(Ne)obyčejný kluk

Hledal jsem nějakej film pro manželku ale zároveň něco co bych mohl zkousnout i já. A film Wonder mě celkem zaujal. Myslím si, že jde o snímek, kterej dokáže v divákovi vyvolat snad skoro všechny emoce. Obvykle podobným filmům neholduju a rozhodně je nevyhledávám. Tohle mi ale sedlo a řekl bych, že tohle nebyl takovej ten americkej prvoplánovej doják ale celkem milej lidskej film. (15.06.2023)

Krásný procítěný film s neobyčeným příběhem a super klučinou. Příjemné obsazení, skvělá práce s úhly pohledu hned několika postav a hlavně to celé nepůsobí vůbec uměle. Ano, jsou zde tlaky na emoce, ale působí celkem přirozeně, nevynuceně. Celkově jde o hrozně milou podívanou, která nenuceně svádí se nad danou problematikou alespoň trochu zamyslet. (06.05.2021)

Příjemně plynoucí snímek o tom, že nikdo z nás by neměl soudit knihu podle obalu, a že každý z nás si alespoň jednou v životě zaslouží potlesk ve stoje. Wonder staví na jednoduché kostře příběhu, díky níž víte hned na začátku, jak to celé dopadne. To by zase tak tolik nevadilo, jelikož snímek nabídne perfektní herecké výkony a velký pozitivní náboj. Bohužel, ke konci se film zvrtne v šíleně přeslazený "cringe fest", z něhož Vás rozbolí hlava. Tento styl zavděčit se úplně všem mi zde vážně nesedl, přičemž velmi pokazil výsledné hodnocení. Škoda. „Auggie can't change how he looks. Maybe we should change how we see.“ (09.02.2018)

Krásny dojemný film se skvělým chlapcem Augustem v čele, jsem rád že to má více příběhu které se točí okolo zvláštního chlapce, celý příběh je kouzelný celou dobu jsem si film náramně užil. Hudba skvělá a herci super až na jednu výjimku Julia, prostě mi tam neseděla a dvakrát ji nemusím no ale budiž. Prostě krásně natočený film. (11.11.2018)

Pro silná rodinná dramata, která se občas umí shodit nenásilným humorem, mám velkou slabost. I když tlačí na pilu, i když mě okatě vodí na předem odhadnutelná dějová místa a i když přesně vím, kde ze mě tu slzu vydolují. Nástup do školy v podání Auggieho Pullmana takový není. Před každou příběhovou křižovatkou už už nakračuje na příslušná klišé, která odhadujeme desítky minut dopředu - a pokaždé včas uhne jinam. Nepřestával jsem žasnout, s jakou lehkostí si dokáže stokrát viděný příběh převázat takovým způsobem, že mě dokáže překvapit, jak kdyby se jednalo o revoluční nápad. Stephen Chbosky má (i vzhledem k Perks of Being a Wallflower) očividně odžito dost smutného, což je mi líto. Vypsat a vyrežírovat se z toho takhle báječnou formou je ale nejen pro něj dokonalou katarzí. (20.01.2019)