The Music Lovers
The Music Lovers
The Music Lovers
Režie:
Ken RussellScénář:
Melvyn BraggKamera:
Douglas SlocombeHudba:
André PrevinHrají:
Richard Chamberlain, Glenda Jackson, Max Adrian, Kenneth Colley, Bruce Robinson, Graham Armitage, Victoria Russell, Harry Fielder, Andrew Faulds (více)Obsahy(1)
Petr Iljič Čajkovskij jako muž, rozervaný mezi vnitřními démony a hudebním géniem... Film Milovníci hudby představuje první ze série Russellových biografií hudebních velikánů (po Čajkovském následoval v roce 1974 film Mahler, věnovaný Gustavu Mahlerovi, volnou trilogii pak završil v roce 1975 snímek Lisztomania o Ferenci Lisztovi). Za líbezným názvem se ovšem skrývá typicky russellovský plnokrevný portrét rozervaného umělce, svádícího nekončící boj se svou veřejně nikdy nepřiznanou homosexualitou, před níž se utíká do manželství, předem odsouzeného k nezdaru. Flashbacky, reminiscence a noční můry, to vše vře v jednom kotli a vyprávění dodává řád Čajkovského geniální hudba, která v dlouhých pasážích bez dialogů navozuje dokonalou hudebně-obrazovou extázi. Richard Chamberlain podává v roli Čajkovského jeden z nejlepších výkonů kariéry, stejně přesvědčivá je i Glenda Jacksonová coby jeho žena Nina. (Česká televize)
(více)Recenze (35)
15. 11. 2011 (256.); Petr Iljič to měl určitě těžší než Richard ()
Staré životopisné filmy mě baví, obzvlášť když jsou silným příběhem někoho, o kom toho moc nevím. Na druhou stranu je Ken Russell příšerný artový babral a vážnou hudbu opravdu nemusím. Takže jsem si v Milovnících hudby užil pěknou výpravu, výborného Chamberlaina a dověděl jsem se, že Čajkovskij byl gay, který se marně snažil být normální a díky tomu manželstvím zničil život sobě i své ženě. Hudba celkem pěkná, ale šla mimo mě a z celého soundtracku jsem znal jen dvě skladby. I tak to mohl být pěkný film, ale Russell do normálního vyprávění neúnavně cpal různé psychedelické, nechutné a sexuálně zvrhlé scény (to v tom vlaku by znechutilo ženské i mě). A nakonec se utrhl ze řetězu a vyrcholil totálním šílenstvím, díky čemuž to u mě ze 3* kleslo až na 2*. Škoda, tohle si Čajkovskij nezasloužil. ()
tak takovouhle fantazii na svůj (nešťastný) život si Čajkovský opravdu nezasloužil... p.s. takhle znásilněnou hudbu (finále Patetické v závěru filmu) jsem dosud slyšel jen v Larry Flyntovi (použití Dvořákova Stabat Mater také v závěru filmu), skoro bych řekl, že se Forman měl kde inspirovat ()
Naprosté zklamání. Tedy - skvělá hudba - jedna hvězdička. Ano, dobré výkony herců - druhá hvězdička. Ale dějově naprosto nepochopitelné, slepování scén bez ladu a skladu. ()
Jakožto loajální posluchač hudby Petra Iljiče Čajkovského je můj názor vzhledem ke znalostem jeho díla a života poněkud zkreslený. Musím jej však označit za průměrný maglajs faktů a fabulací, který ovšem měl i své světlé momenty a donutil mě cítit věci podobně, jako mě nutí autorova hudba. ()
Opět hodnotím na základě srovnání několika biografických snímků s tématem Čajkovskij (život a dílo). Když jsem kdysi Milovníky hudby viděla - příliš mladá a hloupá - naprosto mě šokovali. Nyní po novém zhlédnutí musím smeknout před Kenem Russellem, jak umělecky svrchovaným způsobem dokázal vytvořit tento koncentrovaný, symbolický portrét geniálního komponisty a zároveň člověka psychicky těžce zraněného a ještě více zraňujícího jiné lidi. Russell doslova komponuje své obrazy podle tepu a ducha těch nejohnivějších a nejpůsobivějších pasáží z Čajkovského opusů. A co zvláště je nutno ocenit: navzdory artovosti je Russell z hlediska faktů nesmírně poctivý a dokonale poučený. Doporučuji srovnat v tomto směru s vynikajícím dvoudílným hraným dokumentem BBC Tchaikovsky: The Tragic Life of a Musical Genius (2007). Ve světle těchto snímků pak jiný pokus o "uměleckou" biografii režiséra Igora Talankina (Čajkovskij, 1969) se - bohužel - jeví jako cenzurně vykastrovaný a vatou vycpaný mrzáček. ()
