The Alligator People
Režie:
Roy Del RuthKamera:
Karl StrussHudba:
Irving GertzHrají:
Beverly Garland, Bruce Bennett, Lon Chaney Jr., George Macready, Frieda Inescort, Richard Crane, Douglas Kennedy, Hal K. Dawson, Boyd Stockman (více)Obsahy(1)
Psychiatři MacGregor a Lorimer uvedou mladou ženu Jane do hypnotického stavu a ta jim následně vypoví šokující příběh o strašlivém zážitku, který zapříčinil výpadek její paměti. Krátce po svatbě se Joyce Webster vydává společně se svým manželem Paulem na líbánky. Během jízdy vlakem však její muž obdrží záhadný telegram, zpanikaří a následně beze slov vystoupí z vlaku a zmizí. Zdrcená Joyce se obrátí na policii i soukromé detektivy, kteří pátrají po celé zemi, až jednoho dne konečně naleznou malou stopu. A tak se Joyce vydává do městečka Bayou Landing – hluboko do srdce louisianských bažin, kde měl údajně Paul trávit dětství a chodit do školy. Zde se setkává s ochmelkou Manonem, který z duše nenávidí zdejší aligátory, jimiž se to v bažinách jen hemží a kteří ho v minulosti připravili o ruku. Přesto je jediný, kdo ji může zavést hluboko do bažin, do domu, jehož adresu Joyce pevně svírá v rukou. Vlídného přijetí se jí zde sice nedostává, protože madam Lavinia o návštěvy nestojí, ale nakonec nechává mladou ženu v domě přespat. Jak ona, tak služebnictvo však tvrdí, že Paula neznají a v životě o něm neslyšeli. Joyce se však nezdává a rozhodne se pátrat na vlastní pěst. Stopy ji dovedou až k jistému doktoru Sinclairovi, který provádí pokusy na lidech a s hrůzou zjišťuje, že Paul je jedním z nich… (SOLOM.)
(více)Recenze (17)
Vedec pácha v zadaždenom temnom močarisku pokusy na ľuďoch, a manžel hlavnej hrdinky sa mení v krokodýla. The Alligator People nie sú prúser. Produkciu majú solídnu a potešia snahou podtrhnúť postavy drobnou psychologickou kresbou. Paradoxne sú však v najvypätejších a najdramatickejších okamihoch komickí. A béčkoví ako hrom. ()
PAUL, I'LL NEVER BE ABLE TO TELL YOU, HOW SORRY I AM! Film je to dobrý a díky své krátké stopáži i velice intenzivní, co se obsahu týče. Příjezd Jane do bažin, noční odhalení pianisty, napínavé pobíhání mezi aligátory a následné šlapání a zakopávání o ně, do toho všeho bouře, Paul bojující s místním pobudou, to jsou pasáže co táhnou. Navíc mi profesor neskutečně připomínal pana Jana Třísku. Hlasem i vzezřením. Závěrečný souboj s aligátorem je nervy drásající podívaná a když potom Paul zajíždí do bahna a Jane má ve hlase zoufalství, tak to s divákem hne, pokud není ze žuly. ()
Horory z 50. let mají pro mou osobu dost zvláštní a hlavně těžko popsatelnou příchuť, avšak mnohdy dost působivé kouzlo. Přestože i v této době se ještě natočilo několik filmů o Drákulovi, nebo Frankensteinovi, tvůrci se stále častěji snažili experimentovat s novými monstry a mnozí slavili docela velké úspěchy (zrodil se například Netvor z Černé laguny nebo Moucha). Kromě nich samozřejmě i spousta filmů o mimozemské invazi, pavoucích a nejrůznějších zmutovaných/gigantických příšerách, ale je mi docela líto, že právě The Alligator People se nikdy příliš velké divácké přízně nedočkal a přesto nejde o vyloženě špatný film. Bohužel se na něm podepsal především fakt, že větší část příběhu se hlavně pořád mluví, hlavní hrdinka hledá svého manžela a atmosféra potažmo i samotná náplň spíše připomínaly klasické drama, nežli horor. Jenomže právě tohle já osobně vidím jako největší plus. Charakteristika jednotlivých postav byla zajímavá, postava Joyce (Jane) atraktivní a prostředí bažin plných aligátorů (i když mnohdy zřejmě vycpaných) v černobílém provedení přinejmenším zajímavé. Navíc Lon Chaney Jr. podal velice dobrý výkon. Už to sice nebyl ten fešák ze třicátých - čtyřicátých let, ale velmi slušně si poradil i s ožralou a agresivním bláznem. Navíc i po emoční stránce to měli tvůrci celkem vychytané. Sice to asi nikoho nedojme až k pláči, ale průměrné ohodnocení si dle mého názoru tvůrci zaslouží. 50% ()
Hloupej film o tom jak jednoho dne zmizí jeden chlap při líbánkách a když ho jeho snoubenka najde tak se mění v aligátora. Je to strašně stupidní a maska na konci je fakt prdel, ale tak nějak jsem se bavil. Film není moc dlouhý a zábava je tu poměrně často. Není to nic extra a na zábavnosti k Plan 9 to rozhodně nemá ale na to jedno zkouknutí mě to pobavilo. ()
Půjdu jak koukám značně proti proudu... Pěkná variace na Krásku a zvíře plná emocí. Slušela by tomu třicátá léta, to by mohl být naivně seriózní velkofilm s věhlasem Drákuly nebo Neviditelného muže. Jasně, masky (hlavně ta finální) jsou z pohledu roku 2014 žalostné, ale snaha o poctivé ukázání postupné přeměny tu je značná. Pojetí mi hodně sedlo -- hlavní hrdinka vypráví příběh, a kde není děj ukázán kamerou, posloucháme voiceover vyloženě literární, románové formy, příjemný. Velmi spokojen! ()
Reklama