Dcera čarodějky

Možná poněkud přísné hodnocení, protože produkčně je to ošetřené pěkně, ale ta zkratkovitost scén (takže si ty lokace a dekorace ani pořádně neprohlédnete) a klišé v dialozích i charakterech to shazuje. Formát televizní minisérie by tomu slušel víc. Film se prodal do mnoha zemí, takže možná dojde i na adaptaci knižních pokračování. 50%. (07.11.2015)

Severskou kinematografii mám rád, ale ty jejich pohádky nedokážu úplně rozkousat. Ono to totiž vždycky skončí někde na půl cesty mezi klasickým příběhem pro děti a dobrodružným hororem. A to je i případ čarodějnické dcerky. Příběh fajn a odsejpá, vyvedla se drsná středověká atmosféra a zahrané to bylo na jedničku, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že film není ani rybou, ani rakem. Ale i přes výhrady se mi to docela líbilo, takže hodnotím lehce nadprůměrně. 60% (01.06.2016)

Pro mě, který se moc nesoustřeďuje na akční filmy a už vůbec ne na fantasy, byl tento film docela koukatelný, i když my umíme vyrábět draky lepší, tohle byli v podstatě vykrmení krokodýli. Jako v každé pohádce vše dobře dopadlo, Seveřani jsou teď ve výrobě filmů u evropské i světové špičky. Škoda, že mi na konci filmu vypadl u jedné volby obraz a u druhé volby nešly titulky, ale smysl jsem nakonec pochopil i v dánštině (či v jaké řeči to bylo). (30.11.2020)

Trošku mi to pripadá, akoby mali trojičky oligarchu (strihač, režisér, scenárista) narodeniny, tak im otecko zaplatil profi produkciu, obstojnú kameru, soundtrack, výpravu, exteriéry, atď. Žiaľ detičky bohatého ocka sa keď profi štáb dorazil povadili, kto stratil scenár v útrobách nafukovacej panny, pri extrakcií ho potrhali a ocko oligarch, aby tam štáb nestál ako blbci, kým jeho nepodarených synov upokoja, poveril kuchárku, aby išla napísať scenár. Svojmu čoklovi dal za úlohu chopiť sa strihu a tú nafukovaciu pannu posadili na režisérske kreslo, nech neostane prázdne. Kuchárka s nevýrazným literárnym talentom doniesla GRR Maritnovu knihu - hru o tróny, v nádeji, že ju vydá za svoju. Štáb jej to dokonca uveril, lebo jej manžel pri čítaní knihy na toalete používal každú druhú stranu na výter zadnice, a pomýlený ginom, hádzal do odpadu čisté stránky a použité vracal do koženej väzby. Túto kuchárka hrdo vložila do rúk nafukovacej panny, tá zvolala - akcia a vznikla Dcera čarodejky. A síce sa ten čokel naozaj strašne snažil z toho postrihať niečo obstojné, žiaľ... (02.06.2016)

Dívalo se na to dobře, nějak jsem si sice nevšiml, že jdu na dabovanou verzi a ne s titulky, ale i ten dabing se kupodivu vstřebal, byť za původní jazyk bych raději, ale už se stalo. Podívání to není špatné, takové hororovo-pohádkové dobrodrůžo, jenže to je nakonec i ten největší problém filmu. Film je někdy zbytečně dospělácký, tedy krvavý, násilný, hororový, jindy je to zase takový pohádkový dobrodružný příběh pro děti, ale bohužel to není stále to jedno. Dospěláci se tedy budou asi nudit, protože nic moc objevného a nezažitého tu zase není, děti, mi přijde, to zabíjení, propichování, škrcení a krev nutně vidět nemusí. Navíc ten film má příliš otevřený konec, asi aby bylo místo pro pokračování, protože tuším že jde zase o nějakou knižní *logii. Přesto to ale pěkně vypadá /natáčeno i u nás), použité efekty nevypadají lacině ani odfláknutě, ale prostě dobře, hudba je taky k náladě filmu odpovídající a zajímavá a postavy mají moc dobrý casting. nějaké ty nelogičnosti, vyplývající ze stříhání, tu jsou, ale dá se to přežít (lidi vědí něco, co ví jen divák, ale postava to vědět nemůže, nebo alespoň není ukázáno, že na to nějak přišla). --- PS: Docela by mě zajímalo, jak se Česko dostalo ke společné koprodukci se severskými státy. Pochybuji, že jsou na severu Evropy tak populární Prachovské skály :) (16.06.2016)