Reklama

Reklama

Vojenský důstojník Claus (Pilou Asbæk) je se svou jednotkou na zahraniční misi, zatímco jeho žena Maria (Tuva Novotny) se doma snaží vypořádat s každodenními starostmi a péčí o tři děti. Během rutinní obhlídky se jednotka dostane pod těžkou křížovou palbu a Claus je v krizové situaci donucen učinit rozhodnutí, které vyústí v odvolání z mise a obvinění z válečného zločinu. Nekompromisní soudní dohra však zdaleka není tak tíživá jako morální dilema, které Clause nutí volit mezi osobní ctí a zájmy vlastní rodiny. Mistr tichého napětí Tobias Lindholm představuje po filmech Hon nebo Únos další působivé drama, které si hned po premiérovém uvedení na festivalu v Benátkách vysloužilo mimořádné ovace, korunované nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (Aerofilms)

(více)

Videa (6)

Trailer 3

Recenze (175)

Matty 

všechny recenze uživatele

Může být válečný zločinec dobrým člověkem? Podobných otázek bez jednoznačné odpovědi tentokrát Lindholm klade více. Vlastně mi připadá, že nikoli charakterová studie muže ztrácejícího svou morální integritu nebo výpověď o válce, která nemá vítězů ani poražených, nýbrž samotné vytvoření komplexní situace bez jednoduchého řešení bylo hlavním cílem filmu, natočeného zjevně v reakci na stále častější (a nebezpečnější) převádění závažných problémů do emotivních výkřiků a jednoduchých hesel. Jak je jeho zvykem, Lindholm kvůli maximální autenticitě nejprve buduje věrohodné prostředí (byť se natáčelo v Turecku, Jordánsku a Španělsku, většinu vojáků ztvárnili muži, kteří dříve skutečně sloužili v Afghánistánu a domorodce afghánští uprchlíci z provincie Hilmand) a následně nechal herce reagovat na vzniklé situace (poskládané z reálných událostí). V pozici cizinců se tak octl režisér a zbytek profesionálů ze štábu, z čehož možná částečně plyne pokora vůči tématu. Vyjma několika scén prozrazujících snahu o Sdělení (ukazování, jak daleko na mapě od sebe leží Dánsko a Afghánistán) se Lindholm zobrazovaný svět nesnaží (do)vysvětlovat, přisuzovat mu zvnějšku nějaký význam, aby se dalo snáze napasovat do nějaké vyprávěcí šablony. Drama je důsledně podřízené realistickému efektu. Film ale zároveň dokáže vtáhnout svou soustředěností na průběh událostí. Neustále nás drží v očekávání, k čemu zachycený proces povede. Jak naznačuje úvodní výbuch, banalita se může kdykoli zvrtnout v boj o život. Tyto zvraty pociťujeme velmi intenzivně také díky kameře přilepené během celé první poloviny na hercích a krčící se například během střelby podobně jako váleční reportéři u země. Větší odstup si kamera od postav drží ve druhé polovině, kdy je se i divák ocitá v roli soudce, který by měl na základě dříve poskytnutého „důkazního materiálu“ vynést nad Clausem rozsudek. S verdiktem, k němuž dochází ve filmu, souhlasit můžeme, ale nemusíme – tím, jak je scéna natočena, Lindholm sám nesoudí. Rozhodnutí nechává na nás. Stejně jako u jeho dřívějších filmů jsme nuceni přehodnocovat události ve světle pozdějšího dění. Jejich srovnání, předpokládající naši ochotu přemýšlet nad rámec toho, co je explicitně řečeno, dodává filmu působivou nejednoznačnost. 80% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Poctivé skandinávské drama, které se tváří, jako válečný film, ale ve skutečnosti je to vzorový příklad kvalitní skandinávské depky situované do života běžných lidí. Plný počet nedávám jenom proto, že mi celý ten případ přišel naprosto absurdní. Té, co obhajovala stát, bych nafackoval a poslal bych ji na pár týdnů k Talibanu, aby věděla, co vlastně obhajovala. Celý ten film mi byla tak strašně protivná, že jsem doufal v Clausovu nevinu. A když neuznáváte původní myšlenku filmu, těžce se pak filmu dává pět hvězd. