Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Georges Lajoie je majitelem malého baru v Paříži. Každé léto na měsíc zavře a odjede i s rodinou do kempu. Nejinak je tomu letos. V kempu se setkává se starými známými, se kterými prožili již nejednu dovolenou. Vše probíhá báječně, rodiny se baví, do kempu dokonce přijíždí známý televizní moderátor, aby uváděl každoroční sportovně-vědomostní soutěž. Idylu ukončí tragédie. Na nedalekém staveništi je nalezena mrtvola dívky. Mrtvá je dcerou Lajoieho známých. (Snorlax)

(více)

Recenze (14)

evapetra 

všechny recenze uživatele

Poklidnou prázdninovou idylku přetne v polovině filmu událost, která rázem změní dosavadní pohodu ve strhující drama a dává vyniknout těm nejtemnějším lidským pudům a vášním. Jean Carmet tady působí velmi nesympaticky, to jeho pokrytectví a špatné svědomí lze vyčíst z každého jeho pohybu a pohledu očí. Výborně to zahrál, chlapec. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ve filmu padne zajímavá úvaha, že „spravedlnost a policie jsou téměř kolegové.“ Jenomže pak „policie jde v noci spát“, touha po spravedlnosti splyne s touhou po pomstě, cesty k onomu cíli se odehrává s dalším probuděním lidských běsů a nakonec i nevyhutná spravedlnost dorazí... nekompromisně tváří v tvář krutému zúčtování. Jestliže bych před koncem s plným hodnocením váhal, za tak brilantní závěr si Pan Dupont pátou hvězdičku zaslouží. Musím říct, že tenhle film mě totálně dostal, pro mě zatím Boissetův nejlepší, výborný i ojedinělou výstavbou, kdy je celý naturalistický příběh zasazený do letní pohody plné slunce, vody, uvolněné prázdninové atmosféry, legrace, slavností, soutěží a jiných atrakcí... a nic netušící divák se najednou z atmosféry ve znamení oddechové komedie přehoupne do strhujícího dramatu o zločinu a trestu. „Na toto léto nezapomeneme.“ Osobně na tento film určitě taky jen tak nezapomenu a při zmínce či zahlédnutí herce Jeana Carmeta se mi odteď asi jen stěží nevybaví z jeho desítek ztvárněných rolí právě Georges Dupont-Lajoie. Pan Dupont přechází v polovině filmu výraznou charakterovou proměnu z oblíbeného sympatického muže na odporně pokryteckého surovce, který ani po zásadním (a spočátku snad i trochu nechtěném) incidentu neváhá zajít ještě dál a ještě víc potupit své již naplno pročernělé svědomí. Carmet tohle vše naprosto skvělým způsobem ztvárnil, včetně do detailů promyšlených dlouhých drásavých pohledů, byť často schválně zaměřených mimo centra kamery. Bravo, mistře! [90%] ()

Reklama

borsalino 

všechny recenze uživatele

Hodně příjemné překvapení s mimořádně hořkým závěrem, plného pokrytectví, rasové nesnášenlivosti, lidské krutosti a politických či profesních ambicí, kde najednou mizí přátelství a lidskost, ale také právo a spravdelnost. Zústává jen pachuť z nepotrestaných zločinů. S kým tento film nehne, tak pak už patrně vůbec nic. Vynikající výkon podal Carmet, ale také xenofóbní Lanoux či pokrytecký Marielle. Jednoznačně plný počet hvězdiček. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Skvělá studie mechanismu iniciace rasových konfliktů, která i přes stáří 38 let nepozbyla nic ze své platnosti, aktuálnosti a naléhavosti. Vždyť v dnešní společnosti můžeme pozorovat naprosto stejné příznaky: Členové majority bojují se svými osobními frustracemi (a nejen těmi sexuálními jako u pana Lajoie), které se snaží mimo jiné zmírnit útokem na minority (frustrace->projekce->agrese); členové minority se kvůli citelné nesnášenlivosti a předsudkům uzavírají do komunit, čímž předsudky ještě zintenzivňují; jakákoli mimořádná událost, která se odehraje v těsné blízkosti členů minority, zaktivizuje nesnášenlivé členy majority k útoku na minoritu jako celek (bez ohledu na to, jestli někdo z jejích členů se na ní skutečně podílel). (SPOILER!): Ve filmu jsou všechny tyto prvky xenofobních a rasistických tendencí ukázány na možná poněkud extrémním případu vraždy mladé dívky, ale přesto je tento případ principiálně modelový. Při vyšetřování vraždy krásné Bridgitte (I. Huppert), kterou má na svědomí nenápadný přítel jejího otce Georges Lajoie (J. Carmet) je od začátku nedůvěřováno policii. Dav má totiž ve všem jasno: Udělali to ti hrozní Arabové od vedle - naprosto vše to dokazuje!!! Pravda je podřízena iracionálním emocím, latentní či explicitní nenávisti a touze zbavit se cizáctví. Co pak brání lynči a dalšímu prohlubování nesnášenlivosti? Název filmu Pan Dupont (nebo Dupont-Lajoie) není tak přiléhavý jako anglický název "The Common Man", protože je to právě ten "obyčejný člověk", který je motorem těchto tendencí. Oportunističtí a pokrytečtí představitelé "elit" (viz Léo Tartaffione v podání J.-P. Mariellea) z tohoto můžou těžit a budovat si kariéru, ale lví podíl viny leží právě na tom dupontovském obyčejném člověku, který nesnáší Araby, cikány, homosexuály (atd.) a vymýšlí si storky o jejich nebezpečnosti, zneužívání sociálních systémů, protěžování či získávání výsad... Dobrý film! ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle francouzský thriller je nenápadný, neotřelý a provokativní. Pravda, poněkud se námětem vymyká běžné francouzské produkci, což ovšem neznamená, že by film neměl napětí, spád či důmyslně zpracovanou dějovou dramatičnost. Možná bych filmu vytknul zobecnění rasové diskriminace, protože je to oboustranná nesnáz. Což vnímavý divák pochopí, no, vždyť víte. Několik scén tu působí hodně emotivně, ale při bližším pohledu, lze konstatovat, že jsou vypočtené tak trochu na vnější efekt. Myšlenkový obsah filmu je jasný. Nicméně dá se říci, že film nepřináší nic převratně nového, ale svým způsobem smyslem filmu bylo ukázat především bez laciného způsobu, že dohnat spravedlnost v takových případech je téměř nulová šance. Ať tak či onak, nezpochybnitelně si film diváckou pozornost zaslouží, protože všechny postavy zde hrají a jednají jako by to byla skutečnost. Prostě fakt dobrý, i když to není žádná oddychovka. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama