Její zpověď

Hitchcockův standart ve kterém nic nepřekvapí. Děj pozvolna plyne do zdárného konce a ani scénář není více propracovaný. Špatné to nebylo ale po zhlédnutí si připadám trochu ochuzený. [6,5/10] (BIP, Gainsborough) (Čb. /// Produkce: John Maxwell /// Scénář: Benn W. Levy, Charles Bennett, Alfred Hitchcock podle divadelní hry Charlese Bennetta /// Kamera: Jack Cox /// Hudba: James Campbell, Reg Connelly) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Pre potenciálnych divákov Alfredovho diela najlepší začiatok. Začínajú sa tu prejavovať jeho typické prvky a narácia jeho klasických kriminálnych príbehov. Zároveň film vznikal s príchodom zvuku, v nemej verzii počujeme iba slovo knife, ak si dobre spomínam. Aj keď na jeho najlepšie diela Blackmail nemá, vzhľadom na rok výroby je film prekvapivo zábavný, napínavý a nikdy sa divák nenudí. (05.06.2012)

Docela mě mrzí, že jsem neviděl tu němou verzi, protože naroubování zvuku do němého filmu mi nepřišlo příliš organické a vlastně docela zbytečné (ale chápu, že to byla příležitost - a z producentského hlediska je rentabilnější dodělat několik zvukových scén než natočit zcela nový film.) Zajímavé by bylo srovnání tohoto filmu s prvním českým zvukovým, s Tonkou Šibenicí... (27.09.2008)

Majster, nemajster, z hrušky dolu. Nebavil ma tento film, aj keď rešpektujem dobu nakrútenia, videl som v ňom prvky Hitchcockovho umenia, ktoré sa rozvinuli v jeho neskorších prvkoch, využitie predností nemého filmu v prechodnom období atď. Podstatné však je, že nie som kunsthistorik a na filmy z akéhokoľvek obdobia sa pozerám súčasnými očami. Videl som množstvo filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakom období alebo dokonca omnoho skôr a nemalému počtu z nich ponechávam vysoké hodnotenie. Ale Její zpověď medzi ne nebude patriť. (21.02.2018)

Pomerne banalni film s vrazdou (zabitim?), kde by Hitchcock uvodni hodinu v pozdejsich filmech shrnul strihovou desetiminutovkou... Jenze! Hitch pracuje natolik soustredene, ze mi 'proletela' pred ocima, aniz bych se jen jedinkrat podival na stopaz. Po hodine preslapovani najednou film nabere tempo, cast s vyderacem je usekla a jeji pulminutove finale v muzeu je velmi nevyuzite, aby mi uplny zaver kazila herecky nezvladajici Anny Ondrakova, jejiz diblikovska kreace patri do nemych grotesek a mezi seriozni vykony ostatnich (po "Manxman" opet) nezapada... __ Videna vyborna zvukova verze. Dialogy nepusobi dodatecnym pridanim, jsou prirozene a cast Knife! Knife! je az genialni. Bohuzel knikani Joan Barry pri dabingu Ondrakove jen podtrhuje jeji naivni vykon. (25.03.2010)

Fascinující thriller s působivou scénou znásilnění. Hitchcockův první zvukový film rozhodně náleží mezi nejlepší díla světové kinematografie a je jen škoda, že se z něj stala až nezdravě zprofanovaná legenda. V Blackmailu toho lze totiž objevit mnohem víc. Například scéna v telefonní budce, kdy je Frankovi i Alici jasné, kdo je pravým pachatelem a přesto mezi nimi zůstává strach nevyřčeného. Ostatně napjatá atmosféra je tu cítit na každém kroku, nejvíce asi v momentě, kdy má Alice znovu uchopit nůž a v pozadí se ozývá až hororové "Knife! Knife! Knife!" Navzdory opakující se frázi zůstává objektivní pravdou, že Anny Ondráková tady podala výjimečný herecký výkon bez ohledu na skutečnost, že pouze díky Blackmailu je akceptována jako herečka v širším diváckém povědomí. Ona sama se v roce 1968 přiznala, že film jí připadal dobrý tehdy a ne dnes. Dnes ovšem nemá smysl zabývat se touto lichou odpovědí, protože i filmovému laikovi je jasné, o jak excelentní dílo se jedná. (15.11.2009)

Tohle DVD jsem si koupil díky časopisu Reflex, které jej vydalo ve sběratelské edici III. (10.09.2011)

Vzhledem k době vzniku výborný thriller. Už na začátku kariéry můžeme vidět klasický rukopis Hitchcocka. (18.10.2010)

