Hlupák

Durak sa viac sústredí na kompresiu dotykovej reality skrz nepríjemné pole indícií, ktoré pôsobia na súčasnú ruskú spoločnosť, ako aj jej celoplošnou deštruktívnou katarziou bezvýchodísk z tohto stavu. Leviatan bol viacej pocitový, nádherný a až poeticko umelecký, Bykov skúma príčiny explicitnosti ďaleko razantnejšie a cez priečne dynamickú optiku. Je to i príbeh viacerých paradoxov, ktorých kontrast vystihuje tvrdenie, že každý nekalý čin je výsledkom systému, ktorý mu to umožnil. Čiže vzťahuje to na pomeri v Rusku, ale jeho posolstvá sú všeobecné. A vieme sa s nimi ľahko identifikovať, lebo ľudská zlomyseľnosť vychádza z narúšaniu etických princípov rovnosti a tú zase formuje vlastníctvo matérie. Hlavný hrdina bol možno "trochu" naivný, ale to bol aj Shane a tiež som mu to nezazlieval. (08.02.2016)

Asi na málokterý film pasuje označení sociální drama tak jako na Durak a v málokterém filmu jsem si tak rychle vytvořil sympatie k hlavní postavě. Boj osamělého instalatéra proti zkorumpovanému systému, popisuje parádní konfrontaci výstředního života ruské bohaté třídy oproti bídnému životu nejchudších. Pro mě přinesl film dvě překvapení, za prvé jak silné drama se z toho vyklubalo a za druhé, jak tímhle totálním pošlapáním lidské morálky rusové střelili do vlastních řad. Za tohle všechno, i za tu skvělou doprovodnou elektrickou kytaru si Durak zaslouží jasných pět hvězdiček. (09.01.2016)

Socialistický realizmus. Všadeprítomná šeď, skorumpované postavy ako z panoptika, dlhé zábery a nadovšetko kvalitné spracovanie. Hlupák je príbehom "hlupáka", ktorý sa rozhodne postaviť sa pasivite, korupcii a ignorancii mestských pohlavárov, ktorí si urobili zo služby občanom dojnú kravu. Režisér a scenárista Bykov je nekompromisný a tvrdý a ponúkol divákom ozajstný temný film. (07.11.2015)

Anotace slibovala moralizující drama tepající do lhostejných politiků bezcitných k problémům obyčejných lidí. Děj naštěstí není tak provoplánový a ukazuje, že i oni mají svědomí a morálku. Jenže se bezstarostným rozkrádáním dostali do nemožné situace, z níž vede cesta jen přes vězení, a to ještě kdo ví jestli. Paradoxně je tím výpověď o to depresivnější, protože ukazuje, že i zdánlivě všemocí zastupitelé jsou nuceni jednat podle pravidel, které je samotné ohrožují. Vzepřít se systému nejde. Žít v systému znamená neustále si kupovat čas před katastrofou. Tohle je přesně to dusivé drama ze života obyčejných lidí, na které se naše kinematografie už dlouho nezmohla, a přitom ho kdysi tak skvěle zvládala. Akorát ten konec je zbytečně přehrocený. (04.01.2021)

dejovo vygradované k dokonalosti a určite aj k zamysleniu ako neustále zle to funguje medzi samotnými ľuďmi veriacimi v daný systém a samotnými riadiacimi štruktúrami ako to je všetko len o peniazoch a bez charakternosti ako rýchlo príde o silu niekto kto chce za niečo bojovať, keď sa snaží za niečo väčšie zmyselnejšie pre spoločnosť, či o jej záchranu, prípadne obraz toho ako rýchlo sa dá upratať pred vlastnou rohožkou. /videl v kine: 80%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) (15.09.2015)