Mefisto

6/10 Prvni pulka, ac poslabsi obsahuje i dobre sceny, ale uz jsem myslel, ze zaspim ;]] ale probrala me druha pulka, ktera byla lepsi, bohuzel jsem cekal nejaky klimax, ktery neprisel a vyznelo to tak nejak do ztracena. Kazdopadne K+M+B 1981 je super - nebyt jeho, tak je ten film polovicni - a mel by byt hlavne na delku... (12.10.2007)

Nádherný film, stejně dobrý jako kniha, a to je co říct. Nadčasový, s pekelnou státní mocí se dokáže kdokoli, třeba i kdysi slušný člověk, zaplést kdykoli. Nemusí ani nikomu ublížit, stačí, že slouží, a než pozná, s čím si zadal, je pozdě. Pokud to vůbec pozná....Klaus Maria Brandauer je vynikající vždy a všude, třeba i jako padouch v bondovce, ale tady je určitě nejlepší. Kdo umíte německy, pusťte si v originále, překrásná němčina. Aktualizace 27.11.2012: Viděno znovu na ČT s výborným dabingem. Jiřího Štěpničku nemám ráda ani jako herce ani jako člověka, ale dabér je prvotřídní a tohle je jeho majstrštyk, překonal snad i Quentina z Montargis alias G. Depardieu v Drž hubu! Fotka K.M.Brandauera v roli Mefista by měla být ve slovníku u hesla Herecký koncert! Celkově film, na který mi i po letech a několika zhlédnutích připadá 5 hvězdiček málo. (12.01.2010)

Právem oceňovaný film a jsem ráda, že jsem ho viděla až teď, ve zralejším věku. Dříve bych možná nerozuměla. Čemu? Všem těm situacím, kdy se lámal chleba a kdy se Mefisto musel vyjádřit, zachovat. Je jich tam hrozně moc a děj plyne, aniž mnohé postřehneme. Ze začátku mi byl ambiciózní herec silně nesympatický, ale postupem času, když kolem mizeli a ubývali lidé, jsem ho čím dál tím víc chápala. Vždyť vlastně nedělal nic špatně, jen plul s proudem. Je odsouzeníhodné, že člověk nechce vybočit z davu? Že není statečný a nepálí za sebou mosty? Že chce jenom být dobrý ve své profesi? Vždyť několikrát využil svého postavení a přimluvil se za své kolegy. Je to málo? Kdo z nás by dokázal víc, kdo by riskoval víc? Odpovězte si a snažte se být upřímní, nikdo vás u toho nevidí. Sama na tyto otázky nedokážu odpovědět a ještě dlouho mi budou ležet v hlavě. Pokud jde o hodnocení filmu, jasný plný počet. (07.04.2017)

Myšlenkově velmi hluboký film, o kterém se dá debatovat hodiny a hodiny. Líbí se mi, jak jsou v něm věci absolutně nejednoznačné. Kdybychom o Höfgenovi slyšeli jen tolik, že to byl herec sympatizující s nacismem, bylo by strašně jednoduché ho odsoudit. Ale po skončení filmu to tak jednoduše nejde. Jak naložit s člověkem, který udal svého známého a de facto ho tím odsoudil k smrti, když ten samý člověk pomohl svému příteli a své lásce uniknout před smrtí? Jak soudit člověka, který měl odpor k nacistickým pohlavárům, a přesto si pro ně doma cvičil stisk ruky, aby ho měl dostatečně pevný? Je Hendrik Höfgen ďábel s bílou maskou nebo anděl s černým ksichtem? K úplné pravdě se nikdy nedobereme, ale o to zajímavější je se po ní ptát. Symbolika filmu (mefistovský převlek) funguje dokonale, finále je úžasné. Je pravda, že film mohl být trochu kratší, ale na druhou stranu, sám nevím, kterou linii příběhu bych vypustil, takže u mě vlastně naprostá spokojenost.. (07.12.2010)

Mefisto představuje velice výraznou tématickou variantu Schindlerova seznamu, zatímco tragikou hlavního hrdiny a zapojováním jeviště do příběhu tíhne k filmu All That Jazz. Jeviště tematizuje ve druhém plánu herectví, převlékání kabátů a upřímnost. Nakonec Hendrik Hoefgen coby stoupenec stanislavského metody, který se v reálu musí přetvařovat a směřuje až k jím neviděné iluzi, odpovídá obrazu zpitomělé a sobecké německé buržoazie meziválečné éry, která nespatřila a nechtěla spatřovat nebezpečí nacismu. V první půli připomíná Hendrik impulsivními výroky Hitlera u proslulého řečnického pultíku, zatímco ve druhé půli od podobných výstupů upouští. Přesto a proto si myslím, že hlavní představitel vyloženě kariéristickým umělcem není. Hendrik nikdy nepřivírá oči, nikdy se nepřikloní na stranu nacistických pohlavárů, naopak pomáhá přátelům (tak jako Oskar Schindler) a na rozdíl od ostatních neustále pochybuje. Podlehne nakonec? Zdá se, že pouze změní pozici z herce do diváka; do diváka bez možnosti ovlivňovat nastalou mašinérii. To symbolizuje film v závěru světlem namířeným na Hendrika, neboli světlem namířeným na diváka, jak o tom zhruba v půlce filmu sám hlavní představitel mluví. V duchu předešlého dodatek: Klaus Maria Brandauer je herec-nadčlověk. (03.11.2008)