Déšť padá na naše duše

Úvod je ještě celkem zajímavý, ale jakmile začnou oba zdrhat a potkají se, jde to celé někam jinam. Dva naprosto odlišní lidé, co si nerozumí, ale protože mají společný "cíl", tak si rozumět budou, nic originálního, ale taky nic, co by lezlo na nervy. Tady je to spojení opravdu zajímavé, takže nápad se mi líbí. Bohužel to vše zabíjí občasná rádoby akční kamera, některé otřesné herecké výkony (a pak taky několik slabých) a tahat do toho tu dějovou linku s dopisem (ta mystery linka s UFO tomu možná maličko přilepšila, i když ta by sama o sobě byla lepší v nějaké mysteriózně laděné sci-fi nebo drama), která tu vlastně být nemusela. Nejhorší je ale je to, že to neprobouzí žádné emoce, pocity, cokoli (když nepočítám konec) a to je u dramatu stěžejní. Na filmu se mi líbil ten jeden jediný poetický záběr (jak tam oba běhají v dešti na louce při slunci), ale tenhle bude pro mě fungovat asi všude. Co se dá dělat, 2* (13.08.2018)

Nápad by ešte ušiel, lenže tu potom prichádza na radu scenárista, režisér a nakoniec dramaturg. Ani jeden z týchto tvorcov slovenského filmu s mysterióznymi prvkami neodviedol svoju prácu aspoň dostatočne. Takže film nudí, jeho myšlienky sú nám prvoplánovo hádzané priamo do očí a uší a každý návštevník kina sa musel pri návšteve kina cítiť trápne. Niečo podobné sfilmoval Shyamalan v podobe Signs v tom istom čase a to je film, kde tí spomenutí tvorcovia svoju prácu odviedli skvele. Pointa je vlastne totožná. (30.06.2012)

Po řemeslné stránce nepovedený film? Krčím rameny. Já nevím. Já jsem jím totiž jen procházel. Nebo spíš spolu s nimi před něčím utíkal. „Bolí umírání? Když tě operují, tak tě uspí. Ale při umírání? ... Já bych chtěla umrznout. Při tom slyšíš znít zvony...“ Stejně není kam utéct. Ne před životem. Ale znamení, že Bůh je přece jen s ní, ta malá rudá kapka na dopise, to znamení nakonec přece jen přichází. Jedno nepatrné říznutí při holení, jen jediná krůpěj krve... a tolik víry zaseté do dětské duše! (02.06.2013)

Film plný specifické poetické krásy, žel výsledný dojem stahuje dolů řada nepovedených momentů (nepříliš původní námět, rozpačitá režie, některé herecké výkony jsou vyloženě děsivé, a celkové vyznění snímku působí spíše vyprázdněně). Přesto si myslím, že srovnání s filmem Leon, které zde zaznělo v jednom z komentářů, není zas tak od věci, protože napadlo i mě - úchvatná mladičká Kristína Svarinská je ve své roli neméně skvostná než Natalie Portman, a především ona je tím hlavním důvodem, proč ten film i po letech od své premiéry pořád stojí za vidění. Lze se jen podivovat, kde to ČT vyhrabala, ale osobně jsem za to rád, a film jsem zhlédl s nemalým zájmem, navzdory tomu, jak amatérsky a "devadesátkově" občas působí. Pro mě - coby člověka vyloženě vysazeného poslední dobou na zvuk mluvené slovenštiny - to bylo velmi příjemných 80 minut, které mě mj. naplnily obdivem k herectví té slovenské krásky - každému, komu se líbila v komedii 10 pravidel jak sbalit holku, bych přál vidět aspoň kousek z tohoto slovenského filmu, protože je velmi zábavné vidět ji zde v jejích 13 letech - už tenkrát to v ní všechno bylo (ba co víc - rouhavá myšlenka- možná byla tehdy dokonce herecky suverénnější a zábavnější než v současnosti). (11.10.2016)

Je na tom filmu něco zajímavého. Asi to bude jeho svým způsobem zvláštní atmosféra. A navíc ho povyšují dvě složky: hudba od Pehy promlouvající krásným hlasem Kataríny Knechtové a především pak malá, leč dokonalá, Kristína Svarinská. A tak jsem jej viděl už dvakrát a kouknul bych se klidně i potřetí. (14.12.2013)