Nosferatu - Fantom noci

Sakra jsem se na tento film těšila. Bohužel přišlo velké zklamání. U dlouhých záběrů na podivnou krajinu či na tupě zírající lidi jsem pomalu usínala. Jediné co tento film u mne nakonec zachránilo bylo to, že jsem se vlastně skvělě pobavila, jen přemýšlím jestli jsem náhodou neměla pociťovat spíše hororové pocity s dávkou dramatu. (14.05.2009)

Nepovedený remake slavného filmu, který není děsivý, místy k smíchu, v podstatě tu ani není co hrát a dějově to nikoho nepřekvapí. Myslím si, že kdyby byl film černobílý, tak mu to více dodá na tajemnosti. (15.07.2011)

Škoda, že se dnes už podobné typy hororů netočí. Strhující tísnivá atmosféra, zvláště v první části odehrávající se v Transylvánii na Drákulově hradu. První seznámení se s Drákulou v tmavé noci, kdy on má na sobě černý plášť a pomocí hry světel a stínů krásně vynikne jeho vybělená tvář a ostré nehty, to jsou záběry, o kterých si dnešní hororoví režiséři (ne všichni) mohou nechat jen zdát. Druhá polovina je též tísnivá, ale trochu jiným způsobem a díky jiným příčinám. Každopádně jsem se dlouho rozhodoval mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami a přestože jsem byl jednu chvíli přikloněn spíše k plnému počtu, nakonec dávám přeci jenom čtyři. Některé sekvence především v druhé části nebyli tak vynikající. Uvidíme po druhém shlédnutí, které si určitě v budoucnu nenechám ujít, jestli svůj názor nezměním. Prozatím tak 85%. (21.05.2017)

Herzogův Drákula na mě nefugoval, protože mi přišel topornej, což je dáno snahou vyjít z němého Nosferata. Navzdory pomalému tempu, je to poměrně málo obsažné. Filmař pracuje s omezeným prostorem a musí tedy pochopit, co žene příběh kupředu a na čem by se měl vést i divák. Jestliže Harken jede do zahraničí uzavřít obchod s nějakým hrabětem Drákulou, protože chce vydělat peníze, aby si zařídil život a mohl žít ve štěstí s ženou, kterou miluje, tak je třeba vzít diváka na tuto vlnu - tzn. vylíčit vztah Harkena s jeho milou tak, aby do toho byl divák zainteresovaný, aby jim přál přesně to, co si přeje samotný Harken. Tragické dopady příběhu pak budou působit silněji. Mně to však bylo docela jedno. Pochopil jsem, že Harken miluje svou milou, protože se s ní dlouho prochází po pláži a protože o ní řekne, že je tím nejcennějším, co má. Chápu, ale je to málo k tomu, abych se stal zainteresovaný. Není to dostatečně prokreslený, což je problém, protože jejich vztah je motivem k mnoha klíčovým bodům příběhu a vyplývá z něj i část tragiky. Další část tragiky tkví v pojetí samotné postavy hraběte Drákuly; Je to muž bez svobodné vůle. Nemůže si vybrat a nemůže přestat být. Je jakousi inkarnací zla, ale je také muž, který trpí. Drákula však ve 100min příběhu nemá mnoho prostoru. Celé mysteriózno rovněž nefunguje, protože ta postava je už jednak příliš zprofanovaná a všichni víme, co očekávat, ale pokud je dílo velmi imerzivní a atmosférické, což jsou kvality udávané i postupným vypracováváním děje. Zde se to bere ale poměrně zhurta... (19.02.2024)

Projekt 100 (2009) (26.01.2009)

Samozřejmě jeden z nejlepších upířích filmů, natočený ještě v době, kdy se upířina nespojovala s pubertální demencí a časopisama pro teenagery. (07.07.2013)

Ako fanúšik pôvodnej knižnej predlohy viem, že neexistuje jediný film, ktorý by verne adaptoval Stokerovu predlohu. Herzog vo svojom filme mixuje remake Murnauovho Nosferatu, Stokerovho Draculu a vlastné originálne nápady v rovnakom pomere. Táto absencia jednej dominantnej inšpirácie ma niekedy počas filmu vyrušovala. Udelil by som o hviezdičku menej, keby Nosferatu nebol čistou atmosférickou peckou pod vedením démonického Kinskiho a invenčného Herzoga. Kinski je minimálne rovnako pozoruhodne údesný ako Max Schreck v roli grófa Orlocka. Nedá sa povedať, že by mu Ganz a Adjani iba sekundovali. Naopak, vynikajúco dopĺňajú filmový priestor vo svojich rolách. Z toho, čo som napísal vyššie je evidentné, že obsahovo nejde o remake. Skôr formálne. Napriek tomu, že toto dielo nie je žiadna verná adaptácia Stokera (a ani remake- Nosferatu je z veľkej mieri autorský snímok), Herzogovi sa podarilo vytvoriť najznepokojivejší film založený na tomto skvelom románe. Známkou kvalitného hororu asi bude to, že sa cítim akosi nepríjemne, keď si naň spomeniem, že? (21.08.2014)

