Režie:
Bernard BorderieKamera:
Henri PersinHudba:
Michel MagneHrají:
Michèle Mercier, Jean Rochefort, Jean-Louis Trintignant, Claude Giraud, Giuliano Gemma, Robert Hoffmann, Jacques Toja, Robert Porte, Noël Roquevert (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, na slavném pařížském Dvoře Zázraků, který je útočištěm lupičů a žebráků. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Stává se královnou pařížské lůzy. Má mnoho nepřátel, jak u dvora, tak v podzemí. Ale Angelika se nevzdává, zachraňuje své dvě děti a naplňuje svůj odvážný plán. Chce zpátky svou čest, tituly, majetek i postavení u dvora. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (133)
Ano, sociální skok vpřed, od lůzy ke král. dvoru, zde byl trochu rychlý, ale to se může stát i lepších rodinách, ne? Tak proč to řešíte?:) Příjemným oživením, tedy alespoň pro mne, byla epizodní role J.L.Trintignanta, jehož výkon mne nadchnul. 4* za Trintignanta a za věrné vykreslení dobových reálií. ()
Také adaptace druhého dílu románového cyklu (s podtitulem Cesta do Versailles) je povedená, byť tvůrci snížili počet sexuálních partnerů titulní hrdinky, která si v předloze poctivě odsouložila svůj dluh u kapitána vězeňské stráže a ani s Desgrezem (nejlepší postava tohoto dílu) nezůstalo jen u krátké muchlovačky. Vrcholná scéna šlechtických orgií v hostinci U Rudé masky pak představuje v poněkud lepším světle Philippa de Plessis-Bellieres. ()
Poslední snímek ze známé série, který šlo vcelku sledovat bez většího sebezapření. V Báječné Angelice by se dalo ještě alespoň trochu mluvit i o herectví, v dalších pokračováních šlo jen o vnady a krásu Angeliky, což je škoda hlavně pro Michéle Marciér, která několikrát dokázala, že umí být velmi slušnou herečkou. ()
Klap klap, klapy klap.. Jeoffrey de Peyrac se blíží, Anglice se už pomalu svírá hrdlo.. Klenot červené knihovny je tu – předlouhé záběry, hluboké pohledy, přepjatá gesta, velká slova, k tomu výborná hudba a zrnitý obraz a dnešní divák ohrnuje nos, jenže ženám ročník 1970 a starším vlhnou nejenom kapesníky. Já mám tuhle pseudohistorickou limonádu roky tak nějak spjatou s tím, že se na Angeliku neustále někdo vrhá a snaží se ji dostat do postele. ()
Často slýchám (čtu), že druhý díl Angeliky polevuje v kvalitě. Podle mě je to nesmysl už jenom proto, že první dva díly se točily současně a vesměs i s identickým hereckým obsazením. Nově se nám tu objevuje slavný J. L. Trintignant, zde ovšem herecky o ničem a navíc se směšnou vlasovou aplikací na hlavě. Novou figurkou je i hostinský Bourjus (Noël Roquevert) s nezaměnitelným dabingem Františka Filipovského. Rodem rakouská hvězda Robert Hoffmann v roli hraběte de Vardes se tu objevuje jenom zřídka, o to víc se o něm mluví. K tomu opět výborná hudba Michela Magne. I když, ten se tehdy rozhodl ke stachanovovskému výkonu skládat pro deset filmů ročně, takže těžko říct, jestli tohle je jeho majstrštyk. ()
Galerie (83)
Photo © Compagnie Industrielle et Commerciale Cinématographique (CICC)
Zajímavosti (8)
- Při svém první premiéře v československých kinech v roce 1971 byl tento díl uveden nikoliv jako druhý, nýbrž jako poslední z celé série rok po titulu Angelika a sultán (1968), což divákům způsobilo mírný zmatek v chronologii. (charles3)
- Při rozhovoru Angeliky (Michèle Mercier) s Philippe de Plessis-Bellieresem (Claude Giraud) je možné všimnout si jeho ozdoby u límečku. V jednom záběru má postraní mašle černé a sotva se otočí, tak má mašle bílé. (Pepy)
- Michele Mercier ve filmu vystřídala 20 kostýmů. (fiLLthe3DD)
Reklama