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Klasická "lindholmovina"; tedy procedurální, minimalistická, herecky utlumená, bez zbytečných keců a o opět o tématu, které by ostatní scenáristé jen stěží pojali bez alespoň špetky melodramatu. Přesto to není v žádném ohledu pomalé, nepřístupné či chladné; pouze se zde emoce nedávají najevo brečením a řvaním z plna hrdla, ale zádumčivým zapálením si cigarety. Nevýhodou je rozdělení na dvě části, jelikož to co nabízí ta první (denní rutina na misi v Afghánistánu a trable rodiny doma) je něco, co bylo k vidění/přečtení v posledních letech vícekrát, byť pravda že zdaleka ne vždy takto kvalitně a civilně. Naopak pasáž se soudním přelíčením je v tomto ohledu bez výhrad a je až neuvěřitelné, jak se daří mezi řádky zprostředkovávat morální dilema hlavní postavy, aniž by kdy cokoli bylo vyřčeno doslovně. Mohly v tom nějakou roli hrát novinářské hyeny, dopady na okolí apod., ale nic takového; intimně se to zaměřuje výhradně na samotné přelíčení a scény z domova (stejně jako v Únosu to bylo čistě o vyjednávání v kanclu a přežívání v jedné kajutě). Ano, lze si nepochybně tentýž námět představit i jako typickou oscarovku, a nemuselo by to být ostatně vůbec špatné (viz právě Únos "versus" Kapitán Phillips), ale Lindholmův přístup je svébytnější i nepoměrně zajímavější. A díky tomu i s větším prvoplánově nevynuceným emocionálním dopadem. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Co si jedinec může počít ve světě, kde se kategorie morálky rozplývá do zcela neprůhledné pavučiny emocí, moci a subordinace... Lindholm once again zachycuje ambivalenci současného světa ve vší nahotě a s naprostým tvůrčím chladem jedince, který důsledně kontroluje, přitom mu neunikají ty nejjemnější nuance. Ve chvíli, kdy po neuvěřitelné tenzi první poloviny, která je rozdělená mezi frontu a zázemí, přijde klíčový dialog hlavních hrdinů, který nechá režisér v tichu za sklem, jsem neměl pochyby, že sleduju Lindholmův nejlepší film. Neuvěřitelně komplexní, pokorné a v nejlepším slova smyslu angažující. Mimo dobro a zlo, mimo špatné a správné... žijeme ve světě, kde největší boj může probíhat v tichu zahrady rodinného domu. Nenápadný, o to zásadnější masterpiece. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byla obrovská síla a hlavní roli zde hrála kamera, režie a scénář. První dvě složky působily jako pouhý zprostředkovatel pro složku třetí směrem k divákovi a lépe udělaný to být nemohlo. Abych řekl pravdu dostat tolik obsahu do pouhých záběru kamery to považuju za geniální. Jediný co mě přišlo trochu divný, že žalobce byl aktivní a obhájce až neskutečně pasivní, to se mě moc nezdálo, ale jinak mě to rozdrobilo na padrť. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Jedná sa už o štvrtú spoluprácu medzi dánskym hercom Pilou Asbækom a režisérom Tobiasom Lindholmom. Prvý menovaný rovnako už štvrtýkrát vo svojej hereckej kariére stvárnil príslušníka dánskej armády. (MikaelSVK)
  • Natáčelo s také ve Španělsku a Jordánsku. (Zlatohlávek)
  • Tobias Lindholm navštívil počas príprav afganský utečenecký tábor v Turecku. Tu narazil na bývalého príslušníka Talibanu, s ktorým neskôr spolupracoval na filme. (ambron)

Reklama

Reklama