Reklama

Reklama

Mžitky

  • Polsko Powidoki (více)
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii. (Artcam Films)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (94)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Boguslaw Linda je Pan Herec a doufám, že za tuto roli bude sklízet ceny široko daleko. Film je to skvělý, hodně temný a depresivní, čiší z něj bezvýchodnost a boj s větrnými mlýny. Talentovaný malíř a oblíbený profesor je systémem vláčen do totálního vyčerpání a smrti. SPOILER !!! Následkem zranění z První světové války neměl jednu ruku, nohu a neviděl na jedno oko. Vyučoval teorii umění a vidění světa, které se neshodovalo s novým socialistickým realismem, proto bylo mnoho jeho malířských a architektonických děl režimem zničeno. Poslední film Andrzeje Wajdy je podle skutečných událostí. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Film frustrující dvojím způsobem. Jednak záměrně tou vtahující bezútěšností a nemožností se postavit režimu, jednak ale nezáměrně schematičností a odhadnutelností, s jakou to dělá, nebo možná i musí dělat. Každý záběr, každý motiv, vše je tak dokonale na svém místě, že se skoro Wajdovi člověk diví, že měl něco tak samozřejmého potřebu točit. Zvlášť když totéž stejně dobře už řeklo tolik jiných filmů. Jde ale určitě o pozitivní posun oproti Walesovi a rozhodl jsem se hodnocení zaokrouhlit nahoru. Možná i pro to, že Polákům závidím samozřejmost, s jakou dokážou to, na co se v Česku s vypětím všech sil zmůžeme jednou za X let. 3 a 1/2 ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Zase se musím ptát, proč to Polákům jde a nám ne. Zrůdnost komunistického režimu tentokrát ukazují na příběhu malíře Wladyslawa Strzeminskiho a zase je to bezútěšná depka, při které se člověku otevírá kudla v kapse. Na sugestivním podání má lví díl Boguslaw Linda, který je tady z mého pohledu v životní formě a ačkoliv mi jinak malířské umění vůbec nic neříká, jeho rozbor van Gogha jsem sledoval s vykulenýma očima. Nezapomenutelná je i školní scéna s ministrem kultury. Wajda se snad ani lépe rozloučit nemohl. 95% ()

classic 

všechny recenze uživatele

Strhujúci a excelentní... Za kamerou je pán Režisér Wajda, ktorý v požehnanom veku, nakrúca pôsobivý m-a-s-t-e-r-p-i-e-c-e, a zároveň svoj posledný film, čo sa dá považovať, ako vôbec jeden z najlepších v jeho bohatej, tvorivej kariére. Pred kamerou je naprosto geniálny pán Herec Linda, ktorý stvárnil umeleckého jedinca, poľského avantgardného m-a-l-i-a-r-a Wladyslawa Strzeminskiho, ktorý mal jednu, jedinú, veľkú, preveľkú smolu, ako to takú, že bol „v nesprávnom čase na nesprávnom mieste” ... Tvoriť v „hlbokom socializme” , v totalitnom Poľsku, tak ako mi káže srdce, tak to skôr, či neskôr, bude niekomu poriadne vŕtať v hlave... ! Systém, ktorý zničil človeka, že sa hovorí : „Vyšiel na psí tridsiatok, je ešte veľmi slabá náplasť” . Film rozoberá jeho posledné obdobie života z troch strán : Skúma napríklad vzťah s jeho dcérou Nikou, ktorá sa už podriadila tomuto systému, ktorý hlása : „Kto nepracuje, nech ani neje” , ale má ešte v sebe niečo z tvrdohlavosti svojho nezlomného otca. Potom sa pozerám na obdiv jeho študentov, ktorým prednášal na Univerzite, a keď mu toto právo odňali, začali chodiť k nemu domov, a nadšene vstrebávať nové poznatky. A nakoniec, bohužiaľ, sa prizerám na márny boj so systémom, ktorý neradno poraziť, či zlomiť, zostávalo len emigrovať, na čo sa neodhodlal, asi aj preto, že prišiel v prvej svetovej vojne - o ruku, aj o nohu. Dá sa povedať, že mrzákom sa stal, a akoby toho nebolo ešte málo, hádzali mu v jednom kuse polená pod kolená... Maximálne do kolien ma dostáva stvárnenie postavy Strzeminskiho, kde podáva Boguslaw Linda neuveriteľný herecký výkon, aký som nevidel, ani vskutku nepamätám ! Naozaj, niečo naprosto neobyčajné, ojedinelé, výnimočné, presvedčujúce, odhodlané, povestné !!! Radšej sa treba venovať filmom, ktoré človeku niečo dajú, ako zabíjať čas mnohými odpadovými tzv. „green screen” , t. j. veci, čo vznikajú takmer na kompletku pred zeleným plátnom, lebo z toho dokáže určitý jedinec tak ohlúpnuť, že sa s tým už potom nedá nič robiť... Len teraz vzniká taká otázka. Dokážu sa títo ľudia pozerať na takýto film ? ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

