Paterson

51. MFFKV: Snímek o sedmi dnech ze života řidiče autobusu, který je zároveň amatérským básníkem, dotahuje Jarmuschovu typickou poetiku na zcela novou úroveň, v níž zdánlivě vyprázdněný obsah postavený na harmonické repetici zcela souzní s filmovým stylem. Ten, stejně jako hlavní hrdina, který přísně dodržuje své rituály, virtuózně opisuje stejný vzorec (pohyby kamery, hudba, herectví, situace), aby nám se smyslem pro detail ukázal krásu každodenní existence. Síla Jarmuschova filmu nestojí na ději, nýbrž na pocitovém prožitku pramenícím z harmonických variací obrazů a jejich významů, které se snad nejblíže přibližují lyrické japonské kinematografii z dílen Kurosawy nebo Ozua. Po dni přichází další den – je ale jisté, že po Patersonovi už další takový film nepřijde. Alespoň v režisérově filmografii. (15.01.2017)

Je fascinující, jak poutavě a zároveň minimalisticky je možné vyprávět tak prostý, i když ne zcela obyčejný, příběh. Loudavý rytmus vytváří, za výrazného přispění hudebního podkresu, takřka dokonale meditativní atmosféru, "narušovanou" jen svěžími závany humoru doplňujícího děj, v němž je především spousta vnitřních rýmů. Mělo by vznikat mnohem více takových uklidňujících a citlivých filmů o zdánlivě malých věcech. A ještě něco. Áha! 95 % (17.01.2017)

In my opinion, najlepší film tohtoročného, už jedenásteho MFF Cinematik Piešťany a zároveň najlepší Jarmuschov snímok, prístupný rozumovo a citovo aj bežnému publiku, ktoré by asi zrovna nepobralo jeho tvorbu typu Hranice ovládaní kladne a s veľkým pochopením. 113 minút ubehlo naozaj nečakanou rýchlosťou a aj keď sa počas nich prakticky nič podstatného nestane, Paterson sa vám zaryje do kože a len tak nepustí. Je vtipný, jemne dramatický, ale predovšetkým veľmi pozitívne nabitý, čo som v danej chvíli, po predošlých nie zrovna úsmevne naladených festivaloých snímkoch potreboval. P.S. Driver s jeho ženou sú úplne podarení. P.S.S. AHA! :) (20.09.2016)

Milujem filmový minimalizmus. Ale nie v tejto podobe. Resp. podoba, vizuál aj hudba sú v poriadku, tu mi nesedí posolstvo. Film chce zrejme povedať, že to najdôležitejšie v živote je vzťah a popri ňom aj nejaká vášeň, koníček. Poézia v poslednej dobe zažíva renesanciu, to si všimne už zrejme aj človek, ktorý sa ňou nikdy nezaoberal. Vodič autobusu sa v poézii vyzná. Doma ho čaká hyperaktívna nezamestnaná Peržanka (ak by to bola Filipínka, vzniklo by vo mne podozrenie, že si ju kúpil cez internet, hoci aj tento vzťah vzbudzuje mnohé otázniky), večer si zájde na vyprchaný odporný americký Budweiser a... no vlastne žiadne "a", lebo to je všetko. Ak to malo byť o vzťahu, tak práve tomu vzťahu neverím. Ak to malo byť o poézii, tak ani to ma nepresvedčilo. (08.12.2022)

Milý, úsměvný a veskrze sympatický filmík, takový ten, co sametově plyšácky pohladí na duši aneb jak si lze užívat života a být šťastný po boku milované osoby, všímat si drobností, radovat se z maličkostí. Přiznávám, Adam Driver si mě dnes omotal kolem prstu. Jim Jarmusch mi to provedl už mnohem dříve. (25.01.2018)