Ako svoj tridsiaty - druhý film legendárneho britského režiséra Alfreda Hitchocka, som si zvolil - BLACKMAIL, ktorý mal byť správne preložený, ako = VYDIERANIE. Anny Ondra, ktorá stelesnila Alice White, má v skutočnosti české korene, a je pekné, že práve ONA začínala v rannom Hitchcockovi. Jej priezvisko znie : Ondráková. K deju. Alice chodí s policajtom Frankom Webberom zo Scotland Yardu. V úvode vidím, ako je nasadený na akciu, kde idú polapiť nebezpečného vraha, je vidieť, že sa tu strieda ešte zatiaľ nemý film, ktorý neskôr prejde do zvukového. Na spoločnej večeri sa pohádajú, a nahnevaný Frank odchádza. Alice sa spozná s neznámym mužom, s ktorým sa dá do reči. Je umelcom, MALIAROM, ktorý si ju pozve do bytu. Neskôr sa ukáže, že má veľké chute znásilniť ju ! V sebeobrane ho dobodá nožom ! Ešte ani zďaleka netuší, že bola pristihnutá = In flagranti ! Frank príde na druhý deň na miesto činu, kde nájde dôkazy o tom, že sa tam nachádzala Alice. Nezmieni sa o tom svojmu nadriadenému, lebo to by znamenalo, že jeho lásku by zatvorili do chládku. Na rad prichádza zmieňovaný vydierač, a najväčšia, najlepšia filmová sekvencia bude v TRAFIKE, kde hlavnej páchateľke pracujú rodičia, a tam sa bude odohrávať vysiľujúca SEKVENCIA, ktorá predznamenáva, že sa tu ZRODILA nová LEGENDA, s brilantnými zárezmi do kinematografie. A následná naháňačka v britskom múzeu, sa mi zdala, ako veľmi nepodarená, trochu byť mimo môjho obliga. Réžia je výborná a pán, ešte zatiaľ malý, potom velikánsky MAJSTER HITCHCOCK, zaznamenáva svoje povestné cameo v autobuse, vyskytuje sa tu vydarené napätie, ktoré by sa dalo krájať, ale, čo mi vadilo, že všetko dôležité, podstatné sa odohralo v trafike, finále v múzeu, je odfláknuté, a tak preto volím pekný priemer, ktorý sa nemá za čo hanbiť ! (11.03.2017)

První Hitchcockův zvukový film je v rámci možností své doby celkem obstojně natočený krimi-thriller, ve kterém vyniká zejména kamera a střih mezi scénami. Anny Ondráková hraje (opět v rámci své doby) přesvědčivě a malé cameo režiséra mě potěšilo. Akorát nejsem moc spokojený s úplným zakončením filmu, protože to bylo až příliš rychlé vzhledem k tomu, jak lehce a plynule probíhalo vše předtím. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který sice dnes chvílemi působí úsměvně, ale tehdy to musela být pecka (už jen kvůli tomu zvuku). (14.08.2011)

“Směj se, paňáco, je konec milování...“ Ten příšerný šašek se směje a směje, až se za břicho popadá... A bude se smát do konce Tvých dní... Nic nepomohlo, že jsi obraz poškodila, Alice. Kam jsi dala oči, děvče nešťastné? Jak jsi mohla svého seriózního sympaťáka Franka vyměnit za tu prapodivnou malířskou kreaturu? Ten chlap byl úchyl už od pohledu... Jak je možné, že jsi to neviděla? To jsi opravdu tak moc chtěla prožít flirt s neznámým mužem? Ano, Frank byl možná nudný a chladný. Ale mohla jsi s ním žít v klidu. Teď mezi Vámi bude doživotní očistec... Stigma viny. Vězení, z něhož není úniku. Až do konce Tvých dní... A ten strašný šašek se směje a směje... Anny Ondráková v roli, v níž ji český divák, zvyklý vídat tuto krásku prvorepublikového filmu jen v nejrůznějších komediích, nejspíš neměl možnost vidět. V roli dramatické. Pro mě rozhodně velké překvapení a jeden z nejlepších výkonů, který jsem od ní kdy viděla. A to ji jako komediální herečku mám velmi ráda. Season Challenge Tour 2015 – týden s Alfredem Hitchcockem. (11.08.2015)

Anny Ondráková bola naša azda prvá herečka medzinárodného formátu a jej herecká cesta ju priviedla aj k talentovanému režisérovi Alfrédovi Hitchcockovi. Tento thriller z prelomu nemého a zvukového filmu dbá na komornú atmosféru, pracuje s napätím, pocitom viny hlavnej predstaviteľky, ale má v sebe aj mnohé neduhy ako zbytočné naťahovanie a nekvalitný zvuk. (26.08.2019)

