Sabotáž

Hitchcockovy britské filmy jsem dřív považoval za takový rozjezd před skvostnou americkou kariérou, ale dva snímky z roku 36 (kromě Sabotáže ještě Secret Agent) mě vyvedly z omylu. Vizuálně ještě ne tolik vypiplané, ale už tehdy velmi rafinované, napínavé a nejednoznačné podívané. Mám dojem, že leckteré dějové zvraty by jednoduše v Americe neprošly. (08.04.2007)

I s přihlédnutím k dost krátké stopáži svižná, hodně úderná a překvapivě nikterak odlehčená jednohubka s libovou a pekelně napjatou scénou převozu filmu s vyvrcholením, které by si dnes už asi dovolil natočit málokdo (spíš nikdo). Pro mě zatím společně s Lady Vanishes nejlepší meziválečný Hitchcock. (17.03.2011)

Tento Hitchcockův anglický meziválečný film se odehrává v Londýně a pojednává o majiteli kina Verlocovi (výborné pohledy házející Oskar Homolka), který je kvůli penězům zapleten do sabotáže. Sabotáž se sice povedla (výpadek proudu), ale Londýňané se tomu vysmáli. Když je potom na Verloca vyvíjen tlak ("London must not laugh on Saturday"), do další sabotáže/atentátu se mu nechce - nemá zájem na ztrátách na životech. Jenže je zahnán do kouta a přikývne. Od této chvíle je výborně gradovaná atmosféra, jejíž vrcholem je cesta Stevieho - typický příklad hitchcockovské "bomby pod stolem". Divák ví něco, co postava ve filmu neví - a čas běží.. Samozřejmě by se toho dalo snímku z dnešního pohledu spoustu vytknout (některé dialogy, herecké výkony, naivita), ale to bychom byli nespravedliví. Sabotage rozhodně stojí za zhlédnutí a (i vzhledem ke kratší stopáži) nebude vás nudit. (13.06.2013)

Ten Hitchcock, to ti je ďalší človek, čo sa mu pán Boh po nociach zjavoval. Neviem si ináč vysvetliť, ako na toto mohol v 36. roku prísť. Bomba nie je tentokrát pod stolom, ale nesie ju chlapec pod pazuchou. Divák vie viac ako postava a ide od strachu zomrieť. Hitchcock prikladá polená pod kolená a nechá diváka v očakávaní, či sa podarí chlapcovi bombu pred výbuchom dopraviť na miesto určenia. Teda thriller. Scéna, keď nastupuje chlapec s bombou do električky (myslí si, že nesie kotúč filmu), sa ocitla aj v Tarantinových Bastardoch. (25.06.2012)

Podobně jako třeba v případě pozdějšího Hitchcockova snímku Jamaica Inn se Sabotáž připravila o značnou část napětí tím, že hlavní záporák je známý od začátku, přesto je ten příběh celkem poutavý, a někdy od 45. minuty, kdy dostane malý Stevie - nic netušíc - za úkol dopravit na Piccadilly Circus časovanou bombu, to nečekaně napínavé být začne - ke konci už jsem skoro nedýchal, jak jsem netrpělivě čekal, jak to celé dopadne, a po této stránce musím říct, že mě to rozuzlení docela šokovalo, protože jsem to fakt nečekal (asi pod vlivem současné mainstreamové produkce, kde by něco takového bylo v podstatě tabu). Spolu s tím, že film téměř nijak neobjasňuje motiv sabotážních útoků, se to u mě podepsalo na tom, že jsem z toho byl nakonec spíš lehce rozladěný, přesto si myslím, že ta conradovská látka není špatná, a když člověk nebere poznamenanost dobou jako chybu, ale vlastnost, může mu ten film něco dát i v roce 2022. (04.07.2022)