Obsahy(1)
Česky, ale dokonale. Kuchařská show, ve které Robert Mikluš předvádí klasické české recepty, ale v moderním pojetí a z prvotřídních surovin. Záštitu nad pořadem převzal Pražský kulinářský institut (Roman Vaněk a Zdeněk Marcín). (Stream.cz)
Recenze (87)
Zaujímavý projekt, ktorý spolu s Vaříme s Mírou (kde sa naopak, varí za "nula, nula prdlačky") a spoločným projektom "Žrouti", vytvára celkom vtipný celok. Síce sa to rozbieha pomerne pomaly, ale uvidíme, ako ďaleko vzájomné prepojenia zájdu, možnosti sú nedozerné. ()
To je úlet. A ještě větší jsou ty komentáře na Stream, co nepochopili, že je to sranda. :-D ()
"Prosím vás, můj pořad se nejmenuje Vaříme z hnoje, ale Luxus na talíři. Když něco stojí 5,50 domyslete si, co do toho asi dávaj. Já si myslím, že i ten hnůj je dražší". :-) Naprosto geniální projev a hlášky, které mě dokážou odrovnat. ()
Už jen kvůli té bandě tupých hlav, jejíž nenávistné komentáře, vůči pořadu a Bertíkovi samotnému, jenž se s každým dalším dílem jen a jen stupňují, má smysl tento pořad sledovat. Z trojice Vaříme s Mírou, Žrouti a Luxus na talíři je pro mne Luxus jasně nejzábavnější záležitostí. Zkrátka žádný jiný pořad o vaření, není více český, ani dokonalejší. Nebo jinak: "nejvíc miluju ladies co choděj s velkou Prada kabelkou! Tleskám! Kabelka hezká! Ale když nevíš co k ní? Vypadáš... Hm? Jak z Tesca!" A co teprv ovčí mozeček? Lahůdka a jasně nejvíc sexy pokrm široko daleko! ()
K padesáti pořadům o vaření přibyl další, podle kterýho si navíc neuvaříš. A nebudu kecat, že se jedná o parodii jsem z prvního dílu nepoznal (znechuceně jsem to někde uprostřed vypnul). Na druhou stranu, ať si kluci hrajou, že jo. ()
Na Streamu se opět sází na neotřelost a jde to! Jen pohled na diskuze pod jednotlivými epizodami je vskutku smutný (rád bych si myslel, že je to i ze strany obecenstva hra). Jsem zvědavý, zdali skončí v nejlepším - přecejen se asi nejedná o nevyčerpatelné téma. ()
Jednou by to možná bylo vtipné a ano,mnoho lidí se skutečně dalo napálit. Já nikoliv, přesto dávám odpad, za naprostou vyčerpanost po jednom dílu. Ano, ačkoliv jde o vtip, neznamená, že je povedený. A opakovat ten samý, navíc nepovedený, vtip x-krát? To si dali za úkol to točit dokud se v komentech budou vyskytovat lidi, kteří to nepochopili? Tak to bude do nekonečna, tupounů je všude dost, nejen v Česku, jak čéssfdí honibrci tvrdí. ()
Nevím, co je lepší. Jestli tahle dokonalá parodie na kuchařské pořady nebo ty komentáře pod jednotlivými díly. Lidská hloupost evidentně nemá žádné hranice. Robert Mikluš je dokonalý slizoun! Škoda, že to tvůrci zprznili těmi šílenými Žrouty. ()
Jednu hvězdu za nápad, jinak zpracování ubohé a laciné. Mikluš hraje arogantního zoofila s pedofilními sklony velmi hodnověrně. ()
Mikluš rád vaří a docela to umí a nám všem se to líbí! ()
Naprostá pecka. Pořad, ve kterém si uděláte srandu z mnohých cooking shows, ale také z Českého národa jako takového. První díl "česká svíčková" z amerického masa, německé hořčice a francouzských baget je toho důkazem. Pořad bych ale raději, kvůli nadměrnému plýtvání jídlem, viděl raději na playtváku :-D ()
Prvotřídní vaření se dá provozovat, i když vypadáte jako laciný východoněmecký pornoherec, kterého by každý tipoval výhradně na osmažené pedofilní prsty kapitána Iglo (jež znají děti na celém světě). Španělský ptáček se smrži za mě na jedničku — jen mi tam chybí ty plátky 22karátového zlata z minula. Ale co, člověk nemůže mít všechno. Krásný a dojemně podvratný počin, který jsem sledoval opakovaně a se stále větším zalíbením. ()
Zpočátku jsem si říkal, že tohle je fakt úlet, snad ještě větší, než šikula Míra. Robert mi přišel trochu víc úchylnější, jeho recepty stejně šílené, ale alespoň jsem si rozšířil obzor ohledně luxusnějších surovin. Kvalitativně je na tom Luxus na talíři podobně, jako Vaříme s Mírou, jako parodie na kuchařské pořady funguje perfektně, bavil jsem se fakt královsky. 8/10. ()
Jednoduše geniální. A ještě o jednu hvězdičku víc zaslouží ty komentáře (na Streamu) pod videem. To je čtení pro opravdové labužníky :)) EDIT 13.5.2016 - A už je jasné, k čemu to celé vedlo:) ()
Geniální. Dokonale slizký (paradoxně v tom nejlepším slova smyslu a to jsem nevěděla, že vůbec existuje) Mikluš a hromada pitomců, co mu to v diskuzi baští. Boží. Obávám se, že se to za chvilku přejí, ale zatím dobrý. ()
