Klec na blázny
La Cage aux folles
Il vizietto
Režie:
Édouard MolinaroKamera:
Armando NannuzziHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Ugo Tognazzi, Michel Serrault, Rémi Laurent, Michel Galabru, Venantino Venantini, Claire Maurier, Mimmo Poli, Margherita Horowitz, Carmen Scarpitta (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Klec bláznů je název nočního podniku v Saint-Tropez. Hvězdou travesti show je Albín, kterého všichni znají jako Zazu. Už dvacet let žije s Renatem a tento pár je respektován nejen mezi lidmi stejného zaměření. Renato má dospívajícího syna, který mu přijde oznámit, že se chce zasnoubit s dcerou poslance Charriera, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu a morálky. Maminka s tatínkem, což ve skutečnosti jsou Zaza a Renato, musí před rodiči snoubenky nastolit zdání „normálnosti“ a nezpochybnitelné dobové morálky... Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky poté ji režisér Edouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellova Davida. (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Musím začať , že tento film som videl po prvý krát u strýka vo Viedni na VHS. U nás sa moc nehral, dnes sa táto komédia hrá všade - v divadlách na slovensku ( Noga + Skrúcaný), a v nie moc podarenom americkom filme. Ale klasika je klasika. Serrault + Tognazzi sú proste fantastický. Hlavne M.Serraultt. K tejto dvojici sa výborne pridal aj Michel Galabru. Ale jasne najlepšia postava je ten čierny sluha. 80%. ()
Ach....půlka se jich tam převlíká za ženský... ()
Na tento film ma namotala scenáristická účasť Vebera. Jeho filmy doslova žerem a sú výbornou oddychovkou po blbom dni. Klec bláznů je vlastne transvesti show, kde sa kopa homošov prezentuje svojím umením. Ale vôbec to neuráža človeka a dokonca s nimi sympatizuje. Show alebo lepšie povedané kabaret prevádzkuje pán Bardi, ktorý zhodou okolností raz v živote podľahol žene a má s ňou syna. Vychová ho spolu so svojím priateľom Albym. Práve tu sa začínajú ich starosti a humorné situácie. Synáčik sa totiž chce ženiť a jeho vyvolená má za fotra silného moralistu a navyše člena politickej scény. Samozrejme takéhoto zaťa by asi ťažko prijal. Preto vznikajú humorné situácie, kde sa homosexuáli snažia prejavovať ako hetero. Je pozoruhodné, že v 70. rokoch vznikol takýto film. V niektorých krajinách asi všade okrem Francúzska by to možné nebolo. Túto odvahu treba oceniť, ale žiaľ film ma až tak nedokázal rozosmiať ako zvyšné filmy s podtlačou Vebera. O hudbu sa postaral Ennio Morricone, takže tu si človek užije dosýta kvalitného zážitku z tohto elementu. ()
vcelku průměrná záležitost těžící především z "pikantnosti" tématu a skvělých hereckých výkonů, mimochodem - těžko můžu pochopit, že někdo může s takovým stvořením, jaké hraje M. Serrault, (záměrně používám neurčitý střední rod)dlouhodobě žít... ()
Americký remake Vtáčia klietka je 100 krát lepšie zahraný a aj zábavnejší ako tento originál. ()
Výborná komédia plná absurdných momentov a trapasov, pri ktorej sa dá dobre pobaviť. ()
Přiznám se,že kdybych se ocitl v Kleci bláznů, asi bych byl stejně vyděšen jako ten nastávající tchán v podání M. Galabrua. Tenhle film kdysi zřejmě bořil mosty mezi námi a jinak orientovanými, s nadsázkou a osobitým humorem nám říká - jsou to lidé jako my. I když myslím, že nic se nemá přehánět a strkat tenhle problém do každého filmu jako se to děje dnes. Ano, je to asi jediný film o homosexuálech, který musím ocenit. A oceňuji jej jako jednu z nejlepších komedií své doby. Na jedné straně zábavní podnik s transvestit show, na druhé straně rodina funkcionáře politické strany, která hájí přehnané morální zásady. Opět excelentní Galabru, zvlášť ve chvílích, kdy je sám přelíčen na ženu, aby unikl dotírajícím paparazziům. O Tognazzim a Serraultovi je pak vůbec zbytečné se zmiňovat. Ovšemže pět hvězdiček.. ()
