Alfa

Ohromné zklamání. Úvodní titulek informuje o tom, že se děj snímku odehrává v Evropě před 20 tisíci lety, avšak zaměříme-li se detailněji na charakter krajiny, přítomnou faunu či jazyk, kterým příslušníci kmene hovoří, velmi snadno odhalíme, že nás tvůrci vodí za nos a ve skutečnosti se nacházíme v Severní Americe. A vzhledem ke slušivému oblečení "pravěkých" lovců rozhodně nejde o dobu nikterak vzdálenou. Na špatnou volbu lokací a kostýmů se nabaluje podprůměrný scénář, kdy Kedův boj o přežití v počáteční fázi zcela postrádá smysl pro realismus. Snímek je emočně chladný, příběhově nezáživný, s pomalým tempem a minimem napětí. Navíc musím strhnout jednu hvězdu za zcela zbytečnou smrt pěti bizonů, kteří byli usmrceni pro potřeby natáčení. Barbarský čin, který se vymyká zdravému rozumu. Od odpadu uchránil Alphu pouze působivý vizuál. Ve výsledku tedy hodnotím jednou silnější hvězdou. (21.08.2018)

,,Příteli'' ---- Tak se nám tu většina komentujících vyblila co to dalo. Ti co neměli co blít ze sebe dostali alespoň žaludeční šťávy. Přibarvené, aromatizované, SONY, navíc málo brutální. Caprio potrhanej baribalem to bylo vončo i Havranpírko byl lepčí a co teprve Sokol Barťák ! Sorry, ale tahle mi to připadá. Pro ty z vás co jste to ještě neviděli, nenechte se odradit těmi zvratky. Ačkoliv obsah vyzradil téměř vše (od čeho je tu jinak máme že?), má film plno velmi silných až dojemných momentů. Ano, není to mezoliticky brutální ani primitivní, byť by mohlo. Příběh je neskutečně obyčejný a v době, kdy se odehrává byl ještě obyčejnější. Kmen jde před zimou na lov a během něj se stane nehoda. Je to ale také příběh o přátelství. Nejsilnějším přátelství co trvá už tisíce let a navzdory tomu že bylo milionkrát ze strany lidí zrazeno tím nepodlejším a nejbrutálnějším způsobem, stále trvá. Stále je nám důvěřováno navzdory těm všem četným zradám. Ano mluvím o přátelství mezi člověkem a psem. Takhle nějak mohl začít jeden z příběhů o tomto do dnes trvajícím přátelství. Jednou to byl třeba vyléčený vlk, jindy odhazované kosti před jeskyně či první obydlí kam si pro ně vlci zvykli chodit. A na chlebodárce se nevrčí, to je jasné. Sám mám jednoho potomka vlka doma. Ano, je to už jiný level soužití, zatímco píšu tento komentář, leží pohodlně na mé posteli ačkoliv vedle ní má svůj pelech. Když se ale otočím, vidím, že se na mne dívá stejně oddaným pohledem jako jeho dávní prapředci. Ačkoliv už spolu nemusíme lovit divočáky, ani se bránit před pratury, srstnatými nosorožci a jinými obludami, ta věrnost a oddanost je snad ještě pevnější než byla tenkrát. Poznám, když je mu zle a on to pozná na mně. Je v tom něco úžasného, magického, je to víc, než se dá popsat. Kdo doma takového přítele má, ví moc dobře o čem mluvím. Je neuvěřitelné, že se dnes mohutným divokým prapředkům často ani nepodobají, ale tu tisíciletou oddanost v sobě každý má bez ohledu na svoji soudobou velikost. Ačkoliv si filmaři ve filmu občas pomohli digitálními efekty (blbci, mohli to točit prostě na živo s normálními živými mamuty, že?), není to kýčové jak se tu píše. Je to moc krásný film, který dokáže chytit za srdce. Ano pokud se někdo těšil na obnažené mozky koukající z lebek rozbitých kamennými palicemi či vyhřezlá střeva, pro takové to film opravdu není. Všem ostatním jej doporučuji. Dávám za 5 pazourků! * * * * * (09.03.2019)

Kedže filmy podobného žánru nie sú produkované na bežiacom páse ako Avangers či iné komiksy tak tvorcom určite odpustíme umelé prostredie aj banálny príbeh a vyberieme sa do vzdialenej epochy ľudstva za síce jednoduchým, napriek tomu príjemným príbehom. Čas od času takýto film pohladí dušu aj myseľ a štáty dokážu vyprodukovať aj film bez politickej korektnosti a preto som zvažoval plný počet hviezdičiek. Na tie však by však náčelník musel predsa len ponúknuť o čosi lepší príbeh či reálnejšiu prírodu a tak ostaneme niekde na hranici 80%. (13.10.2018)

Fešní lovci s pěstěnými plnovousy a chrupem, který odpovídá pravidelným návštěvám dentální hygieny, na sobě bundičky s kapucí podle střihů z Burdy, kýčovitým sluncem zalitá obloha nad malebnou krajinou, do očí bijící nelogičnosti a digitální zvěř (je docela paradoxem, že produkce byla vyšetřována kvůli zabití pěti bizonů pro potřeby natáčení a přitom to vypadalo, že ani nevystrčili nosy ze studia). První půlhodina byla jednoduše k uzoufání. Sblížení androgynního modelu k předvádění kožených plavek s druhem canis lupus a jejich wannabe archetypální cesta za přežitím částečně pozvedly úroveň a při vzájemných „konverzacích“ pravidelně oprašovaly rčení, že blázna poznáš podle řečí a moudrého podle mlčení. Vizionář bez vize Albert Hughes zaslouží pochvalu maximálně za to, že jde s dobou a pohlavní identitu jedné z hlavních postav odhalil až na samém konci. U druhé to doteď nevím.. (24.04.2019)

Když odpustím tu celou řadu nesmyslů a zaměřím se pouze na příběh, mohu dát s přivřenýma očima 3*. Lepší hodnocení by bylo, kdyby: (podotýkám, že nejsem archeolog a ani historik se zaměřením na pravěk, ale tak nějak pocitově) oděv vypadal autentičtěji a ne jak z kožené galanterie, krajina působila více evropsky a tím pádem realističtěji, vlk by při "domestikaci" zůstal více šelmou (záchrana z ledové vody? Olízání tváře? To jako fakt?) a ve finále se mohli tvůrci trochu osmělit a pokusit se být v otázce jazyka-řeči kmene průkopničtější, nechat plavat angličtinu (a tím pádem my pak češtinu v dabingu) a zkusit zobrazit komunikaci tak nějak více odpovídající pravěkým lovcům mladého paleolitu. (Ano, nevím, jak se tehdy mluvilo, netuším, zda jsou na to vědecké teorie, ale jedno je jisté - národní jazyky neexistovaly.) Takže shrnuto - pěkný pohádkový příběh pro každého, kdo se oprostí od touhy po zhlédnutí něčeho více autentičtějšího a ze strany tvůrců i odvážněji pojatého, promyšleného... (06.01.2020)