Režie:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (více)Obsahy(1)
Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi. Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (Táňa Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (Pavla Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Důsledky jsou pro jejich protějšky (Jiří Havelka a Jakub Kohák), v obou případech odpovídající. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (810)
Strategie ženy: chudinka nebo rovnou hysterák. Strategie muže: taktický ústup. Srovnání několika manželských páru z kterého nejlépe vyjde žena, která si občas ubalí jointa a její muž, milující dítě v ní...ač jeho spermie jsou ty nejpomalejší široko daleko. Vynikající debut a velmi příjemná komedie se současnou hereckou elitou, krásnými záběry české krajiny a skvělou myšlenkou, jež dokazuje, že český film nemusí nutně sklouzávat do stupidního sexistického humoru. I inteligentní a náročnější divák se v našich kinech může dnes zasmát. [Cinema City - Ústí n. Labem] ()
Úplne trefné, ideálny balzam pre mužské duše. Ukážka, ako debilne sa niektoré ženské správajú voči mužom, nič ich nezaujíma len ako ich riadiť, sekírovať, kontrolovať a za všetkým hľadajú len nejaké podozrenia. Hlavne mužom netreba veriť, to je ich blbé krédo. Potom sa divia, že ich muži majú plnú prdel a z toho útlaku hľadajú akúkoľvek skublinku zaručujúcu slobodu. Väčšina žien, zdá sa, vidí muža len ako genetického nosiča, ktorého si po vykonaní povinností treba domestikovať a nasadiť mu jarmo. Film krásne odhaľuje túto stránku. Bartoška je úplne vynikajúci. Super výrok: "Myslel som, že keď budem robiť to, čo chce, budem mať svätý pokoj..." ()
Ten moment, kdy si uvědomíte, že chování Elišky Balzerové je vám důvěrně známé. Až nepříjemně příjemná komedie ze života, kde jsou samozřejmě události a chování postav velmi přetažené za vlasy, ale stejně se v nich sami poznáváme, a proto nás snímeček prostě baví. Tedy minimálně většinu. Vždy se najdou retoši, kteří nedovedou pochopit, že se jedná především o komedii, budou ve snímku hledat odpověď na všechny jejich partnerské otázky a budou nasraní, když se tato odpověď bude mírně rozcházet s jejich osobní teorií. Každá správná komedie začíná pohřbem. Děj se mi hrozně líbil. Pojednává o tom, kterak ženy ovlivňují a udávají směr našemu jinak bezvýznamnému životu. Když už ženy rozhodnou i o vašem místu posledního odpočinku, tak to byla pro Jiřího Bartošku poslední kapka a rozhodl se k radikálnímu řešení, kterému se samozřejmě dalo předejít už dříve pár minutovým rozhovorem. To by potom ale byli všichni diváci ochuzeni o jeden z velice mála kvalitních českých filmů, kterých v našich končinách žalostně ubývá. Sice jsem se nesmál tak, abych se musel za břicho popadat. Od momentu, kdy jsem byl uveden do děje, jsem se nenudil ani vteřinu. Vynikající záležitost s příjemným poselstvím, která má minimálně potenciál, přinutit vás být pečlivější při výběru partnerky, či se alespoň zamyslet nad tou stávající. ()
Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. ()
Muž potřebuje volnost a žena to potřebuje vědět, aneb vzpoura bílých finančně zajištěných mužů proti ženskému establishmentu. Zpočátku zábavná, námět dokola omílající, ideologicky i přes ten komický žánr poněkud pochybná. Poledňáková, Vejdělek a Viewegh hozeni v odšťavňovači s vědomím, že po té tekutině bude v české kotlině žízeň. Kohák mimo, Bartoška naprosto mazácký, už vím, jakou banku si vyberu. Jirka měl už po pár minutách poslat manželku tam, kam poslal Jiřinku „Eleanoru“ Bohdalovou ve Strašidle cantervillském.. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Do českých kin na film přišlo 386 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali 44,6 milionu Kč. (NIRO)
- Eliška Balzerová (Olga Bergerová) o natáčení uvedla: „Nejobtížnější bylo pro maskéry udržet nás všechny alespoň na záběr nezborcené potem. Hledali jsme všude alespoň kousek stínu. Mnohdy to moc nešlo. Mile mě potěšila starost produkce o naše přežití. Nosila za námi stále lahve s vodou a všude, kde to jen šlo, nám slunečníky vytvářely alespoň trochu stínu. Pravda ale je, že i my herci jsme to vedro nesli statečně. Přežili jsme to.“ (SONY_)
- Tatiana Dyková (Olinka) o scénáři uvedla: „Scénář mě zaujal tím, že se jedná o příběh muže. Hurá, konečně někdo napsal o krizi chlapů. Žádné trpitelky, co pořád slouží doma a v práci, žádné smrtelné nemoci, které pomůžou protagonistům prozřít. Prostě pěkný chlap, co to chce ještě po svém roztočit a co si dokáže ze sebe udělat legraci. A moje postava je taková pipinka zakletá v rodinném řetězci žen, ve kterém se opakují stejné modely chování jako je její matka, babička atd. Ale díky otci (Jiří Bartoška), hlavní postavě filmu, i ona zjistí, že všichni muži netouží mít každý večer teplou večeři, vyžehlené trenky a připravené denní kapesné, ale že ve skrytu duše touží být dobrodruhy.“ (SONY_)
Reklama