Naušika z Větrného údolí

I Japonsko má svého Chucka Norrise. Je jím asi 7 letá dívka, kterou rodiče pojemnovali Neušuka, a která je ze všech nejchytřejší a ze všech nejsilnější. Společně se svými knírači se rozhodla znovu nastartovat postapokaliptický svět. Pohádka, během které zemřou asi 4 brouci hlásá něco ve stylu, abychom házeli odpadky do koše jinak jsme všichni v prdeli, neboť bude otrávený vzduch a svět ovládne hmyz. Musím upřímně uznat, že se jedná o jedno z lepších počinů pána, který byl, Bůh ví proč, pojmenován Hayao Miyazaki. Já to vidím skoro na 3. (22.01.2013)

Líbí se mi, že Miyazaki jen naznačuje, nevysvětluje. I když příběh Naušiky může být naší vlastní budoucností, nechává stále dostatek prostoru pro fantazii. Naušika z Větrného údolí je směsí science-fiction, fantasy, bilogie, steampunku, prastarých bájí, opravdu kruté podívané o střetu člověka s přírodou, a přitom dokáže být i poetickým dětským filmem. (23.02.2014)

Je to asi neobvyklé, ale z trojice Cesta do fantázie - Princezná Mononoke - Naušika z Veterného údolia ma najviac zaujala i dostala práve Naušika a staviam ju medzi nimi na najvyššiu priečku. Všetky tri majú spoločné črty, Naušiku s jej filmovými "sestrami" okrem poetiky spája ekologická tematika, hrozba katastrofy aj individuálny boj hrdinky. S Naušikou sa ľahko stotožníte a skvele sa s ňou lieta, bojuje aj bojí. (25.04.2005)

Mijazakiho animáky jsou de facto jediné, jimiž se nechám  uchylizovat po japonsku. Těžko říci, čím to je. Přes veškerou dystopickou bezbřehou fantazii,  sdělované ekologické a pacifistické poselství se nedá nevnímat velmi  krátká vlající sukénečka nedospělé Naušiky a pod ní nic... Naštěstí tedy animačně opravdu nic, co by stálo za nějakou pozornost., ale už hen ta i dalších pár náznaků napovídá, že Hajao byl krátce po čtyřicítce ještě vcelku nevybouřený obroň japonské imaginace. Ve srovnání třeba s Cestou do fantazie, kde jsem nic podobného už nevnímal (nebo ještě?) je Naušika krapet víc pedo, no. Čtyři. (17.01.2023)

Scénář: Hayao Miyazaki .. Tady se maestro ještě zahříval a tímto vlažným dílkem mě prostě neohřál. Nehostinné, divácky odtažité prostředí vybafne hned v úvodu a ta odtažitost mě neopustila po téměř celou stopáž, kdy jsem měl problém ke snímku přilnout a přesvědčivě se oddat vyprávění. Pořád to něco kazilo. Navíc mi Naushika neseděla ani obsahově, přišla mi dost poslepovaná z cizích motivů a příběh - proekologická pohádka, kde jedovaté rostliny a hnusný, přerostlý hmyz válčí s lidmi o nadvládu na planetě - není záchrana. Příjezd mistra Yupa do Údolí evokuje příjezd Gandalfa do Kraje, vše pohlcující Pustina dá zase vzpomenout na Nicotu z Nekonečného příběhu. Nesmím opomenout ani lišverku, jakéhosi pokémona, která je však možná jeho předchůdcem, co já vím. Dlouho jsem postrádal další Miyazakiho trademark, nějakého mladého parťáka k téměř všehoschopné princezně, aby jí pomohl z největších průserů, no dočkal jsem, jen až po více než hodině. (11.10.2007)