Jako ty

Byly chvíle, kdy bych i ty tři hvězdy dal, ale celkově je to tak utahané na tak prostou myšlenku a tak děsivě pomalé ve vyjádřeních, až by jeden plakal. Chápu, že pro ty lidi v takových podmínkách je dotknutí se prsty naprostá bomba, ale jako divák to sledovat tři minuty, to je člověk popohání očima, ať si pohnou a děj jde dál. A o tom to je - všechna ta pomalost (a časem i hraní s barvičkami, kdy se z chladně modrošedé přejde do nádechu červené nebo skutečných barev) jen zastírá, jak myšlenkově impotentní ten film je. Vše je dáno základní premisou - svět, kde nejsou dovoleny emoce. První, co vás napadne, že někdo se tomu vzepře. Autor pak opíše jediný přítomný konflikt ze Shakespeara a z Romea a Julie (jo, to s tím jedem) a nedobere se ničeho, nic nerozebere, nikam se nedostane. Do toho věčně vykulený hlavní hrdina a jako chlap vypadající hlavní hrdinka, a vyleze z toho něco nekoukatelného. SPOILER Prostě v té bezemoční společnosti hlavní hrdina zjistí, že má emoce, dokonce že se mu líbí holka z práce, po 45 minutách se konečně jeden druhého dotknou, pak plánují útěk, do kterého vstoupí jedno nedorozumění, ale nakonec to vypadá, že se zase jeden druhého dotknou. (28.09.2019)

Nevím kolik z nás si uvědomuje, že k tomu, co popisoval již Orwell, jedna část civilizace směřuje. Protipólem jsou všichni, kteří usilují o návrat k přírodě, obecně označováni jako "zelení". Na obou stranách jsou radikálové a řekněme si rovnou - všeho moc škodí. Další kapitolou je náboženství (kterékoliv a opět ta radikální forma), která má tendenci ničit vše, co není podle nich. A poslední velká kapitola je politika. Ve výsledném efektu je každá ideologie schopná totalitního způsobu jednání. Eguals mi - možná nechtěně - připomíná již zmíněného Orwella a jeho již klasický román 1984. Rozdíl obou děl je patrný samosebou na první pohled. Zůstanu u té první části civilizace... Za pár let se můžeme dočkat očipování již při narození, naše auta nás mohou záměrně zpomalit, když vyhodnotí rychlost a situaci kolem za nebezpečnou, naše ledničky nás nemusí pustit k jídlu, pokud se budeme přejídat a problém nemusí zůstat u zavřených ledniček, ale všechny naše spotřebiče se k nám mohou chovat tím "nejlepším" způsobem. Ale kdo nebo co má právo určit, co je nejlepší...??? Ještě je čas, abychom byli svobodnými lidmi i v budoucím věku. Abychom se sami mohli rozhodnout a sešlápnout pedál. Abychom se klidně přežrali a žádný umělý systém nás za to nekáral. Dosud jsme tvořili svět ke svému obrazu (i když to někdy bylo i je pod obraz). Ať nás tedy žádný "systém" neoseká do šediváckého stejnokroje. Příběhů o tom už bylo napsáno i natočeno docela dost. A Equal je v řadě jedním z nich. (23.03.2017)

Námetovo super, no príbehovo priemerné! Takých tých "Equals" ľudí tu máme aj v súčasnosti kopu - ľudia bez empatie, bez emócií, ľahostajní, odmeraní a sebeckí - nemáte pocit, že takých tu už máme aj teraz relatívne dosť? Aby toho nebolo málo, ešte k tomu nadmerná dávka sebavedomia, a sú to dokonalí Equals. Ostatní sme infikovaní syndrómom SOS, a pre Equals sme menejcenná zberba. Takže až taká anti-utópia to zas nie je! No mne osobne je z Equals ľudí na grc (aj vo filme, aj IRL - in real life). Ale poďme od úvahy o prepojení na realitu späť k filmu. Nebolo to zlé, ale niektoré dejové zvraty mi prišli dosť podivné, a v tom celom systéme bolo aj kopu nelogiky. Malo to nábeh na 4*, ale potom v tom úplnom závere (a to myslím najmä úplne poslednú scénu pred titulkami) sa to nejako zvrtlo do klišé. Škoda toho, ale aspoň tie 3* určite áno! (21.07.2016)

Jakápak antiutopie? Vždyť tohle je utopie! Neexistují konflikty, všichni se mají dobře, spolupracují, společnost někam směřuje (do vesmíru), umění je rozvíjeno a podporováno, každý dělá to, co mu jde a co má rád, neexistují prakticky žádné zákazy ani příkazy, protože každý dělá a chce dělat to, co je správné. Daní za to je holt absence neformálních sociálních kontaktů a intimností, což ale vadí pouze nemocným jedincům - a proto společnost usiluje o vyvinutí léku, aby těmto chudákům pomohla. Vlastně ani tyto nemocné ale v podstatě nikdo nijak nediskriminuje, nikdo nad nimi neohrnuje nos - ano, lidé se bojí, aby se od nich třeba nějak nenakazili, ale zároveň s nimi taky soucítí, a to dokonce tak, že semtam přimhouří oko i ten, kdo by to opravdu neměl dělat! Kam tím popisem mířím? Bez záporáků čili bez hrozby prostě není žádné napětí a vychází z toho jen architektonicky zajímavý slabý odvar romanťárny s nádechem sci-fi. I nad těmi třemi hvězdami jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že rovněž i já přimhouřím oko. (31.08.2016)

Každý z nás už podobný film viděl. Jenže jak už jsem se několikrát přesvědčil, Kristen Stewart si dokáže vybírat skvělé malé filmy. Equals mě dokázal rozebrat a donutil mě film prožít srdcem a dle toho ho i hodnotit. A pokaždé, když se tohle nějakému filmu podaří, jsem za to neskonale rád. Equals je film o lásce a její (ne)pomíjivosti. Pokud se filmu podaří takové téma dobře zakonzervovat, je plný od začátku až do konce. 9/10 (16.08.2016)