivů do jednoho filmu - tak to prostě mají jugoslávští filmaři rádi. Vím, že ne každému filmovému divákovi to sedí. Zde je to ale provedeno tak citlivě, že to nemůže nikomu vadit... ()
Výborná komedie! Tak jsem se dlouho nebavil. Naprosto odlehčené nahlížení na události roku 1968 spolu s veselými historkami pubescenta Petara. Dostala mě Růženka Hrabalová, ale vrchol všeho je scéna s kyprými ňadry vnadné pekařky :-) ()
Povoziť vysnívanú ženu na svojej tyči, to je túžba každého dospievajúceho a čerstvo dospelého, aspoň na Balkáne. Kvôli tomu sa oplatí oddať aj marxizmu, počúvať valčík na pláži pri rodinnom výlete alebo poctivo navštevovať knižnicu. Film je zbierkou sexuálnych túžob a prvých zážitkov pri banálnych miestnych udalostiach s pozadím veľkých dejinných udalostí, ale s takým množstvom krásnych dievčat, že som zíral. S Československom má film spoločného veľa, nielen jeden z objektov túžby, ale to spojenie na augustové udalosti a ich potlačenie mi pripadalo slabé. –––– Cudzí chlieb žerú. Sto rokov študujú a môj svet chcú meniť. ()
Srbská.. vlastně jugoslávská komedie na téma Pelíšků, ovšem točená už v roce 84. Pravda, humor je to trochu zvláštní, ale film celkově nakonec nezklame. ()
"ŽÁBA KOUKÁ, JAK KONĚ KOVAJÍ A TAKÉ ZVEDÁ NOHU" V Československu ve své době přísně trezorový film. Komediálně laděný poetický příběh nezbedného osmnáctiletého kluka a jeho přísné rodiny (zejména jeho otčím - synonymum to mentora), o jeho tápání, prvních milostných zkušenostech a jeho prohrách, a to vše na pozadí politických událostí v 68. roce. Oficiální recenze (pokud existovaly) popisovaly toto dílo jako očividný produkt Formanovy školy a vklad do Paskaljevičova režisérského umění (vzhledem k častému prolínání Pražského jara 68´ s osudy hlavních hrdinů se tomu ani nedivím), mně však celá atmosféra, obraz i dialogy spíše přesvědčovaly o podobnosti snímku s některými Tornatoreho melodramaty. Porovnejte si tuto jugoslávskou komedii s tím co se točí dnes. Bezpochyby pět hvězdiček. Prostě nádhera! ()
Tak takového dědu bych chtěl mít. ()
Velice příjemný film o dospívání...a prostě o lidech za jednoho napjatého léta v našich dějinách...na pozadí konfliktů zuřících kdesi ve světě se na maloměstě někde v Jugoslávii odehrává příběh který je obyčejný natolik že v každém rozžehne vzpomínky na sebe samotného...tápání po lásce,stres ze zkoušek,strach z přísného taťky který chce aby z vás něco bylo...a ten děda...to byla kapitola sama pro sebe....je to jeden z těch filmů na které se nezapomíná... ()
No ne! Kdybych neznala zemi původu, myslela bych si, že to natočil Hřebejk.// Maloměstská rodinka, "obyčejné" figurky (každá s nějakou malinkou úchylkou, která ji učiní ještě roztomilejší), historická kulisa - pro jistotu zastřená něžnými a laskavými pocity. Postavy a prostředí miloučké, vtipy předvídatelné a blboučké. Obdivovat se na tom dá jen filmařské řemeslo. ()