Tak je toto možné, že niekto má tú drzosť a natočí paródiu na Tajemství hradu v Karpatech o 2 roky skôr? Klasický Herzog - krása a škaredosť do stratena a bez katarzie. Plus - jeden z najkrajších a najmagickejších sountrackov, aké som kedy počul - Popol Vuh with a little help of Wagner and Gounod. (10.05.2023)

Kinski je pro roli Draculy jako stvořený, Adjaniová je sama o sobě dost bledule. (08.02.2007)

Ach ty Wernerovy uchylačiny, zase jsem se výborně bavila, potleskávala a podupkávala kostrčí v místním kinosále. Ach ano, bez lásky těžký život v těle a což teprv věčně bez (mého beztělného) těla, fujtajbl pomyslet. Ach liebe, komm zu mir!!! (Und bitte schnell!!!) (30.01.2009)

Pomalé tempo, sázka pouze na atmosféru a hudbu. Ani jedno nebylo dotaženo k dokonalosti. Až na Draculu nulové herecké výkony, většina nemotorně toporných až směšných. Některé scény však byly velmi povedené, alespoň na svou dobu. Vypustit první půlku a celé to zkrátit jen na hodinu, tak bych se bavil. Takhle mě to ke konci uspávalo, i když příběh paradoxně gradoval. (31.03.2009)

Dlouhé, divné a vtipné. Určitě velké zklamaní. Navíc, zdálo se mi to nebo nový upír stál absolutně bez jakýchkoli problému na konci filmu ve slunečním světle? (14.05.2009)

Parádní film, Kinsky byl předurčen pro roli hraběte Draculy. Veškeré jeho gesta jsou zahrána 100%, sledovat jeho grimasy, třeba když zasažen slunečními paprsky umírá. Kolikrát stačí jen vidět jeho stín s nataženými dlouhými prsty. Celá atmosféra filmu je podmalována nákazou moru a invazí krys. Některé scény jsou skoro až dekadentní, jako poslední večeře Páně pořádaná v záplavě krys. Stejně tak i působí vtipný dialog ke konci filmu: "Zatkněte ho! Jak ho mám zatknout? Zavolejte policii! Všichni policisté zemřeli." (01.05.2011)

Asi to nedocením, třikrát jsem u toho usnula. (26.04.2018)

7,5/10. Za mě tento remake mnohem lepší než originál z roku 1922 který mi prostě přišel nadprůměrný ale tohle bylo ovšem něco jiného. Příběh je velmi dobrý, postavy jsou sympatycké, hudba je dobrá, atmosféru tento film má solidní, napětí je zde párkrát za film, lokace jsou zajímavé a kamera filmu je výborná. Za mě fakt překvapení a někdy zase kouknu znovu. Doporučuji. (15.05.2022)

Tahle spolupráce Herzog-Kinski je o poznání zkousnutelnější než Aguirre, ovšem Klausovo charisma je tu omezeno na minimum. Zato Isabelle Adjani... :-) (17.01.2009)

Dlouhé záběry na scenérie vzbuzovaly dojem pohyblivých fotografií. Kinski jako Drákula byl dobrý a podařilo se mu zachytit určitou rozervanost osoby - jestli to byl účel, toť otázka... Se vší úctou k němu mi ale Ganz přišel lepší. Celkový dojem kazily určité scény, které působily až směšně. Pravda, originálního Nosferatu jsem neviděla, takže pokud se tyto scény objevovaly i v originále... pak to je nejspíš věrná kopie.... Btw. Isabelle Adjani v některých momentech působila hrozně uměle, snad to bylo způsobeno nalíčením, účesem.... prostě jsem jí všechno nevěřila :-) (17.01.2009)

Ne, nemám rád remaky...ten bodík za to, že chvílemi to bylo docela úsměvné (např. patetické proslovy typu "nyní je mi vše jasno", či oranžová krev na kůlu :-)). (22.01.2009)

"Ale smrt je vševládná. Všichni jsme v její moci. Řeky plynou, aniž vědí kam.. Čas slepě míjí.. I každá hvězda na pouti směrem k nám věští chaos a nepořádek. Jen smrt je krutě jistá. Ale smrt není to nejkrutější. Krutější je, nemůžete-li zemřít, ani když chcete..“ Hrůzně nalíčený a nasvícený Kinski, svištění větru v temné Transylvánii v kontrastu s měšťanskou usedlostí, morálkou a malebnými uličkami německého Wismaru. Už přijíždí zatracený mistr a jeho armáda krys, zakusit pevnost lidského poznání a víry. Rakve už se stloukají. (12.06.2009)

nej nej (06.11.2010)