Oficiální text distributora jako obvykle nestojí za nic. Výstižnější jsou slova režiséra filmu Kena Russella: "Je to příběh manželství mezi homosexuálem a nymfomankou" (viz IMDb). Má oblíbená Glenda Jackson je přesvědčivá až k odpornosti (její postava jako by vypadla ze Zolových románů), režisér nápaditě ilustruje Čajkovského hudbu, Chamberlain, i když není Čajkovskému příliš podobný, je velice uvěřitelný - co si víc přát? ()
Chudák Čajkovskij, ještě že se tohoto snímku nedožil. Jeho život se v něm smrskl na marný boj s vlastní homosexualitou, navíc podaný nemístně vulgárně, oproštěný od skutečné hloubky emocí, která se tak geniálně promítla v jeho hudbě. City jsou zde nahrazeny hysterčením, vše je nadmíru prvoplánově a povrchně předimenzované, teatrální a pozérské, až zůstává na konci jen pachuť z pocitu hnusu. Kdyby se ve všem radikálně ubralo, možná by z toho nemusel být špatný film, ale tohle bohužel špatný film je. Režisérova křečovitá snaha ohromit a šokovat podrazila tomuto snímku kouzlem nechtěného nohy. ()
Myslím, že každý, kdo v sobě chová alespoň kousek romantického titánství, tajně touží po tom, aby jeho život zfilmoval Ken Russell. ()
Je zajímavé, kolik geniálních skladatelů mělo jakési problémy se ženou/ženami. A kolik umělců obecně má své vnitřní démony a trpí rozervaností duše. Petr Iljič Čajkovskij je bezpochyby jeden z nejlepších skladatelů historie. I jeho ale duševní strasti postihly. Richard Chamberlain to postihl perfektně. I Glenda Jackson hrála famózně, hlavně tedy blázna. Celý film podtrhují různé dramatické scény, které doplňuje právě hudba slavného skladatele. Ta diváka provází celým filmem. Pravda je, že se jedná o dost náročnou podívanou, která nebude pro každého. Já sám se na film už znovu asi nepodívám, zajímal mě hlavně skladatelův osud a životopisné filmy mám rád. ()
Veľkolepá umelecká životopisná freska P.I. Čajkovského zobrazujúca jeho umelecký život od jeho začiatkov výučby na konzervatóriu. Perfektná produkcia kombinuje vynikajúce vizuálne scény s čajkovského hudbou a skvele dramatizuje jeho komplikovaný osud. Scenár pritom výborne využíva prelínanie spomienok a jeho diela s realitou. Pre Richarda Chamberlaina jedna z jeho vrcholných rolí. ()
Není moc co víc napsat, než napsal Matty, který vystihl to, co bych psal. Doplním, že fascinující je hned ďábelský úvod, začínající šíleným hýřením a následovaný hudebním přednesem jedné velmi slavné krásné skladby. Film ale ani po tomto skvělém zahájení neupadá. Nutno vyzdvihnout také několik unikátně krásných záběrů (např. březový háj...). Silný, ne zcela obvyklý, vemi povedený film. 85%, 14.5.2014. ()
Tímto filmem Ken Russel významně posunul dosavadní hranice žánru filmové biografie, a to nejen z hlediska obsahu a formy, ale taky funkce hudby. Vizuální obraz a hudební stopa do sebe dokonale zapadají a místy tvoří celek s vyšší vypovídající hodnotou. Zkrátka úchvatná symbióza obrazu a hudby. ()
"Asi som blázon, to nepochopíš, chcel som rodinu no nie manželku..."✓ ()
Hodně kvalitní životopisný film o ruském velikánovi. Konečně se někdo zaměřil na ty opravdu nejdůležitější atributy jeho života a tvorby. Herci skvělí, vše bylo uvěřitelné, hudba vybraná taktéž skvěle (zvláště ta pasáž, kdy se s ním chtěla žena vyspat a hrála do toho nejbláznivější část jeho Patetické). Dlouhá stopáž tentokrát vůbec nevadila a v celé šíři využila svůj potenciál. ()