Voskové muzeum

Vlkolaci, upíry, múmia, de Sade, zombíci. Voskové múzeum ponúka zaujímavú atrakciu, zažiť jednotlivé žánrové kreatúry na vlastnej koži. Problém je v tom, že návštevník platí svojím životom. Chýba ešte 6 ľudí a nadmieru realistické voskové figuríny môžu začať riadiť v našom svete. Hororová komédia pre fanúšikov žánru. (20.11.2006)

Chvílemi to byla i docela sranda. Hlavně to nesmíte brát jako horor, ale jako komedii. První scéna s vlkodlakem se mi líbila, ne proto, že by byla nějaká dobrá (to taky není, spiš naopak), ale proto, že jsem viděl čím vším si musel John Rhys-Davies projít, než se dostal k Pánovi prstenů. Pár dalších krvavých scén je opravdu povedených - například ta u Draculy, ale celkové vyznění filmu hodně sráži některé opravdu dementní scény a postavy. Mimo jiné například Markýz de Sade, na kterého jsem se celou dobu těšil. Bohužel právě z téhle úchvatné postavy francouzských dějin Hickox udělal obyčejnýho idiota, kterej umí sice jakž-takž šermovat, nakonec ale zemře absolutně stupidní smrtí. Co mi dál vadilo? Tak třeba celá závěrečná bitva. Už od "nájezdu staříků" bylo jasný, že tohle nebude ani trochu vtipný, nebo akční. Bohužel to bylo naprosto zoufalý! (10.12.2006)

Vážení, takto si predstavujem špičkový béčkový horor (a propos, áčkový by bol až v prípade, keď angažujem Winonu Ryder a upírsku kapitolu nakrútim v zámku vo Versailles?). Pri jeho prvom zhliadnutí som mal priam orgazmatické pocity zadosťučinenia čiastočne plynúce z faktu, že bezmedzne milujem voskové múzeá a púťové zámky hrôzy. Nič sa ale nedá robiť - hodnota každej recenzie či komentára stojí a padá na subjektívnom postoji pisateľa, ináč je zaujímavá akurát pre robotické indivíduá, ktoré stále veria, že umenie a umelecké remeslo sa dá zhodnotiť objektívnymi kritériami. Waxwork je ako svižne rozohraná partička šachu, po skončení ktorej je spokojný i ten porazený, pretože vie, že si dobre zahral. Ani vo Waxwork nie sú všetky scenáristické či režisérske ťahy figúrkou 100%-ne úspešné, ale zábava je to skvelá a nepokazia ju ani niektoré lacno pôsobiace kulisy. Dokonca ani fakt, že tu nejde o čistokrvný horor (pre mňa tento film nie je ani tak o Hrôze či Smiechu, ale o Tajomstve a Túžbe). Stupeň zábavnosti jednotlivých epizód neurčujem adjektívami "dobré" a "zlé", ale "skvelé" a "takmer skvelé". Pach vosku, krvi, potu, nočného lesa a cintorínskej zatuchliny + nezabudnuteľný hudobný motív - no nedajte päť hviezdičiek! (14.03.2005)

Kultovní snímek mého raného mládí (8-9 let), jemuž ta osmdesátková naivita rozhodně jenom prospěla. Díky voskovému muzeu podivínského majitele Lincolna se přesouváme v čase a zblízka se seznamujeme s různými monstry, jako jsou upíři, mumie, vlkodlaci nebo zombie. Masky vypadají perfektně, chvílemi se daří navodit slušnou atmosféru (v obojích případech vyniká především ta část s vlkodlakem) a hlavně je to díky humornému pojetí skvělá zábava. Nostalgická záležitost neocenitelná obzvlášť pro ty, co vyrůstali na podobných hororových úletech. Škoda jenom tý dvojky, která to i přes účast Bruce Campbella docela pohnojila. (15.06.2011)

Mnou pozabudnutá, kultová záležitosť, nesúca sa v duchu pripomienok na “všetko zlé”, čo sa kedy v minulosti objavilo na filmovom plátne. Koncom 80’ rokov musel tento snímok vyvolať poprask, dnes v mojich očiach, ako jeden z mála filmov z tamtoho obdobia, vyvoláva veľký rešpekt, a tak mierne prilepším. (07.11.2018)