"Paobrazy" jsou esteticky vytříbeným filmovým dílem, v němž si Andrzej Wajda buď sype popel na hlavu, anebo se pokouší zbavit studu ze svého pocitu provinění. Nejde tu o životopis Władysława Strzemińskiho, byť se o životopisná data film opírá. Cílem je vylíčit zhoubný nádor - polskou formu stalinismu - na život a jeho potencionální nadšení, avšak schází tu hlubší niterný prožitek. Zachovány jsou jen zkratky vášní, pudů, vztahů, ale i dějů. Wajda rutině vyjevuje střety z krutých zkušeností lidských dějin, vrhá je bez okolků přímo až doprostřed esteticky ladných obrazových expozic Paweła Edelmana, avšak ďábla tím nevyvolá. Obrazy jsou tedy tím nejhodnotnějším z filmu, jsou inspirovány nejen výtvory Władysława Strzemińskiho, ale též plastikami a tou abstrakcí nekonečného prostoru Katarzyny Kobro. Sám Strzemiński se proslavil především unismem, na což je tu učiněna i narážka, tento směr potom sám uzavřel svým vrcholným dílem "Unistická kompozice 14" v roce 1934, a hned poté začal malovati krajinky, v letech 1948 a 1949 se dokonce pokusil o sblížení avantgardy se socialistickým realismem, a to cyklem solárních paobrazů. Unismus využíval i číselné propočty pro kompozici, jakýsi časoprostorový rytmus, a ovlivnil díky tomu sochařství, architekturu, hudbu a poezii. "Komunistické vítězství" ve východním bloku bylo jednoznačně devastující, o tom nemůže být pochyb, sám Wajda se na socialistickém realismu podílel, ta dobu mu dala příležitost, již dokonale využil (a později se od ní dokázal odpoutat), a pokud budu jízlivý, tak Wajda v Lodži (za svého studia) prožil smutný pád velikého malíře až "k jeho smrti hladem", aniž by se proti tomu postavil. Hrdinou Wajdova posypání se popelem je Władysław Strzemiński (dobrý Bogusław Linda), i když o boji proti komunistické straně nemůže být řeč, jde o osobní odpor, jde o uměleckou víru a předpoklady. A byť je jeho zhoubným nádorem vláda komunismu, šlo by vše aplikovat i na jiné politické děsy (ne nadarmo se tu zmiňuje Piłsudski). Z dalších rolí: bezhlavě a dalo by se říci "osudově" zamilovaná studentka výtvarné školy Hania Borowska (Zofia Wichłacz), umělcova osamělá dcerka Nika Strzemińska (Bronislawa Zamachowska), umělcův dávný kamarád, slavný básník a poválečný diplomat ve Švýcarsku Julian Przyboś (Krzysztof Pieczyński), režimu poslušnější ředitel moderního umění v Lodži Madejski (Mariusz Bonaszewski), ten nechvalně proslulý ministr kultur - byť jím byl až v letech 1952 až 1956 - Włodzimierz Sokorski (Szymon Bobrowski), za svou "zradu" pak pomáhající student výtvarné školy Roman (Tomasz Wlosok), v režimu správně uvědomělý rektor výtvarné školy Rajner (Aleksander Fabisiak), či ta mocná síla na výtvarné škole, a nejen tam (Andrzej Konopka). "Paobrazy" jsou estetickou kompozicí časoprostorového unismu a taktu nekonečnosti, obdoby lidské nesmrtelnosti. Drama z období stalinského marasmu strhující není, i když je posmutnělou připomínkou z historie člověka (ale ten je stejně nepoučitelný, takže dějinné zkušenosti se víceméně stále opakují). () (méně) (více)

Galerie (27)

Zajímavosti (3)

  • Celosvětová premiéra filmu proběhla 10. září 2016 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (ČSFD)
  • Film sa natáčal vo Varšave a Lodži (Poľsko). (Arsenal83)
  • Poľská oscarová komisia sa 28. septembra 2016 rozhodla film navrhnúť ako poľského kandidáta na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. Film sa nekvalifikoval do deviatich nominácií v tejto kategórii. (Arsenal83)

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

Reklama

Reklama