Dům z písku a mlhy

Další drama, které má výbornou zápletku, ale ten zbytek do závěru je nic, prázdno, nuda, je to zdlouhavé a někdy nemístně vykonstruované. Neutíká to, ale doslova to neutíká. Přišlo mi to jako bych sledoval třeba čtyřhodinovou Ponorku.Connelly hrála hodně dobře, ale žádný extrém jsem neviděl, Kingsley je zkušenej veterán, takže tam není co řešit. Rozhodně slabé tři. (17.01.2009)

Režisér Vadim Perelman natočil prekvapivo vyzretú snímku s nádychom antickej tragédie, v ktorom vedľa príbehu samotného zaujme aj jeho spracovanie a najmä herecké výkony všetkých protagonistov, medzi ktorými vyniká bývalá iránska hviezda Shohreh Aghdashloo, ktorá bola za svoj výkon nominovaná na Oscara, rovnako ako predstaviteľ hlavnej úlohy Ben Kingsley a hudobný skladateľ James Horner. Pôsobivá látka si vystačia s dômyselne gradovanou zápletkou a charakterizáciou niekoľkých postáv. Režisér len nenápadnými prostriedkami vťahuje diváka do deja. Pozornosť na seba strháva predovšetkým Ben Kingsley v detailnej štúdii hrdého Peržana, ktorý ctí východné stavovské a rodinné tradície. Nemenej presvedčivý výkon podáva aj sexica Jennifer Connelly. (12.10.2019)

Poslední dobou mám samý 5* zážitky. Z nich byl ale tenhle nejmíň příjemnej. Ze začátku se zápletka jeví jednoduše, máme tu Jennifer, které zabaví dům a přirozeně chceme, aby ho dostala zpátky. Jennifer je přece Jennifer (mimochodem, hraje brilantně). Potom se objeví Ben a my pořád chceme, aby dům dostala zpátky Jennifer a plně chápeme její nenávist a zoufalství. Jenže brzy se dozvídáme, že ani Ben to neměl zrovna jednoduché, seznamujeme se s jeho rodinou (taky skvěle zahranou, jak manželka tak syn) a už v tom není tak úplně jasno, protože najednou chápeme i Benovo odhodlání a starosti. Do toho se přimotá Jennifeřin přítel, zprvu sympaťák, ale postupně se mi zamlouval míň a míň, navzdory tomu že tak jednal jen kvůli tomu, jak moc měl rád Jennifer. No a od jisté scény v autě, kde se střetne Ben s Jennifer a vezme jí k němu/ní domů se ten hořký snímek zvrhne v totální emoční peklo. Přiznávám se otevřeně, že takhle vycuclá jsem už dlouho nebyla. Film, co si vás nenápadně omotává kolem prstu, aby vás potom v závěru pěkně přiškrtil. (15.04.2011)

Film který si vás nenapadně, až plíživě omotává kolem prstu, aby si vás ve finále mohl citově rozložit na miliony atomů. U závěrečných titulek vám nezbyde nic jiného, než jen civět v němém úžasu, nad emoční katarzí tohohle povedeného melodramatu. Hodně tomu napomáhají smyčce Jamese Hornera, jemně vedená režie a prvotřídní herectví Kingsleyho a Connellyové. (02.09.2015)

Snímek, který začne jako smutný obrázek jednoho vztahu, se postupně stmeluje ze dvou základních příběhů do jednoho domu, kde se rozsypává do těžkotonážní deprese, doslova utopen smutkem. Místy se divák nadechne, dostane pohled na naději a lásku. Ale to jen na chvíli. Nakonec stejně utone. Tvrdý snímek. (08.04.2017)