Velice dobře natočené, plné zvratů i kameramanských pochoutek, ale něco málo mi k dokonalosti chybělo. Než začnu chválit, tak zkusím sepsat ona negativa. Za prvé vůbec nechápu, proč ta holka k malíři šla? Má Franka, občas se pohádají, a tak si hned začne dávat rande s někým jiným? Odkud ho znala, z krámu? Už to by nedávalo logiku, protože by dotyčného znali i rodiče a upovídaná sousedka a nejspíš i Frank. Chtěla si nechat udělat portrét? Nebo co čekala, když v noci šla sama k chlapovi do bytu? A Frank se jí nezeptá, co u malíře dělala a proč tam byla? Ostatně, teatrální herectví zde rovněž najdeme, převážně u hlavních postav - přitom třeba rodiče dívky jsou skvěle civilní. Co se mi líbilo, byla práce s rekvizitami (rukavice), vyděračem (který zpočátku není vidět, takže jeho nástup na scénu je o to "šarmantnější"), a samozřejmě s kamerou a výstavbou scén. Stín na malířově tváři před tím, než se na dívku vrhne, stín mříže za dívkou, když se rozhodne se jít udat, využití britského muzea a jeho prostor, záběry schodů, klavírní motiv, jenž dostává zlověstný nádech, originálně natočená vražda v sebeobraně, motiv nože (koktejl bar, tlachalka u snídaně), a samozřejmě v 10. minutě potěší cameo samotného režiséra, jemuž dítě v metru nedá pokoj. Nechybí zde i vtipné scény a dialogy ("Nejsem žádná drbna"). (31.08.2016)

Ve filmu je několik opravdu povedených momentů, ale já se u něj dost nudil. Pěkná filmařina, u které jsem se nedokázal naladit na atmosféru snímku. Možná se ke mě někdy dostane němá verze, která je prý lepší. (31.12.2008)

Je fakt, že postavy se občas chovají podle pravítka, ačkoliv jejich motivace je, hm,... řekněme diskutabilní. Ale kdo by to sakra řešil! Píše se rok 1929, obraz si konečně podává ruku se zvukem a Hitch pokládá setsakramentsky pevné základy žánru. Jen jedna věc mi nejde do hlavy - v onen kritický okamžik, kdy hlavní hrdinka zkontroluje kuchyňákem obsah vnitřností vilného chlíváka, neulpí na čepeli nebo jejím sněhobílém negližé jediná kapka malinovky... Že by mistrova nepozornost!? Nebo snad úlitba tehdejšímu nepříliš otrlému diváctvu...? (26.07.2010)

Rychlé shrnutí němé verze. Geniální začátek filmu, kdy si Hitchcock vystačí zcela bez mezititulků a rozehrává pouze prostřednictvím kamery a střihu vcelku komplikovanou story. Nakonec jsem si říkal, že vysvětlující titulky vůbec nepoužije! (Použil a kupodivu na místech, kde potřeba vůbec nebyly.) Vícero záblesků režisérova talentu v průběhu celého filmu, zejména ale v době těsně kolem období vraždy - hra stínů na dveřích domu, návratné motivy zprostředkující hrdinčiny pocity viny (prolínačky na strnulou ruku či z nože na krájení chleba) a hlavně důležitá role motivu obrazu s vysmívajícím se klaunem. Zarazí naopak zvláštně neuzavřený konec, pro Hichcocka silně netypický. Celkově mi přijde, že je z dobového pohledu zvláštní, že Hichcock se krom krátké sekvence těsně po vraždě vůbec nezaobírá otázkou morálnosti, viny a adekvátní odplaty. Docela by mě zajímalo, jak se s tím srovnávali doboví diváci a kritika. (02.08.2015)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.01.2009)

Podľa tohoto snímku usudzujem, že v začiatkoch svojej kariéry nebol Hitchcock tým géniom, akého ho pozná filmový svet. Udržuje síce slušnú atmosféru, ale napnúť nedokáže. Žiadne zvraty, žiadne emocionálne napnuté scény, iba priamočiara krimi, ktorá zostarla. (01.06.2014)

Hitchock předvedl, že už od začátku uměl točit napínavé filmy (a také, že byl už od začátku fascinován ostrými předměty). Spousta scén je fakt výborných, hlavně když Alice po činu vidí všude kolem sebe nože a bezvládné mrtvé ruce. Co je ale na filmu nejvíc nejlepší je jeho konec. Během sledování jsem uvažoval i o třech hvězdách, ale perfektní závěr to vytáhl hodně vysoko. (12.12.2009)

Psychologické drama mi místy přišlo zdlouhavé a nijak moc myšlenek a zábavy ten film nemá. Hitchcock mě zklamal, čekala sjem podstatně víc :( (01.04.2009)