Příchozí

Nikdy bych nevěřil, že film ze sci-fi žánru může vypovědět o povaze lidí obecně více, než stovky jiných psychologických filmů, které se kdy přehnaly přes plátna kin. Tohle je filmová událost s velkým U za poslední roky, na podobné sci-fi jsem čekal od vynikajícího Zemeckisova Kontaktu z roku 1997. A zároveň je to takový lakmusový papírek o naší populaci, jestli jste idioti (jako ti hošani dvě řady za mnou, kteří celý film jakoby vtipně hláškovali a nevědomky se řechtali vlastní idiocii), nebo citliví lidé, kteří něco takového dokáží docenit. A Amy Adams je božská. (21.11.2016)

║Rozpočet $47miliónov║Tržby USA $100,546,139║Tržby Celosvetovo $203,388,186▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $13,769,549║ Tržby za predaj DVD v USA $5,853,540║ Komorné sci-fi, kde do polovičky filmu neviete kam sa chce ubrať a či z toho nevznikne nakoniec akčný likvidačný bombastický blockbaster. Ale Denis Villeneuve vie proste mávať z očakávaniami diváka a tu tomu nie je inak, opäť silné v detailoch. Miestami chodí príjemný mráz po chrbte, príbeh ktorý treba vstrebať, nie je to žiadne pohodičkové "popcorňové" sústo, film jednoznačne pre vážneho diváka. /videl v kine: 90%/ (16.11.2016)

Jeden z těch vzácně jemných a zahloubaných (velko)filmů, které ke svému cíli spějí pomalu a obezřetně (doslova, jako by našlapovaly po špičkách), a v nichž ticho a ševelení větru v trávě znamenají přinejmenším tolik (ne-li více), co tradiční propriety vědeckofantastického žánru a nadlidsky velká dramatická gesta... (11.11.2016)

Obsahuje spoilery. Třetí admirálův (já vím, shoda jmen, ale snadněji se mi to píše) film, který jsem viděl. Z této trojice nejslabší, což neznamená špatný, protože laťka je nastavená hodně vysoko. Stejně tak to není lepší film než Interstellar, i když hype říká opak. Na to si z dřívějšího filmu až příliš půjčuje. V čem se Arrival zásadně liší od povídky, kterou adaptuje? V první řadě cestou k pochopení heptapodského jazyka. V povídce hlavní hrdinka pochopí mimozemský jazyk tím, že pozorně sleduje tvorbu symbolů a zjistí, že heptapodi začnou psát více znaků najednou, je lhostejné, co zvolí jako začátek a co jako konec, protože teprve celek je důležitý, ne proces vedoucí k jeho vytvoření. A pochopení písma znamená pochopení myšlení a tím pochopení budoucnosti. Ve filmu plného pochopení dosáhne v jakési komoře, kdy se jí dostane jazyk a tím i myšlení mimozemšťanů do hlavy. Jde o zjednodušení proti povídce, dané zdramatizováním děje hrozbou konfliktu (to v povídce není vůbec přítomno). Měl jsem z toho ostatně neodbytný pocit, že moment pochopení jazyka byl až příliš průhledným pokusem napodobit právě Interstellar a zejména scénu v teseraktu. V druhé řadě samotné písmo (tedy heptapodština B), které jsem si představoval dle slovního popisu v povídce jinak. Vyplňovalo celý kruh a důležitý v něm byl sklon jednotlivých částí. V třetí řadě pak účel. Ve filmu jde o snahu o budoucí pomoc heptapodům (opět to nápadně připomíná Interstellar). Naproti tomu nám povídka účel návštěvy zůstává dlužna, jelikož se zabývá především konfrontací dvou velmi odlišných způsobů chápání reality, času a procesů a k čemu to vede z hlediska lidského chápání. To je silná stránka povídky. Na druhou stranu emocionální dopad je ve filmu silnější, zejména nastínění důvodu rozchodu hlavní hrdinky s manželem, stejně jako příčina dceřiny smrti. To mi ve filmu sedlo více, působí to uvěřitelněji. Jako že v povídce ani změněné myšlení by podle mě matce nemělo bránit v zabránění smrti dcery, která nebyla způsobena něčím nevyhnutelným - to mi přišlo příliš podivné. Měl bych některé výhrady, třeba scénu s čínským generálem - hrdinka by v ní neměla být překvapená, protože už ji znala. Tak nebo tak, admirál patří mezi nejlepší režiséry aktuálního Hollywoodu. P. S. Kéž by z Chiangových povídek zfilmovali též vyloženě rouhačskou "Peklo je nepřítomnost boha." (12.11.2016)

Amíci se konečně odvážili natočit výpravné sci-fi, které i bez akce dokáže udělat díru do sci-fi žánru takovou, že na ní do konce života nezapomenete. A k tomu přichází s neotřelými nápady a náměty, které nejsou profláklé a nezakládají se na značce, jako třeba cokoliv z komiksového průmyslu. Příchozí je prostě filmařský nářez roku. Film, který přichází nejen se zajímavou myšlenkou, ale zapracovává ji do další série originálních nápadů. Například jsem si hodinu a půl myslel, že se docela orientuju, abych pak v poslední půl hodině tápal a musel nad filmem po zbytek večera přemýšlet. Dlouho se mi to nestalo a jsem pokaždé rád, když se s něčím podobným setkám. Denis Villeneuve je pro mě jeden z nejzásadnějších amerických (kanadských) filmařů současnosti. Plus musím poděkovat i mistrovi minimalismu Jóhannu Jóhannssonovi, který opět zazářil a ke své (ne)hudbě doplnil naprosto skvostně Maxe Richtera. Jak říkám...Film, který je geniální, jak v myšlence, tak ve zpracování v poměru zvuk vs. obraz, čímž splňuje veškerý předpoklad pro kvalitní sci-fi. (07.12.2016)