Nikdys nebyl

Máme tu další zmršenou snahu o art, jehož režisérkou není nikdo jiný, než Lynne Ramsay, jejíž filmy mi buď absolutně nesednou nebo prostě neumí točit. Tohle je totiž takové nic, u kterého je třeba být hodně pozorný, jinak z toho budete zmatení až běda. Já se chytal a zmatený jsem nebyl, ale díky tomu jsem viděl spoustu děr ve filmu. Traumatické vzpomínky nudí, než aby zaujaly, hlavní hrdina nemá charakter, díky kterému byste si na něj aspoň udělali nějaký názor a jako celek je to strašně odbyté. Plusy to ale má, třeba Joaquin Phoenix hraj fakt dobře, soundtrack je občas taky dobrý (hlavně při pohřbu, to je jediná funkční scéna) a sem tam pár dalších scén ujde. Za tohle 2*. (25.04.2018)

Stačí mu málo. Lepenka, kladivo, pytel na odpadky. Dětstvím, vojenskou službou a rovněž etapou života, kdy byl agentem FBI, traumatizovaný Joaquin Phoenix rozhodně není typický nájemný vrah. Dočasné vysvobození nachází v igelitovém pytli přes hlavu, které přerušuje volání zoufalé matky. Bloudící zlomený chlapík, který rázně řeší nehezké vztahy dospělých k dětem. Nic snadného nebo doslovného nečekejte. Phoenix se na podobné party dokonale hodí. Režisérka výtečného dramatu Musíme si promluvit o Kevinovi, Skotka Lynne Ramsay, moc dobře věděla, proč právě po něm sáhnout. A rozhodně i tušila, že není kam spěchat – jednak s výběrem látky jako takové a jednak v samotném pojetí snímku plného skličující atmosféry a plíživého tempa. Velmi slušná studie ztracených, ve výsledku mi ovšem přeci jen chyběla větší celistvost a uchopitelnost. (26.04.2018)

Po formální stránce zajímavá, ale po dějové poněkud zdlouhavá a bezpohlavní záležitost. Podle anotace by divák mohl málem soudit, že mu bude naservírována nějaká exploatačníní řežba, ale místo ní dostane jakýsi hybrid artového experimenťáku a psychologizujícího drámka. Násilné scény se cenzurují (=zobrazují jen nepřímo), zato můžeme většinu filmu detailně sledovat otylého a poněkud jebnutého Fénixe, kterak střídavě halucinuje a sype do sebe klepky, kterak bydlí se svou taktéž jebnutou matkou, nebo kterak pátrá po unesené lolitce (která je mimochodem nehezká a vypadá na osmnáct). Nejvíc jebnutá je ovšem zápletka o zkorumpovaných a pedofilních senátorech a guvernérech, doporučil bych paní rejžový, aby propříště radši točila nějaký vztahový slátaniny a vykašlala se na thrillery. Slabá třetí patří jen a pouze přesvědčivýmu Fénixovi, jinak slabota. (15.08.2018)

KRITICI považujú najnovší snímok britskej režisérky Lynne Ramsay - You Were Never Really Here za akúsi variáciu kultového filmu Taxikár, režiséra Scorseseho, kde od pravdy nie sú vôbec vzdialení. Veterán Joe v podaní Joaquina Phoenixa má veľa vecí spoločných práve s iným vojnovým veteránom Travisom Bickleom v podaní Bobbyho De Nira... Jednak obidvaja sú totálne v psychickom vyčerpaní, zmietajú sa svojim životom, a takpovediac sú jednou nohou už v hrobe, alebo ešte aká-taká nádej predsa len svitá, pretože prácu, ktorú majú, ich „strašne napĺňa” + stretávajú sa so všelijakým ULTRA-brutálnym násilím, či skôr lepšie povedané, novšia verzia ho priam vyhľadáva, živí sa ním (kladivo ovláda perfektne), ale ani staršej verzii určite nie je cudzie niekomu rozbiť hlavu, či zlomiť ruku... Aj Ekaterina Samsonov má s Jodie Foster jednu spoločnú vlastnosť, konkrétnejšie vysvetlené - postavu, charakter, rolu. / K filmu. Phoenix je herecký extrémista, ktorý sa vskutku vyžíva v typických úlohách rôznych magorov, pričom tu je za pozitívneho, len s tým, že robí atypické, škaredé veci. Neuvidíte ho v dnes čoraz viac žiadanejších komiksových filmoch, alebo niekde v šialených sériach, ako sú Rýchlo a Zbesilo, o to precíznejšie sa vie stotožniť so svojim predobrazom, ktorý stvárňuje. Jeho výkon by som definoval, ako bravúrny a brilantný ! Film má taktiež dobrý zvuk, kameru, strih a hudbu. Taxikár 21. storočia, to je presná kombinácia režisérky a herca v hlavnej úlohe ? (22.04.2018)

Emocionální bahno, trauma, beznaděj a opět stoprocentní Phoenix. Film rozhodně nemá šanci oslovit širší publikum, na to je příliš brutální, nekompromisní a depresivní, ale své příznivce si určitě najde. Já tyhle filmy můžu. Sice po nich bývám ještě v horším psychickém rozpoložení, než obvykle, ale něco mě k nim pořád přitahuje a dokážu se do nich vžít, což někdy není nejideálnější, obzvlášť pokud se jedná o něco takto působivého a skličujícího. Příběh je velmi jednoduchý a ničím výjimečný, svým způsobem jde o klasické krimi okořeněné revenge thrillerem, ale to provedení zážitek posílá na vyšší úroveň. Precizní režie a působivá hudba, krásně podkreslující děj filmu, jsou mimo Phoenixův výkon jeho hlavní devízou. Film obsahuje několik opravdu výživně brutálních scén, zejména jedna konkrétní v úplném závěru se mnou trošku zamávala, ale i přesto mi přišlo, že to mohlo být klidně ještě brutálnější, některé scény byly trochu zkrocené, ale zase to bylo vynahrazeno neotřelými kamerovými a režijními postupy (jako například záběry skrze bezpečností kamery). Rozhodně to ale neberu jako nějakou velkou výtku vůči filmu, to už je asi spíš jen má deformace, přímého násilí tam bylo až až. Phoenix opět prošel kompletní fyzickou i psychickou transformací a stal se postavou, kterou ztvárnil. Joaquin tomu dává všechno a zajímalo by mě, jak dlouho se dá něco takového praktikovat, aniž by to člověka totálně nezničilo. Závěrečná scéna pak neotřele boří hranici mezi dobrým a špatným koncem. Každopádně You Were Never Really Here doporučuji pouze náročnějším divákům, kterým nevadí různé artové postupy a bahenní lázeň ve vyprázdněnosti a utrpení lidského bytí. (10.10.2017)