Osvobození II - Průlom

Koláž dokumentu, hraného dokumentu a válečného velkofilmu nabízí víc než jen velkolepě rozehrané válečné peklo, nejsem si však jist, zda to filmu spíš neuškodilo. Mussoliniho linka, včetně polské vsuvky, je více méně zbytečná a slouží jen k tomu, aby se Hitler mohl pochlubit obranným valem na Dněpru, který mu vzápětí Rusové rozmlátí ve střední, nejlepší části filmu, která nemá chybu. Tedy téměř, protože si občas zbytečně vypomáhá opakováním téhož záběru, takže třeba stejný voják umírá na stejném místě dvakrát. Ale i přesto je to opět vynikající a monumentální bitva, a možná ještě lepší než bitva u Kurska z první části. Její účastníci už totiž nejsou jen anonymními figurkami, ale víc se stávají lidmi, se svými často tragickými osudy. Závěrečná teheránská část je pak zbytečná ideologická kaše, sloužící jen k ohýbání historie. Přesto stále vynikající podívaná. (27.03.2016)

Slušný válečný film, filmován ovšem z pohledu Sovětů. Válečný rok 1943, státům Osy začíná po Stalingradu a ruské protiofenzívě a po invazi spojenců do Itálie téci do bot. Film zobrazuje Mussoliniho sesazení a zajetí vlastním generálním štábem a jeho pozdější osvobození z internace v Gran Sassu německou Skorzenyho přepadovou skupinou. Dále je zde schůzka Velké trojky v Teheránu, tatíček Stalin a tatíček Hitler rozdávající příkazy svým generálům a především bitva o Dněpr a na sklonku roku dobytí Kyjeva. (19.04.2015)

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- I druhá část "Osvobození" si plně zaslouží hrdé označení velkofilm. Je o poznání osobnější - když se vám snaží přiblížit několik prostých osudů ... uprostřed zásadních dějinných událostí, z nichž každá měla své místo - a svůj čas. To abyste si mohli utvořit bližší vztah k jednotlivým postavám - to abyste nezapomínali, že všichni živí i mrtví měli své příběhy, které by vám mohli vyprávět ... příběhy, které naplnili - ať tak či tak ... příběhy, které nelze dohledat - na všech bojištích Velké vlastenecké války. Ideologie je i tady zastoupena v daleko menší míře, než bych očekávala - vzhledem k roku vzniku. Kromě toho: 1) je pochopitelná - to ONI otočili za cenu bezpočtu obětí průběh druhé světové války; 2) není neobvyklá - ve filmech ze zámoří je přítomná taktéž ... a to tak, že ji nejde přehlédnout. 4,5* ... a stejně jako u úvodního snímku zaokrouhluju nahoru - důvod zůstává stejný. P.S.: Nejsem si úplně jistá, jestli určité datum může mít (na obou stranách fronty) podobný psychologický dopad jako symbolická jména nedobytých sovětských měst - ale není na mně, abych to posuzovala. (31.05.2015)

Jurij Ozerov natocil dalsi uchvatny, nadherny vojnovy velkofilm. A natocena bola tuna najvacsia bitka v dejinach kinematografie - rejza mal k dispozicii tisice komparzistov a tony replik a materialu - prekonal ho az isty Peter Jackson s trilogiou LOTR. Raz darmo, Rusi /viem, vtedy este ZSSR/ mali kopu velikanov, a Ozerov patri k nim bez debaty. 100 % (16.09.2014)

Veľkofilm, kde je všetko na svojom mieste, ešte aj tá propaganda, samozrejme z pohľadu autorov. Masové scény, politika s intrigami, dobrý báťuška Stalin, a ešte aj na romantiku sa medzi strelami našiel čas. Nie však veľa, a aj napriek dĺžke celej série Oslobodenia sa niektoré veci zdajú skratkovité. Hitler s Mussolinim dostali dostatok priestoru na svoje nervózne scény, aby sa ukázalo, ako im to nejde, a bolo to v kontraste s pohodou v sovietskom velení, kde Žukov a Stalin vojnu zvládali s pokojom Angličana. (20.04.2016)