Režie:
Frank BeyerScénář:
Wolfgang KohlhaaseKamera:
Peter ZiescheHudba:
Günther FischerHrají:
Götz George, Rolf Hoppe, Otto Sander, Ulrike Krumbiegel, Jens-Uwe Bogadtke, Thomas Rudnick, Hermann Beyer, Volker Ranisch, Franziska Troegner, Gerit Kling (více)Obsahy(1)
Pánové, v našich hrudích bije láska k bankovním trezorům!
Berlín 1946. Graf (Götz George) a Lubowitz (Otto Sander) se chystají na největší džob své kariéry. Deutsche Verkehrs-Kredit-Bank platí za nedobytnou a své peníze zde ukládají i Říšské dráhy. Oba gangsteři se chystají k výběru způsobem, za který je trest 18 let. V budově banky si pronajmou volné prostory a zřídí fiktivní kanceláře. Během akce přibírají další členy, včetně Markwarda. Začínají do banky hloubit tunel. Jejich první problém se jmenuje spodní voda.
(ČSFD)
Recenze (2)
Příběh je na ***, tedy nadprůměr, čtvrtou nicméně přidávám za Schimanskiho, který v demokratické části rozděleného Německa mohl konečně hrát i padoucha. ()
Je to takové nemastné, neslané. Dát Der Bruch méně než tři by bylo asi nefér, ale zábavnost je diskutabilní. Film je někde na hraně mezi žánrovou krimi a tísnivou historickou dobovkou, ovšem pořádně nedělá ani jedno. Díky režijní mdlosti spousta scén vyzní do ztracena (přičemž pointa na papíře asi existovala). Scénář teoreticky naznačuje tři tažné linie, jedna v morálním dramatu dvou přátel, druhou žánrovou ve skupině zlodějů snažící se o loupež a třetí pak v policejní perspektivě a jejím zjevném zakořenění v gestapáckých manýrech. Jenže ani jeden z těchto směrů není proveden zajímavě, postavy jsou nedostatečně napsané a slabě zahrané. To taky vede k tomu, že jsou buď nezajímavé a nebo přímo otravné. Dramaturgie absentuje, příběh mě v průběhu dvou hodin vtáhl jen zřídka a vlažně. Mimo žánrovou rovinu, jako dobové drama zobrazující odlidštěnost a chladnost prostředí to není dost mrazivé. Celkově, snímek to není špatný, ale prostě nevýrazný. ()