Reklama

Reklama

Nikdys nebyl

  • Velká Británie You Were Never Really Here (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Joe je válečný veterán, který si nese celou řadu jizev. Nejen z nasazení v Afghánistánu, ale i z dětství, kdy musel čelit brutálnímu otci, a ze své kariéry agenta jednotky FBI pro boj s prostitucí. Svůj bezvýchodný život tráví mezi domem, kde žije jeho podivínská matka, a nebezpečnými misemi, na nichž zachraňuje ženy, které se staly oběťmi obchodu s bílým masem. Významný senátor si ho najme, aby přivedl zpět jeho nezletilou dceru, která skončila v jednom z anonymních domů, v nichž kvete dětská prostituce. Joe bere své osvědčené kladivo a vydává se na další výpravu za spravedlností. Tentokrát však nezůstane jen u záchrany bezbranné ženy. Joe mimoděk zasáhne do pedofilní sítě, jejíž vlákna vedou vysoko... Od té chvíle se jeho existence dostává do krvavé spirály, jejíž násilnost překonává i předchozí traumatické zážitky. (Film Europe)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (245)

POMO 

všechny recenze uživatele

Indie varianta Taken bez všetkého, čo ho robilo cool - štýlovej akcie, sympatického hrdinu, gulí či zaujímavého vizuálu. A bez všetkého, čo by mohlo robiť skvelou jeho indie variantu - psychologicky zmysluplne rozpracovanú hlavnú postavu, jej vzťah s chránenkyňou, umeleckú obrazovú stránku, či myšlienkový podtón (pravdepodobne existenciálny). Vyslovene nudný film to nie je, jeho za-každú-cenu-iné poňatie má svoje momenty (napr. posedenie so zraneným zabijakom v kuchyni). Ale ako celok, navyše s tak fádnym záverom, zostáva v šedom priemere. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Pomstychtivý jeblý pičus s kladivem a pozitivně diagnostikovanými PTS, PMS, LMD, TMD, ADHD a dalšími psychozkratkami je rozhodně vynikající námět na řádně sugestivní a strhující řezničinu. To by ovšem režisérka nesměla být certifikovaný artový hnědopich a i jako scénáristka by musela více scénáristit a méně fetovat. Tudíž v tomto případě našemu, byť fámózně střihnutému pičusovi tři čtvrtiny filmu prostě jen tak jebe, má halušky nebo čumí do zdi, a během té zbývající čtvrtiny spasí pipinku z bordelu, načež mu někdo, kdoví kdo, vyvraždí okolí a on pak za to někoho, kdoví koho, umlátí mimo záběr kladivem. Konec. Pokud chcete vědět, o co vlastně šlo, popřípadě se u toho i zabavit, a nejste zrovna jeden z těch olupených rozumbradických paniců s rychlou pravačkou a slovníkem cizích termitů v propoceném podpaždí, vřele doporučuji dílo analyzovat zavěšeni na dračím ocasu či s kapesníkem napuštěným ředidlem na nose. Jinak se místo toho raději sto minut ponuďte třeba u počítání krevních destiček v hematomu na pravém ukazováčku, vniklém zběsilým mačkáním tlačítka FFW. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jedná se o podobný umělecký zážitek, jako je například Drive s Ryan Goslingem. Jen s tím rozdílem, že Drive je odrazový můstek toho nejlepšího, co daný žánr nabízí a Nikdys nebyl se mu svojí kvalitou jenom přibližuje. Hudba, která u podobných filmů vytváří základní kostku kvality, je v tomto případě třeba dobrá, ale mohla by být klidně lepší. Stejně tak příběh, který není nosným motivem celého filmu je sice jednoduchý a fajn, ale místy také mohl být nápaditější. Jinak ale kamera je kvalitní a i přesto nabízí řadu nápaditých úhlů pohledu, kterých byste se u klasického thrilleru jen tak nedočkali. A samozřejmě Joaquin Phoenix je naprosto uhrančivý a to i přesto, že toho moc nenamluví. Kdyby byl závěr trošku víc údernější, možná bych uvažoval i o pěti hvězdách. Takhle jsou to slabší, ale zajímavé, čtyři zářezy na pažbě stavebního kladívka. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Hodně osobitá revenge-záležitost s množstvím vynechávek, zámlk a náznaků, která některé věci vysvětluje teprve dodatečně (když jsou útržky z flashbacků vsazeny do širšího kontextu) a jiné vůbec. (Velmi zhuštěné vyprávění s razantními střihy uprostřed akce bylo zčásti dáno i nutnosti krátit - rozpočet byl v průběhu natáčení výrazně seškrtán.) Ramsayová svého málomluvného ranaře s mnoha šrámy na těle i na duši nijak neromantizuje. Joe je pro ni zraněným zvířetem (k čemuž přispívá respekt vzbuzující postava Joaquina Phoenixe, předvádějícího po Mistrovi další výkon typu „až na krev“), u něhož nevíte, jak se v příští vteřině zachová. Společně se soucitem vzbuzuje strach a během hodiny a půl, kterou trávíte v jeho společnosti, se rozhodně necítíte moc bezpečně. Násilí, přicházející náhle a rámované bez černého humoru či ironické nadsázky, je zde opravdu bolestivé a nepříjemné. Nejen z toho důvodu, že se hrdinovou preferovanou zbraň představuje kladivo. S tím, jak se agrese přesouvá z roviny pouhých asociací (zakrvácené kapesníky, rozmačkávání bonbonu mezi prsty) do roviny něčeho velmi konkrétního a velmi brutálního (jakkoli režisérka nadále znamenitě pracuje s evokativními zvuky a mimoobrazovým prostorem a ponechává velký prostor naší představivosti), stává se pocit ohrožení až nesnesitelně naléhavým. Samotné akční scény pak nejlépe demonstrují, jak nám režisérka soustavně odepírá žánrovou slast z hrdinovy čistě odvedené práce. Jednu z klíčových akcí vidíme pouze ve statických černobílých záběrech bezpečnostních kamer, od syrové bitky odvádí naši pozornost nondiegetická hudba a hlasy znějící z televize a silně neuspokojivé je z hlediska (ne)naplňování konvencí akčního žánru také „velké" finále, které nabízí. Cestu za vykoupením lemuje tolik utrpení a beznaděje, že každý dílčí úspěch přináší spíše hořkost a prohloubení frustrace než katarzi. Ten film si jednoduše nelze užít, čímž je iritující i fascinující zároveň. Lynn Ramsayová natočila stylisticky pestrou „feel bad“ žánrovou dekonstrukci (významy jsou podobně jako v Američanovi nebo Point Blank sdělovány spíše stylem než slovy a činy postav), prudce přepínající mezi syrovým realismem, snovými sekvencemi a hypnotickými intermezzy, v nichž hlavní slovo přebírá agresivní hudba Jonnyho Greenwooda. Film, po jehož skončení jsem si sice nebyl moc jist, o co přesně komu v příběhu šlo, co byl zlý sen a co ještě horší realita, ale podobně jako na konci Dobrých časů jsem věděl, že něco srovnatelně vychýleného v kině jen tak neuvidím. Nedivil bych se ale, bude-li tohle obdivuhodné cvičení ve vypravěčské stručnosti pro někoho jednoduše nedotaženým žánrovým experimentem režisérky, která přesně nevěděla, co vlastně chce natočit. Možná nevěděla (a poslední akt byl skutečně vymýšlet za pochodu), ale pro mne tak jako tak šlo o jeden z nejintenzivnějších kinozážitků roku. (Upravená verze mého komentáře pro Indie Film.) 85% ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Tématicky mi celkem blízké. Dětská prostituce, obchod s bílým masem, ale v tomhle filmu je vše tak fádně podáno, že nezaujme ani zchátralý Joaquin Phoenix, kterého mám obvykle rád. Vizuálně levný film, artově natočený, zajímavá kamera,násilí mimo záběr a hlavně nekončící nuda. Musíme si Promluvit o Kevinovi byla daleko lepší volba paní Ramsay. Tohle se nepovedlo. 35% ()

