Ohnivé ulice

Mělo to něco do sebe. I když jsem xkrát během sledování měla cukání film vypnout (staré, gangy, potyčky, téma tuctové, jen aby bylo o čem hrát), ale pak mi to přišlo natolik klasické a stylové (místy hraničící s parodií), navíc se slušnou hudební stránkou, že jsem to dorazila do konce a docela jsem si to užila, včetně mladičkého hejkovského Willema Dafoe. (09.06.2012)

Michael Paré je strašně nudný hovado a svým "nevýkonem" tahá film ke dnu. Na druhou stranu, Hill namíchal skvělý koktejl akce(při každém výstřelu bouchají motorky i auta), rokenrollu (na hudební vystoupení krásné Diane Lane je radost se dívat), pouliční atmosféry a přihodil ďábelsky přiteplenýho záporáka Willema Dafoea. 60% (22.07.2016)

"I've always been a tequila man." Nemohlo to začít lépe. Velmi zajímavě výtvarně zpracovaný "Gotham", pozoruhodná syntéza "komiksových" 50. let s prvky let osmdesátých, výrazná hlavně v oblasti módy (oblečení, účesy). Pak došlo na první píseň – fantastickou "Nowhere Fast" od Fire Inc. (x) ve skvěle natočené scéně koncertu, u níž se prostě nejde nepodupávat nohou do taktu (aspoň maličko). Diane Lane tu podává úžasný výkon, přímo srší energií a playback zvládá naprosto dokonale. Bohužel od této chvíle je už všechno jenom horší. Dojde na bližší seznámení s hlavními postavami, při němž se ukázalo, že Ellen zas tak úžasná není, objeví se spíše směšný než drsný Paré, otravný Fish, Dafoe jak jsem ho vážně vidět nepotřeboval, spousta trapných motorkářů (hádám, že i ti měli být drsní) a mnoho a mnoho dalších nesympatických postaviček. Čestnou výjimku tvoří pouze Reva (Deborah Van Valkenburgh), policista Ed Price (Richard Lawson) a Amy Madigan, dvojnice Alison Pill ve Scottu Pilgrimovi, jako McCoy. Celkovou slabost scénáře nevyváží ani hodně výbuchů a typicky osmdesátkové akce (v dobrém i špatném slova smyslu) + zbývající písničky (až na tu závěrečnou) postrádají kvalit a účinku té první. [viděno 3.10.2020] (04.10.2020)

Ohnivé ulice bez akejkoľvek zelene (ok, na tri sekundy sa tam jeden trs trávy mihol, ale to určite len omylom) nie je dokonalý film. Je to veľmi jednoduché, často až primitívne prehnané akčné 80s béčko. Michale Paré tiež nie je typ, ktorému by som naplno veril neohrozeného borca a väčšina drsných dialógov, hlavne tie s McCoye boli tak toporné, že som sa nemohol neškeriť. No zatiaľ čo film zaostáva obsahovo, doháňá všetko úplne vycibrenou a geniálnou formou. Walter Hill je skvelý vyzuálny režisér, ktorý dokáže pracovať s obrazom a zvukom (hudbou) ako málokto iný. Gothamovská atmosféra šedivého a hrdzavého New Yorku niekde na pol ceste medzi 60s a 80s je úplne jedinečná a osobitá. Tak ako bol napríklad Last Mam Standing a Warriors hlavne pastva pre oči, sú Ohnivé Ulice pastva pre oči aj uši zároveň. Po Peckinpahovi, ďaľsí režisér, u ktorého som rád, že mám ešte čo doháňať. (23.10.2011)

Děj je ultra mega jednoduchej, dal by se shrnout v pár větách. A i k hercům bych měl dost výhrad: Michael Paré se může snažit jak chce, ale žádnej akční hrdina to prostě není. Diane Laneovej jsem taky ani na chvíli neuvěřil, že je popová hvězda. Rick Morranis asi měl bejt otravnej/vtipnej, bohužel je jen otravnej. A Amy Madiganová ze sebe dělá mužatku, navíc je šeredná, tudíž nesympatická. Jenže film obsahuje osmdesátkovou atmosféru, je přímo její esencí. To je obrovskej klad, vzhledem k tomu, že mám pro akční filmy z osmdesátejch let slabost. Tehdá prostě amíci uměli dělat trashový filmy. I přes řiďoučkej děj plnej nelogičností mě tohle nefalšovaný béčko uteklo jako voda. Jen mě hodně štve, že jsem to neviděl někdy na začátku devadesátých let, to by pro mě teď byl kult jak sviňa. Úvodní a závěrečná písnička nemá chybu. (18.06.2010)