Jak říká Pohlreich správný kuchař má rondon a vaří z kvalitních surovin a halvně vývar z masa žádný bujón :D někdo to bere vážně ale Mikluš to vzal skutečně doslovně... neskutečná sranda určitě doporučuji :D ubírám 1* za to že to nevaří přímo Mikluš ale někdo uplně jiný a nedávají si ani moc práci s tim to lépe zastírat všiml jsem si toho už v prvním dilu a následně v dalších potvrdil ale jinak je to "skutečně česky ale dokonale" x) ()
vaříme česky, ALE DOKONALE! Jako nádoba k dělání typického českého utopence, je nejlepší hranatá váza. Když chlap sežere buřta, tak tam může dát kytku! Když kytka chcípne, dá tam zase buřta... A tady ho máme: Utopenec z mléčného selátka, z mléčného telátka, s lanýžovou vložkou, nakládaný v malinovém octu, vakuovaný v cestovní vázičce... ČESKY, ALE DOKONALE. Dobrou chuť.. ()
Už dlouho jsem se takhle nezasmál u kulinářské show. Ale Mikluš se fakt na tu snobskou roli hodí. Lidi co si myslí, že to Mikluš Robert myslí vážně jsou fakt chudáci. Kuchtí klasické české recepty, ale z prvotřídních surovin - je zajímavé taky vidět nějaký takový kuchařský pořad, který nechce předvést co nejlevnější recepty, ale právě naopak. Prostě česky, ale dokonale. ()
Čím víc lidí tady brečí, tím lépe tuhle show o vaření dělají :) ()
Stream.cz je revolucí na poli českého televizního vysílání – revolucí tak velkou, že už se pro ni ani archaické označení „televizní vysílání“ vůbec nehodí, ovšem ne z prozaického důvodu, že ve skutečnosti televizně nevysílá. Jako jediná česká a na českém trhu působící společnost zabývající se produkcí „televizních“ děl skutečně reaguje na potřeby trhu a zároveň jej i posouvá dál, táhne trh. Jednak divákovi dopřává tzv. instantní obsah, na který je z internetového prostředí zvyklý, a s ním spojenou svobodu výběru pořadu, přičemž ten zajímavý si každý pro sebe najde určitě alespoň jeden – v porovnání s tím je klasické televizní vysílání dnes již přesyceno množstvím nezajímavých kanálů, přičemž ty zajímavé se pro nás stávají zajímavými často teprve až v určitý čas vysílání kýženého pořadu, čímž u diváka vytvářejí nepříjemný pocit nesvobody. A z druhé strany tvůrcům přináší příjemnější pracovní prostředí, nýbrž na rozdíl třeba od veřejnoprávní televize ve firmě neexistuje tak hustá sada filtrů, kterými autorův nápad musí projít, aby ve výsledku mohl být natáčen (resp. „vysílán“), a příjemnější rovněž proto, že tvůrcům dává k dispozici větší rozpočet (informace od kamaráda, který měl nápad a srovnával, kde a za jakých podmínek by ho šlo zrealizovat). --- Luxus na talíři je součástí dvou rodin: (1) rodiny seriálů, parodujících české veřejné prostředí (mimo Kanceláře Blaník a Autobazaru Monte Karlo je součástí této rodiny i archaická Česká soda), a (2) malého fikčního světa, který vyobrazují ještě seriály Vaříme s Mírou a Žrouti. Luxus byl v první polovině „vysílání“ ze všech tří pořadů tím nejnosnějším, nýbrž recese na téma „České gurmet prostředí“ to tehdy byla ještě velice jemná a nijak nezastiňovala samotné jádro, jímž je vaření. Jak se ale vyvíjel příběh Žroutů, měnilo se cosi i na Luxusu. Mikluš stále víc a víc prozrazoval fakt, že pouze hraje (stupňující se narážky na „konkurenční“ pořad plus samotný fakt, že už jej šlo paralelně vidět jako regulérního herce právě ve Žroutech), čímž celý koncept, který diváka měl za úkol udržovat v nejistotě „parodie vs. myšleno vážně“, položil na lopatky. Pokud to však budeme brát jako tvůrčí záměr, tak nám z toho vyplývá, že prim od té chvíle začal hrát příběh, zprostředkovávaný Žrouty. Ovšem zde je nutno podotknout, že právě u Žroutů se projevila jistá bezduchost celého projektu. Žrouti mají několik dílů, z nichž žádný, kromě úplně posledního, skutečně nevyvrcholí (chybí jim pointa – zpravidla končívají tak, že v divákovi neprobouzejí zájem o sledování dalšího dění [z parodie kulinářských pořadů se tak tvůrci pravděpodobně nechtěně dostali k parodii léty ustanovených seriálových standardů]). Člověk si u sledování klade otázky: útočí snad na ortodoxní masaře? Na burany? Na vegetariány? Na miláčky zvířat? Nic tomu úplně nenasvědčuje. Žroutům navíc chybí sympatické postavy (Mikluše nám Luxus představuje jako miláčka kvality, Žrouti jako zvráceného maniaka-kanibala; Míra se mihne jen v pár dílech; ostatní postavy mají pouze vedlejší charakter), čímž se od klasického seriálového standardu opět odlišují. A opět to nefunguje. Jako celek tedy hodnotím jako nepodařené dílo, které neví, jestli si vlastně dělá srandu z lidí, nebo ze seriálové tvorby. Ani jedno nedělá pořádně. Přesto: Luxus samostatně jako parodie Česka funguje docela dobře (stejně jako Vaříme s Mírou). () (méně) (více)