Když to porovnám s tím výletem na kokořín? Když to porovnám s Ptačí klecí musím říct, že vyjmečně americký remake je mnohem lepší, vtipnější a více odsejpá. Hlavně to taky asi bude kvůli hereckému obsazení v americké verzi. ()
Jeden z těch filmů, které sledujete s permanentním úsměvem, který je místy vystřídán nefalšovaným smíchem. ()
Klasika, nápad, afekt ... Přiznám se, když jsem se teď po letech na první díl díval znovu, že i teď jsem především v druhé části se u některých scén až styděl v tom dobrém slova smyslu za ty jednotlivé komediální konflikty. Klasika to opravdu je, právě po těch letech a mohu v tomto případě odpustit i to, že ta "komediálnost" byla z větší části postavena na pohledu na homosexuály jako na zženštilé buzny ... 7978 ()
Jako první jsem viděl remake Ptačí klec a ten mě osobně přišel lepší a zábavnější než Klec bláznů.. Ale každý z těchto filmů má něco do sebe Ptačí klec má Williamse a Klec bláznů má Galabrua.. Když vezmu v potas že je tohle původní verze tak si zaslouží stejné hodnocení jako remake... ()
Slabší 3*, tady se zase potvrdilo, že není dobré z divadelní hry udělat film, několikrát jsem se usmála, ale to je na komedii sakra málo. ()
"Hodně štěstí, zrůda odchází..." ()
Na svou dobu jistě velmi odvážný, navíc....skvěle zahraný film o dvou stárnoucích homosexuálech, kterým zkomplikuje život jedna připravovaná svatba. Nemohu se ale ubránit srovnání s americkým remakem z roku 1996. Kdyby američani nenatočili "Ptačí klec", tak by pro mě byla "Klec bláznů" nejlepší komedií na dané téma. Ale "Ptačí klec" je na světě a je prostě lepší. ()
Jedním slověm VÝTEČNÉ! Nejprve jsem viděla americký remake a teprve potom tenhle francouzský originál. Který je lepší? Nevím, jeden za 18, druhý bez dvou za 20. V dobrém. Takže stejně jako bráškovi z Ameriky dávám 5 hvězdiček. ()
Pro mne lepší než Ptačí klec...víc jsem se bavila ()
Tohle neříkám často, ale americký remake mě bavil víc, tady je spousta fórků nedotažených, ()
Herecké výkony byly úžasné, zejména Ugo byl k sežrání, ale načasování vtipů je strašně rozvleklé a většinou se to rozplizne do ztracena. Musím říct, že u Ptačí klece jsem se bavila mnohem víc. Prostě režie to kazí, zřejmě poplatná době vzniku. ()
Francis Veber a Edouard Molinaro jako scénáristé (dle původní divadelní hry) jsou zárukou perfektní zábavy. Když k tomu přidáte herecké výkony " all stars" Tognazziho, Serraulta a Galabrua, není co dodat... ()
Vždycky říkám, že divadelní a filmové verze se od sebe mohou hodně lišit a kdo ví v tomto případě. Film se mi ale nelíbil až tolik. Hlavně zapojení Michela Galabru komediálnosti pomohlo, protože je šokovaný výraz, překvapení či výraz odporu stojí za to. I tak už ale 70. leta, a vlastně jejich konec, byl natolik otevřený, že se i podobná témata mohla dostat na přetřes. Nevím, zda ještě o 10, 15 let dříve by si na podobný film tvůrci troufli. A co je nevětší paradox? Že dnes by naopak podobný film ani vzniknout nemohl bez nálepky xenofobní, hanlivý, dehonestující apod. Tvůrci si každopádně dali záležet na kostýmech a kostýmní práci obecně. Postavy se převlékají a i v tom je část zábavy. Vcelku slušné jsou i dialogy. ()