Galerie (51)

Zajímavosti (6)

  • Film byl stále ve vývoji, když měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes. (griph)
  • Lynne Ramsay po premiéře v Cannes řekla, že promítaná verze filmu nebyla konečná a ještě dojde k úpravám. (MLazi)
  • Po premiéře na festivalu v Cannes následoval sedmiminutový potlesk. (MLazi)

Související novinky

Britské nezávislé filmové ceny ovládla Favoritka

Britské nezávislé filmové ceny ovládla Favoritka

03.12.2018

Černohumorné kostýmní drama Favoritka od režiséra Yorgose Lanthimose (Humr, Zabití posvátného jelena) ovládlo letošní ročník Britských nezávislých filmových cen. Snímek zvítězil v rekordním počtu…

Filmový festival Be2Can bude velká nádhera

Filmový festival Be2Can bude velká nádhera

01.10.2017

Čtvrtý ročník přehlídky prestižních festivalových snímků Be2Can uvede premiérově držitele Zlaté palmy z Cannes, snímek Rubena Östlunda Čtverec, který festival zahájí, film IIdikó Enyedi O těle a duši…

70. ročník MFF Cannes

70. ročník MFF Cannes

27.05.2017

Jubilejní 70. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes byl završen vyhlášením nositelů prestižních ocenění v neděli 28.5. Na festivalovém plakátu je letos vyobrazena herečka Claudia…

Reklama

Reklama