I jako Ikaros

Spousty filmových fanoušků má vašeň i v četbě a určitě bychom se všichni shodli v odpovědi na otázku: "Které knihy jsou podle vás dobré/vás baví? " Přece ty, které čteme jedním dechem. A jednu takovou knihu převedl Verneuil na plátno. S tak maximálně úderným, inteligentním a psychologicky útočným filmem jsem se velmi dlouho nesetkal. Je to ten vzácný případ, kdy je vše vyladěno do dokonalého detailu a kde má divák u každé scény dojem, že si tvůrci dali sakra záležet, aby přispěli do sbírky něčím, co má velkou váhu i po desítkách let od svého vzniku. Brilantní dialogy, tuhá spiklenecká atmosféra, protřelé vyšetřování, silně předsvědčivý Yves Montand a jedna z nejsilnějších scén filmu, tj. psychologický experiment, který pochybujícího diváka přesvědčí, že toto není jen rutinní krimi. Lze vytknout mírné předvídatelné finále, které má ovšem min. z mého pohledu výhodu v tom, že nikterak nesráží celkový dojem, aneb nelítej nízko, ani příliš vysoko... (04.02.2023)

I když mám některé jeho režijní práce opravdu rád, obecně mám s Henri Verneuilem dost problém, jeho filmy mi většinou přijdou dost naivní a logika v nich si částo dává dovolenou. Tady bohužel taky, a naivní mi tu přišel i ten zde tolik chválený vědecký pokus. A lákadlo Morricone tu byl absolutně nevyužitý. Moji pozornost v téhle chladné upovídané procedurálce držel jenom můj oblíbený Yves Montand, který sice u nás nikdy nepatřil mezi hvězdy typu Belmonda, či Delona, ale jeho charisma a herecký um byly nezpochybnitelné (např. v ´Doznání´ byl vysloveně strhující). A ta závěrečná pointa? Mno… na zadek jsem si z ní nesedl, byť ten konec JE působivý. (12.01.2022)

Velmi propracovaný, napínavý a temný politický thriller s velkolepým Yvesem Montandem v hlavní roli státního zástupce (Henri Volney), vyšetřujícího atentát na prezidenta po té, co vyslovil nesouhlas se závěry vyšetřovací komise. Pomalu a pečlivě roztáčí kola vyšetřování s novým týmem a vyvrací jedno svědectví za druhým. Právě v těchto malých detailech je síla tohoto thrilleru, postupné odhalování pravdy a zasazování drobných indicií do celého obrazu. Najednou však skládaná mozaika začne vydávat své tajemství, až z toho mrazí a je jasné, že jde o mimořádně nebezpečnou hru. Ovšem závěr s použitou analogií o bájném Ikarovi, byl absolutní špičkou a současně mrazivou tečkou. Fakt jsem si to užil, neuvěřitelná byla scéna v televizním studiu, kde s kamenným výrazem hazardního hráče pomocí "papíru" v deskách dotlačil předsedu vyšetřovací komise k uznání zavádějícího příkazu, které okamžitě znevěrohodnilo celé vyšetřování. Nezbývá, než se poklonit síle díla Henriho Verneuila a přidělit plný počet hvězdiček. (14.10.2010)

To sedlo! Vynikající způsob odvyprávění thrilleru, nějaká údajná podobnost s JFK je mi úplně ukradená. Dokonce i v novém dabingu z ČT od Elmara Klose je to zážitek (na Montanda bych nevybral Jana Šťastného, jinak ale obsazení v pořádku). Atmosféra od začátku do konce, a ten závěr taková lahůdka, která vám asi dojde až pár vteřin před. U pokusu na univerzitě si nejprve říkáte, proč tvůrci věnovali tolik času téhle scéně, ale vysvětlení přijde záhy a je docela šokující, dabing obsazení Miroslava Táborského je btw senzační. Hudba zpočátku nevýrazná, potom ale zásadní. Film, jehož prostřednictvím zavzpomínám na staré časy západo a jiho evropských filmů, které jsme s prarodiči tak hltali. (18.07.2023)

Totální nářez!!! Po dvou hodinách absolutní kriminální krasojízdy jsem měla pocit, jako by trvala tak pět minut, jak utekla. Tedy, tušila jsem, že se mi film bude líbit, ale že se mnou až takto zamává, to tedy věru ne. Jářku, takovou hru na detaily, napětí, a oko diváka neměl pan režisér snad ani ve svém majstrštyku Strach nad městem. Scéna s ukázkou experimentu na "trénování paměti" je tedy ultramazec, a i když jsem pak v jejím průběhu tak trošinku ten menší "kvasi podvůdek" vytušila, stejně mě to dostalo - zejména ona poznámka, kterou pak doktor řekne vyšetřovateli (v podání úžasného Y. Montanda) /Menší spoiler/: "Vy sám jste začal protestovat až při 200 Voltech...". Tolik úžasně ozubených koleček, do sebe ještě úžasněji zapadajících, jsem si u krimifilmu už dlouho nevychutnala. Nota bene s politickým podtextem, to jsem myslela, že snad ani bohdá nebude... :-) A ten konec, panenko hopsavá, ten až bere dech... Pokud ho už ovšem nemáte dávno v čoudu z toho kouzelného podmanivého hudebního tématu maestra EM, popř. z postupného tuze napínavého odhalování zločinu. Tohle je prostě specielní V.I.P. lahůdka extra pro gurmány nejvybranějších delikates francouzské kinematografie... Dejte si! Ale nezapomeňte na haldu ubrousků, slintat budete ještě tak týden po slupnutí. :-) (29.11.2021)