Druhá strana naděje

Vyprávění je opravdu kouzelné. Ne nadarmo dostal film Berlínského medvěda za nejlepší režii. Na druhé straně je jedna z linií vyprávění ideologický politický plakát o hodných uprchlících když se ve světě zapadlých lokálů potkají dva osamělí muži. Kaurismäki opět nezklamal. Výborná hudba, herci...Je ten jednostranný idealizovaný pohádkový pohled na uprchlíky si mohl na stará kolena odpustit. (21.10.2018)

Príklad, ako možno autorsky reagovať na aktuálnu spoločenskú problematiku, a to na minimálnom naračnom priestore a s gráciou humornej absurdnosti. Nemusíme nijako akcentovať, že Kaurismäki je jeden z mála súčasných európskych tvorcov, ktorý svojou nezameniteľnou, smutno-veselou optikou úprimne reflektuje životy ľudí na okraji spoločnosti. Smútok a radosť idú neraz absurdne ruka v ruke, a aj keď v Akiho snímkach často víťazí optimizmus a divák si odnáša záverečný „feel good“ pocit, táto nádej nie je nikdy falošná. (13.10.2023)

Aki Kaurismäki už tenhle film jednou natočil. Jmenoval se Muž bez minulosti, byl ve všem lepší a i tak patří k těm slabším v jeho tvorbě. Druhá strana naděje sleduje stejný vzorec, jen lehce obohacený o příběh majitele restaurace a poté "obohacený" o cizokrajný původ hlavního hrdiny. Příběhová linie syrského migranta splňuje veškeré stereotypy - ne ty xenofobní stereotypy, pochopitelně, ale ty sluníčkářské, včetně nezbytného bombardování nemocnice v Aleppu. Film mě moc nezaujal, především proto, že autorův typický suchý humor až na výjimky chybí, a kvůli použitým šablonám ztrácejí postavy lidskost a uvěřitelnost. Zklamáním byl až nepřirozeně průměrný Janne Hyytiäinen, naopak Sakari Kuosmanen předvedl velice slušný výkon. Ocením ještě tradiční stylizaci. Z Kaurismäkiho filmů se zdá, jakoby se Finsko za posledních čtyřicet let vůbec nezměnilo. Jen ti herci mu pomalu stárnou. (30.03.2019)

Aki po pár rokoch odmlky pokračuje v trápení diváka. Do veľmi problematického filmového balenia zabalí pár dobrých myšlienok a výborných scén. Okrem nich treba sledovať buď nemý film, nikam nevedúce rozhovory alebo dlhé výkony obstarožných rockerov. Druhá polovica je lepšia, ale tá figúrkovitosť veľmi neprispieva k dôveryhodnosti príbehu, a korunu tomu dá mladý hacker, ktorý môže udeliť azyl každému. Kritiku schytala politika nielen Fínska, ale aj Maďarska a Srbska. Len neviem, či je najlepšie oslavovať akurát pašerákov ľudí, akokoľvek ľudský by bol ich prístup. Iba slabšie tri hviezdy. –––– Pýtal som sa ho na Fínsko a povedal mi, že je to dobrá krajina pre všetkých. (13.10.2018)

Čo my na tomto filme vlastne vadilo? Veď dialógy boli skvelé, párkrát som sa schuti zasmiala... Všetky postavy sympatické, priateľské.. Asi mi vadilo to "o dobrých ľuďoch". Až na náckov, ktorí sa dva razy objavia, všetci sú až príliš dobrí. Kontrola v podniku dopadne dobre, Wikströmova manželka prestane piť, aj toho psa nakoniec nevyhodia z reštaurácie... A príliš otvorený koniec, ako keby sa nečakane pretrhol filmový pás. (02.05.2020)