Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podmanivá historie nenadálé lásky. Jedna jediná noc strávená s neznámou ženou se stává pro mladého poručíka opravdovou posedlostí. A tento "úžeh" nepovoluje ani během "prokletých dnů" zkázy Ruského impéria.
Nikita Michalkov natočil tento film na motivy dvou literárních děl ruského klasika Ivana Bunina – stejnojmenné povídky "Úžeh" a deníků z let 1918-1920 "Okajannyje dni" (Proklaté dny, 1924). Michalkov se pokusil protáhnout spojovací nit mezi patriarchálním klidem carského Ruska a brutalitou vášní bolševické revoluce na základě toho, jak to ve svých denících popsal Bunin: "Naše děti, vnuci si nedokáží ani představit to Rusko, v kterém jsme kdysi (to jest ještě včera) žili, kterého jsme si necenili, které jsme nechápali – tu celou sílu, složitost, bohatství, štěstí ... A pro tyto roky to platí dvojnásob – dnem i nocí žijeme v orgii smrti ... Jak jsou stejné všechny tyhle revoluce. ...Vše se opakuje především proto, že jedním z nejvýraznějších rysů revolucí je zběsilá žízeň po divadelnosti, po komedii, po póze, po cirkusu. V člověku se probouzí opice ... Bože můj, v jaké době jsem se musel narodit!"
"Jak se to vše stalo? Čím to vše začalo?" – tyto otázky si pokládají vojáci bělogvardějské Ruské armády generála Wrangela vytlačení rudými až na krymský břeh, odkud lze odejít jen do emigrace. A během tříhodinového filmu zní pronikavá odpověď. (Aelita)

(více)

Recenze (7)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Viem pochopiť hlbšie ten ľúbostný príbeh, viem pochopiť Michalkovu jednostrannosť voči takzvaným bielym, mňa osobne za srdce opäť chytili ruské ženy, biele uniformy, klavír so spevom, spoločné fotografie, som rád, že sa opäť niekto povenoval občianskej vojne, ktorá stála miestne krajiny zhruba trikrát viac životov ľudí než pred ňou prvá svetová vojna, spôsobila hladomor o zhruba 5 miliónoch mŕtvych, ale na zhruba trojhodinový film to bolo príliš nevyužitého priestoru na pripomenutie ľuďom, o čo v danej dobe išlo. Pritom danú dobu na daných územiach skoro vôbec nepripomínali roky až dodnes a aj teraz je to celkom slabota na ten nevyužitý priestor. ()

Selous_Scout 

všechny recenze uživatele

Osobně mám za to, že Солнечный удар, česky tedy Úžeh, je jedním z nejlepších filmů posledního dvacetiletí. Jak ovšem sám režisér řekl, není to film pro každého. Musíte znát prózu Ivana Bunina (nemám na mysli Proklaté dny, které jsou souborem deníkových črt). Musíte znát historii ruské občanské války. O té se v Česku nic netuší. Musíte se alespoň jednou náhodně, a hluboce, zamilovat. Bez těchto mezí si film doopravdy nevychutnáte. Pokud tyto věci znáte, vychutnáte si inteligentní kombinaci nesmírně jemné a propracované milostné lyriky a brutálního válečného dramatu. Co se týče obecného hodnocení filmu a jeho recenzí v masmédiích. Film, jehož ústřední notou je organizování masové vraždy válečných zajatců židovskou bolševickou komisařkou, nemůže pochopitelně nikde na Západě sbírat ceny. Že se přesně toho dělo, a že se o tom dodnes mlčí, je pro "multikulty", kteří filmový průmysl kontrolují, nepodstatné. ()

Reklama

Mates Hradecky 

všechny recenze uživatele

Tento diamant jsem vylovil z filmových vod kabelové tevize úplnou náhodou nevěda, kdo jest režisérem. Po prvních deseti minutách mě zcela polapil a ovládnul a já plul s "bílým" důstojníkem po široké Volze. Úžasný herecký zážitek, vícero plnokrevných ruských figur, lehké vyprávění o nelehkých událostech ruských porevolučních dějin klouzající volně z komedie do tragédie. A jako katarze závěrečná silná scéna s odjezdem zajatců. Padnoucí hudba, nádherná kamera, škoda jen, že není možné film shlédnout na velkém plátně. Balšoj ekran by mu tuze slušel. Bravo mistře, dostal jste mě!!! ()

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

Musím opravit svoje hodnocení hodně směrem nahoru.Když jsem snímek viděla poprvé ,nevím proč  a za co jsem ho hodnotila tak nízko.Asi mi to přišlo příliš nereálné  a chudé na akce.Jenže úmysl scénáře byl někde úplně jinde.Dialogy sice prvotně avizují že bude i legrace až do doby, než nastoupí na scénu válka.V závěrečných titulcích  je zmínka o osmi milionech mrtvých vojáků..To byla první světová.Ve druhé světové byly taky obrovské ztráty a obávám se v té třetí to zasáhne celý svět a nejen Rusko. ()

Cascabel 

všechny recenze uživatele

Kolikrát již u Nikity Michalkova viděné? Nový je pouze zoufale nekritický pohled na Rusko, který vystřídal ironii jeho starších filmů. Postavit se do řady a dodávat společenský tmel, to je úkol umělce? Ale abych jenom nekritizoval: film nepůsobí tak dlouze, jak by se zdálo ze stopáže, má krásnou a místy nečekaně vtipnou hudbu (slavný skladatel si zároveň střihnul roličku asistenta ve fotosalónu) a skvělé herecké výkony ve vedlejších rolích. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (3)

  • Světová premiéra filmu se odehrála 3. října roku 2014 nikoliv v Moskvě nebo kdekoliv v Rusku, ale v Bělehradě. Režisér Michalkov tak vyjádřil poděkování srbskému národu za pomoc ruským emigrantům v roce 1921. Právě v Bělehradě je také pohřben bělogvardějský generál Wrangel, jehož armáda jako poslední opustila revoluční Rusko. Premiéry filmu se zúčastnil mimo jiné slavný režisér Emir Kusturica. (Aelita)
  • Režisér Michalkov o svém filmu prohlásil: "Je zde hodně odkazů, chytáků, poklon slavným kasikům počínaje Čechovem a konče Ejzenštejnem. Je zde hodně toho, co lze označit jako "divadlo v sobě", co je nutné rozšifrovat. Je tu celá vrstva ruské kultury." (Aelita)
  • Scény s parními loděmi byly natočeny ve Švýcarsku na Ženěvském jezeře. Pouze tam se podařilo najít fungující kolesové parníky pro vytvoření čilého dopravního ruchu, který se odehrával na řekách carského Ruska na začátku 20. století. (Aelita)

Reklama

Reklama