Marnie

I když Hitchcock patří mezi mé oblíbené režiséry, uznávám, že jeho urputná snaha vyjádřit obrazem vnitřní hnutí hrdinů někdy působí směšně.____ V Marnie je to například scéna, kdy se hlavní ženská postava pokouší vyloupit trezor, ale zároveň ji od toho něco zrazuje (možná probouzející se cit k manželovi - majiteli obsahu trezoru). Její námahou napřažená ručička, která jakoby narazila na neviditelnou stěnu, a proto se nemůže dotknout peněz, vypadá legračně a celá scéna je křečovitá. _____Přesto mi to nevadí, pomíjím drobné mistrovy slabosti a nechávám se zas a znovu vtáhnout do děje, který překypuje sexuálním napětím a, jak u Hitchcocka bývá často, i naznačenými sexuálními úchylkami._____ Marnie popisuje boj mezi ledovou kráskou a náruživým despotou, kdy je z mého úhlu pohledu větším úchylem Mark. Muž, kterého vzrušuje ovládnutí divokého, nezkrotného stvoření, jakým přes svůj uhlazený zevnějšek Marnie je, a maskuje to jako pomoc a ochranu. Chytí ji do pasti a užívá si její krocení hrubou silou (decentně podaná scéna znásilnění) i psychickou manipulací. Vtáhne ji do situace, kdy se už bez něj Marnie neobejde, protože jinak jí hrozí vězení anebo pád do ještě větších psychických problémů. _____Naočkovaná Markovým setrvalým naléháním nakonec pronese na závěr větu, která děsivě vystihuje jejich příští vztah: "Radši budu s tebou, než bych šla do vězení." Marnie si neuvědomuje, že se právě odsoudila k doživotnímu žaláři v manželství, kde jejího muže nepřestane těšit zdolávat její odpor a násilím uhlazovat její divokost. (22.01.2013)

Možné SPOILERY: I když se v Marnie dá najít několik typických hitchcockovských prvků strašidelné hry s divákem, matka stojící ve stínu, ruka klepající na okno, tak je čistým dramatem o ženě sužované fobiemi a nepochopitelným citovým chladem ze strany své matky a v důsledku toho se propadá do světa lži a přetvářky. Tippi Hedren ( Marnie), která mne např. v Ptácích svým herectvím naprosto iritovala, je tady skvělá a její rozvrácenou duši jsem jí věřil. Sean Connery ( Mark), který sice vypadal jako ne po dobře provedené plastické operaci, se své role zachránce zhostil také výtečně a jeho krocení zlé ženy bylo až šarmantní, ale lehce sexistickou, ukázkou převahy klidného a vyrovnaného mužského elementu nad divokým a nevyrovnaným ženským principem. Celý střet vůlí spěje k očekávané konfrontaci Marnie se zapomenutým traumatem z dětství, které mohlo být příčinou jejího stavu a po této zkoušce ohněm se, konečně smířená sama se sebou, rozhoduje spojit svou pouť s Markem a rovnováha je opět nastolena... Nejsmutnější a nejpravdivější na celém příběhu je však vztah matky ke své vlastní dceři, která v sobě ani na konci nenajde kouska citu ani prostého porozumění k vlastní dceři a dokáže pouze sama sebe ujišťovat o vlastní oběti a výchově dcery ke slušnosti a tím divák ( či aspoň já) dostane i jasnou odpověď na to, proč byla Marnie tím, čím byla ... "Jsem sice lhářka a zlodějka, matko, ale ano , slušná skutečně jsem" (04.11.2013)

Některé filmy nestárnou nejlíp. A psychologické drama, kde muž vydíráním donutí ženu ke sňatku, protože ho fascinuje jako "případ" ke studiu, je jeden z nich. Co na tom, že je od dětství traumatizovaná (s naprosto pitomým spouštěčem červené barvy na bílé...), je to taky notorická lhářka a zlodějka. Její nezájem o muže a nechuť k sexu je také něco, co musí být napraveno, protože která by se dobrovolně nevrhla do náruče Conneryho misogynního dinosaura? Spíš by stálo za zkoumání, jak sešla ze světa první paní Rutlandová, protože Markova představa o lásce zdá se mi poněkud znepokojující. (04.11.2020)

Dnešní optikou je těžké pochopit proč Marnie byla ve své době považována za propadák. Vždyť ve svých kvalitách nijak nezaostává za ostatními slavnými díly Alfreda Hitchcocka. Ve filmu jsou přesně takové momenty, které od mistra očekávám, tedy chvíle kdy z filmu září totální zvládnutí filmařského řemesla. Pro mě není Marnie o nic horší, než třeba Psycho nebo Vertigo. Mezi vynikající pasáže patří například ty, ve kterých sní hlavní postava noční můry, úniko po vyloupení trezoru, nehoda na koni a celý závěr. Některé scény již sice technicky zestárly, ale fanoušek i po letech ocení jejich rafinovanost a invenci. Důvodem propadu tak asi mohla být jedině určitá kontroverze tématu, kdy se ve filmu otevřeně řeší frigidita, náruživost a vůbec chvíle jež definovaly postavu Marnie. To mohlo být pro tehdejší konzervativní dobu příliš, protože i dnes film překvapí otevřeností v některých tématech. Každopádně tyto scény jsou pro film nezbytné a právě scénář, tak jak je, patří mezi ty nejlepší na jaké Hitchcock sáhnul. A nutná poznámka: svělý casting a geniální souhra vizuálu s hudbou Bernarda Hermanna. Ale to je víceméně taková samozřejmost, kterou je téměř zbytečné zmiňovat. (25.06.2012)

A je to tady opět. Psychologicky laděný thriller z dílny největšího mistra ever forever Hitche, kde se nám vedle mystiky taky rozjíždí pořádná romanťárna! Co já bych bez něj dělal, vždyť všechny romantické filmy se můžou jít zahrabat. Tu dokáže nejlíp vykreslit on a k tomu přikořenit nějakou tou špionáží nebo úchylkou nebo čímkoliv jiným. Tippi se mi líbila už v Ptácích a Connery mi sedl. (21.06.2009)