Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (111)
Zase seveřani, zase netradiční pojetí a zase top !!! Více než v jiných severských počinech, zde tvůrci trošku odvádějí divákovu pozornost a rýpou se ve zdánlivě nesouvisejících paralelách a příbězích, které se na první pohled vůbec do seriálu nehodí a nutí diváka k hlubokému zamyšlení. Sranda je, že například i bez hodně detailních popisků hlavních charakterů by se ve výsledku asi nic nedělo, na druhou stranu i když tu někdo tvrdí, jak zbytečné bylo popisovat minulost hlavního hrdiny, švédského prokurátora a hlavní hrdinky, francouzské policistky, aspoň si mohl člověk více lámat hlavu a utvářet v hlavě konspirační teorie. Pocem kamdeš, říkají všichni tvůrci téhle fajnové kriminálky, kterou v klidu označím za kvalitativně minimálně stejně povedou, jakou byl dnes už dá se říct legendární Most - spontánní a upřímné nadšení !...................moje hodnocení = 10 z 10. ()
Most to nejspíš nepřekonává, ale oba scénáristé se opět vyznamenali a jejich rukopis je poznat. Příběh je odlišný, ale vystavěný podobným způsobem, jako Bron/Broen, jen ta Saga Norén chybí. Zato je tu poměrně sympatická Kahina (prý Francouzka) a trochu nerozhodný Anders, jež tvoří ústřední dvojici seriálu. Všech osm dílů jsem zhltnul s napětím a zaujetím. Vřele doporučuji! ()
Nejaký čas mi trvalo si zvyknúť, ale nakoniec zaujalo. Až do konca mi prekážali rovnaké veci, možno preto len 3*. Najmä prehnaná teatrálnosť Kahiny a jej traumy z mladosti. Človek by povedal, že za 15 rokov už to mohla v hlave nejako spracovať. Tiež veľmi náhla epifánia prokurátora ohľadom jeho etnickej príslušnosti. Nemám nič proti Sámom, iba to, že väčšinu života sa snažil byť Švéd a tento jeden prípad v ňom prebudil tú polovicu Sáma. Trochu rýchlo postavený mostík. Ale inak fajn. ()
Mám velice rád severské kriminálky, ale tohle mi připadalo hodně překombinované. Napětí a spád to mělo, ale bylo tam i několik zbytečností až nelogičností. Proč hlavní vyšetřovatel i když má dceru musel být gay a jeho milenec se vyspí se ženou. proč ta francouzká policistka musela být původem z Libanonu a jaký smysl měla postava jejího syna, kterého od narození neviděla a teď za ní přijede do Švédska. Jaký smysl měla postava té staré Thajky, kterou zabije ten Francouz mi také uniklo. A Sámové už dávno nejsou pronásledovanou menšinou. Zkrátka ne všechny severské kriminálky dosahují Kvalit MOstu, Zločinu či Milénia. ()
Krátce před zhlédnutím Půlnočního slunce jsem shodou okolností sledoval islandský seriál V pasti. Ten tvoří jeden pól obdivované severské krimi, založený na realistických postavách, konfliktech a motivacích, kde nemám ani nejmenší problém s logikou vyprávění. Půlnoční slunce představuje pravý opak. Je jako extravagantní plesová róba nedbale ušitá z laciných materiálů, která láká na flitry a cinkrlátka. Všechno působí přehnaně, překombinovaně, série sází na povrchní exotiku a efektně zaranžované vraždy. Tvůrci se evidentně zaměřují na diváky z řad městských liberálů, kterým servírují koktejl motivů, jako je homosexualita, střet kulturních vlivů, šamanismus atd., který je v této skupině příjemců dobře prodejný. Nad absurditou viděného a hloupostí zápletky se bohužel pozastavuje jen málokdo. V poslední třetině seriálu jsem už vyloženě trpěl a ztratil víru v nějaké rozumné vyústění. Ten druh mysteriózna, se kterým na mě tvůrci vyrukovali, patří do úplně jiných žánrů. Jediným kladem je přítomnost zajímavé Leily Bekhti. Projekt považuju za slepou odbočku vývoje žánru, zanechal ve mě tak negativní dojmy, že jsem vůbec neměl chuť věnovat čas poslední sérii Mostu od téže autorské dvojice; do té míry považuju použitý koncept za zkompromitovaný. Celkový dojem: 25 %. ()
Reklama