Záletník

/Vy/Držet balanc situace. Dobře se krýt za pentlí. Dokáže ten, kdo má rád krátké, i copaté. Vzájemně vzletné objetí. Výletník až na vrchol. Frejíř čtvrti v župánku, kterému teď hrozí pád z loží. Uvítal by paraplíčko, Pana Tau buřinku, když  nebeské apartmá opouští. Namísto toho si podmaní, panic  Casanova andělského letectví, celou jednu s ladnými křivkami. Šarmantní divu Paříž, t. č. ve slunném kloboučku. (05.10.2022)

Nesmělý záletník, kterému celou dobu přejete, ať se mu v tom podvádění něco pokazí a ono se mu, kupodivu, pořád něco kazí. Chytrý humor, na který jsem si první půlhodinu docela zvykal. Asi proto, že Jean Rochefort tu svoji roli hraje, jak kdyby byl největší andílek. Pak už jsem se ale smál o sto šest a jak řekl kamarád Enšpígl, díky závěrečné scéně si pokaždé na film vzpomenu, až budu stát před Vítězným obloukem v Paříži. (11.10.2022)

Jak je vůbec možný dostat do filmu tolik pohody, uvolněnosti, přirozenosti a humoru, který nestárne ? Tak to fakt netuším, ale jedno vím jistě, Yves Robert tohle prostě umí. Jean Rochefort, podle toho, co o něm vím, tak je jasné, že on si svou roli musel ohromně užívat, protože to u milovníka žen, života a humoru na všechny způsoby snad ani jinak nejde. A nemůžu zapomenout ani na dalšího člena téhle báječné party, hudebního skladatele Vladimíra Cosmu. Ta jeho filmová hudba by se měla pouštět na každým finačním úřadě, protože pak by se i placení daní proměnilo v oslavu optimismu. A ještě jednu věc pro ty, kteří film viděli. Jestli někdy budete v Paříži stát u Vítězného oblouku a bude se kochat pohledem na Champs-Elysées, kouknětě se do první ulici na pravo od Vás, vedoucí na Champs-Elysées, na krajní dům a postupně svůj pohled přesuňte nahoru a...... no jasně uvidíte římsu, já to tak udělal a můžu říct, že jsem se sám od sebe začal najednou usmívat, takovou sílu může mít film, tak nezapometulná může být jediná filmová scéna. A jelikož to je mé doporučení pro ty, kteří film viděli, nemůžu diskriminovat ani ty, kteří se právě teď třeba rozmyšlí zda tenhle film stojí za to vidět a mé hlasité "NO JASNĚ, ŽE STOJÍ, VY VOLOVÉ, CO BY STE CHTĚLI PROBOHA LEPŠÍHO" jim nestačí. Tak už jen dodám, že se ve filmu dozví, jak bude vypadat život uživatele DaViD´82 a kde za několik málo let bude tento uživatel stát v cizím županu :-) (21.08.2009)

Některá místa snímku jsou milá a vtipná- slibný začátek v garáži, pomoc přátel, ale některá jsou vyloženě hloupá- "slepec" Brasseur v restauraci, hystericko-Oidipovská hádka mezi matkou a synem. V některých částech byl Rochefort vtipný v jiných se zase pitvořil, konec je hloupý a banální podobně jako v Malérech pana účetního. Anne Duperey je okouzlující, ale to je málo. Nesrovnatelně lepší je Muž, který měl rád ženy nebo Rodinný krb od Truffauta (06.12.2018)

Super francouzská komedie o krizi středních let, film který už tenkrát po i hned po svém prvém uvedení vzbudil značný ohlas. Inteligentní, vtipný, humorný, skvěle obsazený i zahraný co víc si tedy přát...Nikdy nezapomenu na Jeana Rocheforta (Etienne) prchajícího oknem s okenní římsy jen v koupacím plášti od aktraktvivní milenky poté kdy se už stal středem zájmu médií jako domnělý sebevrah...Film se dočkal i amerického remaku (jak jinak jen pokus o adaptaci pro americký nikdy nenasytný trh) od režiséra Wildera Žena v červeném, který ale v žádném případě nedosahuje kvalit tohoto evropského originálu. (20.07.2008)