Mít a nemít

Bogart ve válečném ohrožení a v opojení ženským půvabem ničí charizmatem a pohotovostí všechny protivníky v dohledu. Do casablancovského kouzla tu ale chybí konzistentnost, nadčasovost a ona téměř hmatatelná osudovost. Lauren Bacall může být jak chce krásná, ale můj prototyp osudové ženy to zkrátka není. Naopak, její Marie příběhem jenom proplouvá a i přes neodolatelnou krásu zůstává lehce zmatenou a otrlou dívkou, která si svým chováním Bogartovu pozornost snad ani nezaslouží. Jejich vztah navíc nemá šanci rozkvést, protože se odehrává až ve druhém plánu za válečnou linií, která ale, i přesto, že zabere mnohem více času, klouže jen opatrně po povrchu. Všechno se děje podle strojených komplikací a to od prvního zádrhelu až hezky k tomu poslednímu. A i když se na film díky hlavní dvojici (na které to jiskření, které se projevilo i v reálu, je vidět v každém políčku) dívá moc příjemně, je Hawksův snímek jenom pomíjivou nostalgickou vzpomínkou. A tu stojí za to Mít, ale příště snad už někde jinde. (17.07.2008)

Nebyl by to pořádný listopad bez alespoň jednoho Bogarta, nicméně tady to je slabší číslo. Exotický válečný Martinik je cukřík jako prostředí (bary & loďky), ale celý děj mě nebral, je nevýrazný a nedotažený - film jako by někdo utnul přesně než konečně vypukne nějaký to akční drama. #Noirvember (21.11.2023)

Začnu poněkud netradičně ( cca od 1/3 snímku ). Chvíli jsem měl pocit, že tu láhev si budou Humphrey s Lauren předávat z pokoje do pokoje po celý zbytek snímku :o) A mně by to snad i nevadilo. Dialogy byly napsané brilantně a na tu jiskřivost mezi ústřední dvojicí Bogart – Bacall ( zejména na Lauren ) bych se vydržel dívat hoodně dlouho. Přiznávám, že Hemingwayovu předlohu jsem nečetl, takže nemám s čím srovnávat, tím pádem mít nějaké výtky, což je v tomto případě ( pro mě ) pouze dobře. Velká většina z vás tu vzpomíná ( upozorňuje ) na značnou podobu s mnohem slavnější Casablancou. Určité spojitosti, pokud je divák chce hledat (ok, přiznávám, nemusí je zase tak složitě hledat ) tu jsou, nicméně o stejné snímky se rozhodně nejedná. A musím konstatovat jediné ( souhlas s uživ. DaViD’82 ), I mně je bližší tento snímek Howarda Hawkse a hlavním důvodem budiž uvěřitelnější "chemie" ústřední herecké dvojice. Druhým důvodem budiž výborný “ už tě někdy štípla mrtvá včela “ Walter Brennan. V neposlední řadě je to potom samotný fakt, že Casablanca je pro mě osobně “ příliš učesaná a zromantizovaná. “ Dalo by se říci, že Casablanca je pro romantičtější povahy, To Have and Have Not je pro ty, kterým je vlastní i nějaká ta špetka ironie. Být či nebýt, Mít či nemít, podívat či nepodívat ? JÁ říkám rozhodně podívat, tento snímek za to rozhodně stojí. Ať už pro uvěřitelnou ústřední hereckou dvojici, Inteligentní scénář Williama Faulknera a Julese Furthmana či prezicní Hawksovu režii. p.s. závěrem musím říct: Osobně dávám vždy přednost Havaně před kpt. Morganem ( je na mě příliš sladký ). V případě kpt. Harryho Morgana ( coby Humphreyho Bogarta ) udělám vždy a rád vyjímku. 88,8% (03.01.2011)

V podstatě to hlavní bylo řečeno v komentářích kolegů. Není to Hemingway. Je to velmi (atmosférou, prostředím, námětem, hercem v hlavní roli) podobné Casablance. Oproti Casablance je to ale více přímočarý dobrodružný romantický film s dobrým koncem. Dobře se na to dívá. Můžu si v klidu odfajfkovat další klasický film, který jsem zhlédl a navíc jsem s ním byl i spokojen. Tak to má být. (02.02.2007)

Skoro až nedůstojná variace (resp. kopie) na Casablancu. Ovšem paradoxně na mě tento snímek zapůsobil mnohem lépe. Možná proto, že kolem něj není taková aura "dokonalosti" a zcela jistě z důvodu, že ústřední dvojice má v mých očích uvěřitelnější vztah. Příjemný snímek, který nepřináší nic nového, ale po jehož dokoukání rozhodně nebudete času u něj stráveného litovat. (13.01.2007)