Mžitky

Boguslaw Linda je Pan Herec a doufám, že za tuto roli bude sklízet ceny široko daleko. Film je to skvělý, hodně temný a depresivní, čiší z něj bezvýchodnost a boj s větrnými mlýny. Talentovaný malíř a oblíbený profesor je systémem vláčen do totálního vyčerpání a smrti. SPOILER !!! Následkem zranění z První světové války neměl jednu ruku, nohu a neviděl na jedno oko. Vyučoval teorii umění a vidění světa, které se neshodovalo s novým socialistickým realismem, proto bylo mnoho jeho malířských a architektonických děl režimem zničeno. Poslední film Andrzeje Wajdy je podle skutečných událostí. (20.05.2017)

Film frustrující dvojím způsobem. Jednak záměrně tou vtahující bezútěšností a nemožností se postavit režimu, jednak ale nezáměrně schematičností a odhadnutelností, s jakou to dělá, nebo možná i musí dělat. Každý záběr, každý motiv, vše je tak dokonale na svém místě, že se skoro Wajdovi člověk diví, že měl něco tak samozřejmého potřebu točit. Zvlášť když totéž stejně dobře už řeklo tolik jiných filmů. Jde ale určitě o pozitivní posun oproti Walesovi a rozhodl jsem se hodnocení zaokrouhlit nahoru. Možná i pro to, že Polákům závidím samozřejmost, s jakou dokážou to, na co se v Česku s vypětím všech sil zmůžeme jednou za X let. 3 a 1/2 (20.05.2017)

Zase se musím ptát, proč to Polákům jde a nám ne. Zrůdnost komunistického režimu tentokrát ukazují na příběhu malíře Wladyslawa Strzeminskiho a zase je to bezútěšná depka, při které se člověku otevírá kudla v kapse. Na sugestivním podání má lví díl Boguslaw Linda, který je tady z mého pohledu v životní formě a ačkoliv mi jinak malířské umění vůbec nic neříká, jeho rozbor van Gogha jsem sledoval s vykulenýma očima. Nezapomenutelná je i školní scéna s ministrem kultury. Wajda se snad ani lépe rozloučit nemohl. 95% (27.06.2017)

Strhujúci a excelentní... Za kamerou je pán Režisér Wajda, ktorý v požehnanom veku, nakrúca pôsobivý m-a-s-t-e-r-p-i-e-c-e, a zároveň svoj posledný film, čo sa dá považovať, ako vôbec jeden z najlepších v jeho bohatej, tvorivej kariére. Pred kamerou je naprosto geniálny pán Herec Linda, ktorý stvárnil umeleckého jedinca, poľského avantgardného m-a-l-i-a-r-a Wladyslawa Strzeminskiho, ktorý mal jednu, jedinú, veľkú, preveľkú smolu, ako to takú, že bol „v nesprávnom čase na nesprávnom mieste” ... Tvoriť v „hlbokom socializme” , v totalitnom Poľsku, tak ako mi káže srdce, tak to skôr, či neskôr, bude niekomu poriadne vŕtať v hlave... ! Systém, ktorý zničil človeka, že sa hovorí : „Vyšiel na psí tridsiatok, je ešte veľmi slabá náplasť” . Film rozoberá jeho posledné obdobie života z troch strán : Skúma napríklad vzťah s jeho dcérou Nikou, ktorá sa už podriadila tomuto systému, ktorý hlása : „Kto nepracuje, nech ani neje” , ale má ešte v sebe niečo z tvrdohlavosti svojho nezlomného otca. Potom sa pozerám na obdiv jeho študentov, ktorým prednášal na Univerzite, a keď mu toto právo odňali, začali chodiť k nemu domov, a nadšene vstrebávať nové poznatky. A nakoniec, bohužiaľ, sa prizerám na márny boj so systémom, ktorý neradno poraziť, či zlomiť, zostávalo len emigrovať, na čo sa neodhodlal, asi aj preto, že prišiel v prvej svetovej vojne - o ruku, aj o nohu. Dá sa povedať, že mrzákom sa stal, a akoby toho nebolo ešte málo, hádzali mu v jednom kuse polená pod kolená... Maximálne do kolien ma dostáva stvárnenie postavy Strzeminskiho, kde podáva Boguslaw Linda neuveriteľný herecký výkon, aký som nevidel, ani vskutku nepamätám ! Naozaj, niečo naprosto neobyčajné, ojedinelé, výnimočné, presvedčujúce, odhodlané, povestné !!! Radšej sa treba venovať filmom, ktoré človeku niečo dajú, ako zabíjať čas mnohými odpadovými tzv. „green screen” , t. j. veci, čo vznikajú takmer na kompletku pred zeleným plátnom, lebo z toho dokáže určitý jedinec tak ohlúpnuť, že sa s tým už potom nedá nič robiť... Len teraz vzniká taká otázka. Dokážu sa títo ľudia pozerať na takýto film ? (05.11.2017)