Druhá šance

Výčitky svědomí jsou pekelná záležitost. Rozdýchá je totiž málo lidí, pokud mají alespoň minimální morální zásady. Andreas to ale dostane s plnou parádou ještě opepřené, aby si nemyslel, že z toho tak lehko vyvázne. Susanne Bier nezklamala. Trochu mi ale scházela možná větší participace Andreasova kolegy, z toho se dalo vytřískat více. (20.04.2016)

To si dám zas na dlouhou dobu od dramat pokoj. Né vážně. Na Druhou šanci jsem se těšil a čekal jsem skvělý drama thriller. Navíc jsem zjistil, že tyhle severské filmy jsou skutečně dobré. Každopádně musím říct, že v rámci dramat, v rámci depresivních dramat, byste se letos nedočkali lepšího snímku. Na tomhle snímku je vidět, jak je tenká linie mezi dobrem a zlem. Detektiv Andreas (Nikolaj Coster-Waldau) je možná hodný člověk a dobrý policista, ale když se mu ze dne na den zhroutí svět, tak nezbývá než dělat rozhodnutí za rámec morálních hodnot. Film má tísnivou atmosféru od začátku do konce a přichází zvraty, které jsou skutečně nečekané. Nikolaj po vzoru Lovců hlav (2011) hraje opět parádně. Deprimovaného a zničeného člověka mu v určitých scénách věříte stoprocentně. Především ty, co se odehrávají v autě. Skvělý dramatický výkon. Začínám mít tohodle dána hodně rád. Film je jako drama tak silné, že stačí vidět pouze jednou. Ne proto, že by bylo špatné, ale protože je skutečně silné. [Viděno v originálním znění] (79 %) (19.03.2016)

Dogma 95 opět boduje a je z toho hodně slušné drama, které není hezké ve smyslu pozitivních pocitů, ale zato je pěkné z pohledu herců, režie a scénáře. Ne, že bych tenhle typ filmů vyhledával, ale občas (když se podaří) je to příjemné zpestření. Víckrát se k tomu vracet nemusím, ale kvalitní zážitek to rozhodně byl. 80% (31.07.2017)

WOW! Tak tato podívaná mi zůstane zatraceně dlouho v hlavě a musím se přiznat, že už hodně dlouho jsem neviděl tak originální snímek, který by se mnou navíc tak zamával. Ta zápletka je prostě naprostá bomba a já doufám, že se jí brzy ujmou hollywoodští hledači evropských pokladů ke „zremakeování“, neboť pokud bych měl této pecce něco vytknout, tak by to byla bohužel nefunkčnost emocí, se kterou za mořem umí pracovat přeci jen daleko přesvědčivěji a působivěji, toto zpracování mi totiž přišlo vzhledem k veškerému tomu dění až příliš chladné a odtažité, bez pořádného emočního přitlačení na pilu. Toť je ovšem ale absolutně jediná výtka, zbytek je totiž fakt masakr, od prvních vteřin jsem byl do celého filmu naprosto vtažen a další a další scény mě jen víc a víc otevíraly hubu dokořán, aby mě pak závěrečný zvrat rozcupoval úplně na sračky, hele, těm postavám jsem fakt nezáviděl ani vteřinu nic, to byly takové rány osudu, že horší noční můra snad nemůže ani být. Bavila mě ale i atmosféra, která také nikomu nic nedarovala, napětí, dramatické scény, to vše prostě fungovalo na maximum a já si to sakra užíval. Opomenout ovšem samozřejmě nemohu ani působivé herecké výkony, které též je přidávali na dech beroucí intenzitě ze zážitku z celého filmu. Tohle se zkrátka vážně kurevsky hodně povedlo, jde o strašně moc silný a originální film, který s nejedním divákem upřímně zamává, já jsem z něj prostě nadšený a určitě ho doporučuji deseti divákům z deseti! Skutečně nekompromisní filmový zážitek!!! (05.06.2019)

Čeho je moc toho je příliš a zdejší zápletka i vyhrocenost mnoha situací mi přišla za vlasy přitažená a prostě over the top. Nikolaj Coster-Waldau je výborný herec, který ze sebe dokáže vyždímat silné emoce, je-li třeba, ale tady se prostě chová jako idiot a nemůže se pak divit, že se mu to začne vracet. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se dokážu vcítit do otce, kterému právě zemřelo novorozeně, ale člověk snad prostě nejde a nešlohne někde nějaký jiný a nevezme ho domů a neřekne labilní manželce, že sehnal jiný dítě, a že všechno bude v pohodě. Tomu, co se dělo potom, jsem se proto vůbec nedivila a ani mě to upřímně moc nebralo. Dost mě mrzel naprosto nevyužitý opilec Ulrich Thomsen, který je tam fakt zbytečně, jeho příběh je zcela vedlejší a nefunguje ani jako přítel hlavního hrdiny. Naopak kdo se mi hodně líbil byl druhý Nikolaj Lie Kaas, ještě jsem ho v tak odporné roli neviděla a až mě mrazilo, jak dokonale dokázal zahrát takového vymaštěného sfetovaného tupce, všechna čest (ale radši ho mám jako sympaťáka). Pochvalu zaslouží i obě hlavní ženské postavy - vyšinutá Maria Bonnevie, ten její vytřeštěný pohled se fakt zapamatuje, a pak junkie matka Lykke May Andersen, která se mi z celého filmu líbila asi nejvíc. O to víc, že je to její první role. No upřímně nic moc. Možná kdyby se z filmu nějak vypustilo to ukradené dítě, bylo by to uvěřitelnější. Stojí za zhlédnutí pro dobré herecké výkony. Jo, a scény z feťáckého doupěte s pokaděným miminem jsou fakt humáč největší. (05.01.2017)